To nejnebezpečnější, co se děje v Rusku: Povinná indoktrinace dětí

Ruští vědci a úředníci připravují obrysy nového předmětu. Půjde o kurz nazvaný „Základy ruské státnosti“ a vyučovat by se měl příští rok v institucích po celé zemi, napsal v úterý ruský list Kommersant, jehož vlastníkem je Putinův oblíbený oligarcha a jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov.

Jde o součást již dříve oznámeného projektu „DNA Ruska“, který je v podstatě plnohodnotnou reformou humanitního vzdělávání.

„V rámci tohoto projektu chce ministerstvo školství a vědy ‚definovat a vštěpovat‘ studentům hodnoty, které jsou podle úředníků v souladu s národními zájmy,“ napsal Kommersant na svém kanále na Telegramu.

Z toho, co o projektu píší ruská média, lze vyčíst, že výuka bude postavená na třech pilířích. Vedle zmiňovaných národních zájmů půjde také o historickou zkušenost a sociologické zkoumání.

Podle britského respektovaného magazínu Times Higher Education, který se zabývá problematikou vyššího vzdělávání, Kreml – zjednodušeně řečeno – zavádí hodiny cílené propagandy.

„Kurz je jen nejnovějším krokem v rámci širšího potlačování akademických svobod,“ řekl časopisu Greg Judin, profesor na Moskevské škole sociálních a ekonomických věd.

Silně jej dle jeho slov znepokojuje stále ideologičtější přístup ke vzdělávání, který se za vlády prezidenta Vladimira Putina jen prohlubuje. „Je to pravděpodobně to nejnebezpečnější, co se nyní v Rusku děje,“ dodal.

Tím ovšem kremelská ofenziva směrem ke školám nekončí.

Ze zjištění nezávislého webu Meduza, který po ruské anexi Krymu založila v lotyšském exilu skupina ruských novinářů, vyplývá, že armáda také plánuje ve školách zavést základní vojenský výcvik.

Ten by měl zabrat čtyři vyučovací hodiny týdně, což je až 11 procent času, který studenti ve školách tráví.

„Bojová příprava“, jak předmět označují některá ruská média, má zahrnovat pravidla zacházení se zbraněmi či výstavbu zařízení pro ochranu personálu a úkrytů pro vojenskou techniku.

Jedním z cílů ruského ministerstva obrany je podle prohlášení kromě výuky středoškoláků v oboru zbraní zaměstnávat ve školách válečné veterány, lidi s bojovými zkušenostmi – například i z Ukrajiny.

„V případě potřeby dalších zaměstnanců se navrhuje, aby byli přijímáni z řad občanů, přičemž přednost by měli mít vojáci, kteří se účastnili bojových operací,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva obrany.

Užitečnost předmětu podle ruského webu Izvestija spočívá v tom, že žáci získají nejen základní vojenské dovednosti, ale naučí se také poskytovat první pomoc a orientovat se v terénu.

„Kromě klasické montáže a demontáže samopalů je to také první pomoc a orientace, což se bude hodit každému žákovi,“ řekl místopředseda ruské Dumy Boris Černyšov.

Ruská média dále píší, že učitelé tuto myšlenku obecně podporují. Ovšem – poukazují na přetížení rozvrhu.

„Předmět sám o sobě byl do jisté míry přínosný. V posledních letech však byly do školních osnov zařazeny další předměty. Pracovní zátěž žáků je proto velmi vysoká,“ uvedla pro list Izvestija Marina Gončarovová, laureátka celoruské soutěže Učitel roku. (Izvestija je v držení společnosti National Media Group „Putinova dvorního bankéře“ Jurije Kovalčuka.)

Náčelník generálního štábu Ruské federace Valerij Gerasimov pro agenturu TASS uvedl, že nový předmět by se měl týkat studentů posledních dvou let studia a mělo by mu být vyhrazeno nejméně 140 hodin za školní rok.

„S ohledem na naléhavost projednávané problematiky je návrh na zavedení samostatného předmětu ‚Počáteční vojenská příprava‘ na úrovni středního všeobecného a středního odborného vzdělávání jako povinného předmětu jistě hodný pozornosti a podpory,“ uvedl Gerasimov.

Kromě vládních úřadů nápad podporuje i tzv. opozice. Například šéf politické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jehož rovněž cituje Izvestija, prohlásil, že zavedení úvodu do vojenského výcviku do školních osnov vyřeší hned několik problémů.

„Se začátkem speciální vojenské operace se tato otázka stala obzvláště naléhavou. Ani mnozí dobrovolníci nemají potřebné zkušenosti pro účast v bojových operacích. Zavedení takového předmětu do škol umožní systematickou přípravu občanů na možnou konfrontaci s nepřítelem,“ vysvětlil politik s tím, že nejde jen o výcvik technický, ale také psychologický.

Kromě toho se Sergej Mironov domnívá, že realizace iniciativy pomůže zaměstnat desítky tisíc lidí, kteří „skutečně milují Rusko a zároveň se vyznají v teorii a praxi vojenských operací“.

Nezávislí akademici mají za to, že podobný přístup dokáže během několika let indoktrinovat mladou ruskou generaci: promění ji z lidí přinejmenším apatických či vysloveně proti válce v ochotné bojovníky.

„Potřebují mobilizovat mládež, aby byla opravdu nadšená, že jde do zákopů. To by situaci dramaticky změnilo,“ řekl již citovaný profesor Judin s tím, že indoktrinace probíhá „na všech úrovních, od univerzit až po mateřské školy“.

Podle školního kalendáře pro školní rok 2022–2023 v Rusku mají 10.–11. třídy, tedy poslední dva roky studia, přibližně 1 122 hodin výuky za rok, a to bez mimoškolních aktivit.

Na úkor jakých všeobecně vzdělávacích předmětů budou osnovy rozšířeny, armáda zatím neřekla.

Vojenský výcvik byl ve školách v Sovětském svazu (SSSR) poprvé zaveden v roce 1918. Týkal se tehdy patnácti až dvacetiletých studentů. Tento stav platil až do roku 1962, kdy předmět úřady zrušily pro všechny studenty středních škol. K obnovení vojenského výcviku pro studenty středních a odborných škol došlo o pět let později. Definitivně bylo nařízení zrušeno ministerstvem školství v období perestrojky, tedy těsně před pádem SSSR.