Článek
Iráčan Salwan Momika žijící ve Švédsku spálil korán před stockholmskou mešitou v první den muslimského svátku. Většina muslimského světa jeho čin odsoudila. A společně s ním i jednání švédské vlády. I přesto, že ho švédská policie obvinila z podněcování nenávisti proti jiným národnostním nebo etnickým skupinám.
Íránský ministr zahraničí Hossein Amir-Abdollahian z incidentu obvinil švédskou vládu, protože ta muži udělila povolení před mešitou protestovat. Ministra citovala BBC.
Muslimové vnímají záměrné zničení koránu nebo jeho znevážení jako vážnou urážku jejich víry.
Íránský ministr zahraničí novinářům potvrdil, že země v reakci na incident do Stockholmu nevyšle svého velvyslance. „Proces jsme zastavili, protože švédská vláda povolila znesvěcení koránu,“ dodal.
Írán požádal Švédsko o vydání muže, který muslimský svatý text spálil. Podle zástupců skandinávské země by měl být ale souzen v Iráku, protože má stále platný irácký pas.
Obsazení švédského velvyslanectví v Bagdádu
Několik desítek iráckých demonstrantů vniklo na švédské velvyslanectví v Bagdádu. Podle fotografa agentury AFP se dav příznivců šíitského duchovního Moktady Sadra zdržel uvnitř areálu asi 15 minut. Poté, co byly povolány bezpečnostní složky, dav velvyslanectví opustil.
Muslimské země kritizují Švédsko
V souvislosti s incidentem se sešli členové Organizace islámské spolupráce v Saudské Arábii. Organizace vyzvala všechny své členské státy, aby přijaly kolektivní opatření za účelem zabránění dalšímu ničení koránu.
Generální tajemník organizace Hissein Brahim Taha řekl, že „nešlo o běžný incident islamofobie“, a vyzval země, aby dodržovaly mezinárodní právo, které zakazuje jakoukoliv obhajobu náboženské nenávisti.
Vedle Íránu ze Švédska odvolaly své velvyslance země jako Maroko, Kuvajt, Jordánsko nebo Spojené arabské emiráty.
Incident vyvolal nevoli také ve „spřátelených“ zemích, jako je například Turecko. To je členskou zemí NATO a jako ostatní členské země Severoatlantické aliance se bude podílet na rozhodnutí, zda bude Švédsko do Aliance přijato. Už dříve měly obě země vzájemný spor. Turecku se nelíbila pozice, jakou Stockholm zaujal v otázce Kurdské strany pracujících, již Turecko vnímá jako teroristickou organizaci. To se však uklidnilo, když Švédsko souhlasilo, že členy kurdské skupiny do Turecka vydá.
Ve středu turecký ministr zahraničí prohlásil, že „je nepřijatelné schvalovat pod záštitou ‚svobody slova‘ antiislámské protesty“.
Podle policie demonstrace nenesla bezpečnostní riziko
Švédská policie zamítla několik žádostí o pořádání demonstrací, během kterých mělo dojít k pálení koránu. Nicméně soud rozhodl, že by akce měly být povoleny z důvodu dodržení zásady svobody slova. Informovala agentura Reuters.
Tamní policie reagovala na kritiku tím, že „i přes geopolitický dopad jaký protest získal, nebyla demonstrace vyhodnocená jako riziková, a tudíž nebyl důvod ji zakázat“.
Krátce po incidentu tisíce Iráčanů obsadily švédské velvyslanectví v Bagdádu po výzvě populistického šíitského duchovního Moktady Sadra. Lidé se však rozprchli 15 minutách, když dorazily ozbrojené složky, aby zabezpečily velvyslanectví.
Více o šiítském klerikovi
Švédský premiér Ulf Kristersson útok na velvyslanectví odsoudil. Zároveň prohlásil, že je čas, aby skandinávská země otevřela debatu o své identitě.
