Článek
Už byla noc. Z Kremlu odcházela skupina představitelů církví a náboženských organizací, s nimiž se předtím osobně sešel Vladimir Putin. Například Damba Ajušejev, čelní představitel ruských buddhistů, si dlouze prohlížel technické vymoženosti sídla ruského prezidenta, než vyrazil do noční Moskvy.
A někdy tou dobou najednou přikráčela ke vchodu další postava, kterou by tam čekal jen málokdo. „Když přicházel, s nikým nepromluvil, rychle vešel dovnitř, jako by měl zpoždění,“ líčí situaci reportér provládního listu Kommersant Andrej Kolesnikov.
Podle něj nebylo pochyb o tom, kdo dorazil. Byl to Grigorij Javlinskij, liberál, prozápadní politik a zakladatel a bývalý předseda strany Jabloko. To je jedna z mála skutečně opozičních stran, která je v Rusku pořád povolená. Přirozeně nemá žádné zástupce ve federálním parlamentu, ale její členové drží mandáty v několika regionálních sborech.
Strana Jabloko později potvrdila, že Javlinskij se v noci ze středy na čtvrtek v Kremlu setkal přímo s prezidentem. „Hlavním tématem diskuze byla nutnost dohody o příměří ve speciální vojenské operaci,“ napsala strana v prohlášení. Javlinskij, rodák z ukrajinského Lvova, je prý připraven osobně se do rozhovorů zapojit.
Podle ruské pobočky Rádia Svoboda řada ruských médií s odkazem na anonymní zdroje napsala, že Putin Javlinskému sám roli zprostředkovatele nabídl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale odmítl cokoli upřesnit. „Nebudu se k tomu vyjadřovat,“ řekl.
Válečný a předvolební rozpočet
Poprvé od studené války předčí ruské výdaje na obranu náklady v sociální sféře. Návrh rozpočtu na příští rok naznačuje, že se Moskva připravuje na dlouhou válku. Značná část financí půjde také do „dárků“ před volbami.
Ruské telegramové kanály zase s odkazem na další nejmenované zdroje spekulovaly o možnosti, že Putin Javlinského přesvědčoval, aby se zúčastnil prezidentských voleb příští rok v březnu.
Kreml by podle nich stál o to, aby se jich účastnil liberální kandidát, třeba kvůli zvýšení účasti a snaze ukázat existenci opozice. Strana Jabloko například kritizuje válku na Ukrajině, i když si dává pozor, aby vinu nesvalovala na Putina. Javlinskij navíc už několikrát kandidoval, naposled získal asi procento hlasů.
Strana Jabloko ale odmítla, že by se o tom mluvilo. „Grigorij Javlinskij dal v minulosti opakovaně veřejně najevo, že by zvážil možnost zúčastnit se prezidentských voleb, pokud by občané z vlastní iniciativy shromáždili aspoň 10 milionů podpisu pod jeho nominaci,“ připomněla strana.
Už podle dřívějších informací ruských exilových médií se Kreml velmi zabývá tím, aby Putin z voleb nevyšel špatně.
Nejde přitom o obavy, že by některý z protikandidátů, kteří budou k volbám připuštěni, Putina ohrozil. Všichni jsou podle serveru Meduza považováni spíše za jeho „sparingpartnery“, pouze formální soupeře, kteří mají posloužit jako doklad regulérních voleb.
Prezidentovo okolí se ale obává situace, že by proti Putinovi kandidoval někdo výrazně mladší. Jednasedmdesátiletý Putin by totiž pak mohl vypadat vyčerpaně nebo málo razantně. Rusové navíc obecně možnosti mít prezidenta sedmdesátníka nejsou nakloněni.
Putin se den před jednáním s Javlinským sešel i s dalším možným prezidentským kandidátem, komunistou Gennadijem Zjuganovem, upozornila ruská mutace serveru Deutsche Welle. Ten tvrdí, že se bavili o budoucnosti Ruska, ale neupřesnil, jestli to zahrnovalo i volby.
Zjuganovovi je 79 let, Javlinskému 71. Kromě toho se coby o uchazeči o nejvyšší post v Rusku spekuluje například také o pětapadesátiletém Leonidu Sluckém, předsedovi nacionalistické Liberálně demokratické strany, jež vedle komunistů vytváří zdání opozice přímo v ruském parlamentu.
Zmiňuje se i jméno šedesátiletého Borisa Naděždina, bývalého poslance za stranu zavražděného opozičního politika Borise Němcova. Naděždin už potvrdil svůj zájem. Letos chtěl kandidovat i do úřadu moskevského gubernátora, ale nesehnal dost podpisů, aby mohl podat přihlášku.
