Článek
Jsou na trávě, stromech i střechách domů. Optické kabely určené k navádění dronů pokrývají obrovské plochy fronty a ze záběrů z výšky působí jako jedna velká pavučina. Není se čemu divit, jeden jediný dron za sebou může táhnout až desítky kilometrů dlouhé vlákno. Rusové a Ukrajinci jich na sebe vypouštějí desítky, někdy možná i stovky denně.
Příroda se na tohle dění začíná adaptovat. Na frontě se objevují hnízda, která ptáci vyrobili právě i z optických vláken. Dva kusy má teď k dispozici kyjevské Muzeum války. Kromě vláken obsahují kousky suché trávy.
„Předměty, jako jsou ptačí hnízda s částmi optických vláken, ukazují proměnu povahy války,“ řekla agentuře Reuters vedoucí výzkumnice Muzea války Jana Hrynková.
Vědci zatím nevědí, kteří ptáci hnízda vytvořili, ani to, jak dlouhá vlákna nasbírali. Odpověď má přinést analýza v Nizozemsku. Biolog Auke-Florian Hiemstra z nizozemského Leidenu chce v hnízdě hledat stopy DNA. „Nikdy jsem podobné hnízdo neviděl. A to jsem jich viděl opravdu hodně,“ řekl Reuters.
Hiemstra až donedávna viděl hnízda jen na fotkách, na internetu se objevují už přes rok. Teď je ale vědci konečně začínají podrobněji zkoumat. „Když se na ně podíváte zblízka, vidíte, jak jsou křehká a přitom krásně propracovaná. Je to určitě ptačí práce,“ tvrdí.
Dopad optických vláken na ptáky podle něj nemusí být jednoznačný. Mohou se do nich zamotat a zranit, pevný materiál jim ale na druhou stranu může pomoct vytvořit odolnější hnízdo.
Pro vědce je nález také historickým záznamem. „Dokumentováním těchto hnízd sledujeme také dopad války na přírodu na Ukrajině,“ uzavřel Hiemstra.
