Článek
Americká armáda při obraně svých zařízení na Blízkém východě masivně spotřebovává rakety a zbraně protivzdušné obrany, upozorňuje americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
Nadměrnou spotřebu dobře ilustruje útok z minulého týdne, kdy Írán zaútočil zhruba 20 balistickými střelami na americkou základnu Muwaffák Šachíd u města Azrak na severu Jordánska.
Americká armáda v reakci odpálila 60 až 70 střel Patriot a více než tucet střel systému THAAD, řekli WSJ pod podmínkou anonymity američtí a regionální představitelé. Jeden ze zdrojů listu popsal, že jde přibližně o množství, které Spojené státy jindy během války spotřebovaly za celý týden.
Nedostatek strategických zásob
Vysoká spotřeba cenné a drahé munice poukazuje na rostoucí schopnost Íránu zatěžovat americkou protivzdušnou obranu.
Střely Patriot a SM-6, používané k sestřelování přilétajících raket a bezpilotních letounů, stojí podle vládních údajů zhruba čtyři miliony dolarů za kus (asi 84 milionů korun). Střely THAAD stojí asi 12 milionů dolarů za kus (přes 250 milionů korun) a pokročilejší střely SM-3 mohou stát zhruba 28 milionů dolarů za kus (asi 590 milionů korun).
Zjištění potvrzuje i v pondělí zveřejněná zpráva generálního inspektora Pentagonu, která uvádí, že masivní spotřeba raket a zbraní protivzdušné obrany proti Íránu vedla k „nedostatku strategických zásob“. Jejich doplnění by mohlo trvat roky.
Ke stejnému závěru došel ve své analýze i Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).
„Tento nedostatek by byl obzvlášť problematický, pokud by došlo ke konfliktu s protivníkem, jehož arzenál by zahrnoval velké množství balistických a řízených střel,“ píše se v hodnocení CBO. To by výrazně omezilo schopnost Pentagonu reagovat na další případný velký konflikt.
Šéf regionálního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) Brad Cooper přitom v nedělním rozhovoru pro stanici CBS prohlásil, že se vyčerpání zásob munice neobává. Hodnocení odmítl i prezident Donald Trump.
Systém Patriot.
Složitější sestřelování
Íránské útoky jsou v průběhu války stále složitější. Teherán zkouší různé typy raket, trajektorie, manévry nebo speciální hlavice k překonání americké obrany.
„Tyto nové taktiky, které sledujeme, ukazují, že Íránci se dál přizpůsobují, učí, experimentují a zjišťují, co funguje a co nefunguje,“ upozorňuje pro WSJ Fabian Hinz, odborník na íránské raketové síly z britské investigativní organizace Conflict Armament Research zabývající se monitoringem zbraní.
K útoku na americkou základnu v Jordánsku použil Írán hlavice, které se při přiblížení k cíli rozdělí na větší množství submunice. To pak obránce nutí k sestřelení využít více raket.
Írán dokázal z podzemních zařízení vyprostit rakety, které tam zůstaly po amerických útocích na začátku války, a v poslední době obnovil i výrobu nových raket z uskladněných součástek.
Spojené státy a jejich spojenci mezitím čelí výrobním problémům, které podle arabských a amerických představitelů citovaných WSJ vytvářejí tlak na zásoby protiraket v celém regionu.
Zničené základny i diplomatická zařízení
Válka s Íránem stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard Kč), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně, napsala stanice ABC s odkazem na zmíněné hodnocení CBO.
Odhad úřadu zahrnuje přímé náklady spojené s vojenskou kampaní USA, s výjimkou výdajů souvisejících s americkými základnami zničenými íránskými protiútoky. Pentagon při této analýze nespolupracoval ani neposkytl informace, o něž CBO požádal.
Zpráva generálního inspektora Pentagonu pak uvádí, že íránské údery poškodily nebo zničily stovky budov a dalších objektů na základnách po celém Blízkém východě a způsobily škody na amerických diplomatických zařízeních v celkové výši přibližně 184 milionů dolarů (téměř 4 miliardy korun).
