Druhý den a na Trumpovu vládu míří první žaloby

Znovuzvolený americký prezident Donald Trump má za sebou druhý den v úřadu. Přestože zatím nenaplnil své ostré sliby týkající se migrace nebo ukončení války na Ukrajině, jeho administrativa pomalu přijímá opatření měnící postoje Spojených států.

Nad jejich platností ale visí otazníky spojené s pravomocemi prezidenta. Některé z nich už napadly u soudu jednotlivé státy či lidskoprávní organizace. V přehledu shrnujeme, jaké kroky nová americká administrativa během svého druhého dne podnikla.

Deportace a rozsáhlé nájezdy, které Trump pro svůj první den ve funkci sliboval během kampaně, se zatím nekonají. Přesto administrativa změnila několik pravidel, která mají omezit migraci.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že ruší pravidlo zabraňující imigračním agentům provádět razie na „citlivých místech“, včetně škol, kostelů a nemocnic.

Už v první den zrušila nová administrativa také princip automatického občanství, které musí úřady udělit i dětem narozeným na území USA navzdory tomu, že jeden z dvojice rodičů není americkým občanem či je v zemi nelegálně.

Zatím však není jasné, jak toho chce dosáhnout, vzhledem k tomu, že právo na občanství je zakotveno v americké ústavě a pro jeho změnu by bylo třeba dvou třetin hlasů v obou komorách Kongresu.

Trumpovy pokusy by totiž mohly narazit na značné právní překážky. Osmnáct států spolu s městem San Francisco a distriktem Columbia už zažalovalo federální vládu a exekutivní příkaz napadlo. Již před nimi se na federální soud ve státě New Hampshire obrátila Americká unie občanských práv a další lidskoprávní skupiny.

Federální soudce také nařídil slyšení ohledně uzavření klíčové aplikace CBP One používané migranty, včetně žádostí o azyl. Tu úřady krátce po nástupu Trumpa do funkce vypnuly a zamezily tak desetitisícům lidí žádat o azyl.

Trump zatím nepodepsal dokument, který by stvrdil jeho výhrůžky ohledně cel. Během svého druhého dne ve funkci nicméně zintenzivnil rétoriku a opět pohrozil zavedením nových cel na dovoz i Evropské unii. „Evropská unie je na nás velmi zlá. Takže je čekají cla,“ řekl americký prezident. Unie podle něj totiž nekupuje dostatečně americké automobily a zemědělské produkty. Obchodní spory vedl Trump s EU také během svého prvního funkčního období.

Americký prezident poznamenal, že podobné opatření by se mohlo dotknout od 1. února i Číny, na kterou plánuje jeho administrativa uvalit nové desetiprocentní clo na dovoz. „Uvažujeme o desetiprocentním clu na Čínu, protože posílá fentanyl do Mexika a Kanady,“ řekl.

Opatření se mají dotknout i sousedních států, Mexika a Kanady. Trump prohlásil, že uvažuje o 25procentním clu na dovoz z Kanady a Mexika, a to od 1. února. Zdůvodnil to nelegální migrací na jižní hranici a také pašováním fentanylu do USA.

Rozsáhlá cla byla jedním z hlavních Trumpových slibů během celé jeho kampaně a trval na tom, že pomohou americké ekonomice. Podle analytiků citovaných stanicí BBC však pravděpodobně povedou ke zvýšení cen pro Američany a k bolestivým následkům pro společnosti, které zasáhnou zahraniční odvetná opatření.

Další ze slibů, který měl nový americký prezident vyplnit během prvních 24 hodin ve funkci, představoval uzavření míru na Ukrajině. Trump dlouho sliboval, že až se ujme úřadu, dostane obě strany k jednacímu stolu.

Zatím ale existují jen náznaky toho, jakým směrem se vůbec nová administrativa vydá. Republikáni totiž dlouhodobě kritizovali pomoc Ukrajině, která představuje významnou část podpory napadené země a bez ní by měla velké problémy.

Trump ve svůj druhý den poznamenal, že zvažuje vydání dalších sankcí proti Rusku, pokud prezident Vladimir Putin odmítne vyjednat na Ukrajině příměří. Přátelštější rétorika vůči Kremlu se tak nekoná.

Po inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině. Bez uvedení data řekl, že se s Putinem setká.

„(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se chce dohodnout. Nevím, zda to chce i Putin, možná nikoliv. Ale myslím, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání konfliktu,“ řekl Trump.

První kroky Trumpa doprovází také rozsáhlé udělení milostí, ke kterému se uchýlil po inauguraci. Přibližně 1500 lidí, kteří čelili obvinění kvůli útoku na Kapitol před čtyřmi lety, bylo díky podpisu nového prezidenta osvobozeno. Mezi propuštěnými jsou i organizátoři událostí ze 6. ledna nebo jedna z tváří nepokojů šaman QAnon Jacob Chansley. Ten po osvobození oznámil, že si šel koupit zbraně.

Prezident pak na své první tiskové konferenci obhajoval rozhodnutí tím, že obžalovaní „již strávili roky ve vězení“ v podmínkách, které prezident označil za „nechutné“ a „nelidské“. Trump se ovšem nikdy netajil podporu útoku, který měl zamezit klidnému předání moci jeho předchůdci Joeu Bidenovi.

Zatímco udělení milostí kritizuje řada demokratických politiků, shoda nepanuje ani mezi republikány. Už dříve se k plošnému osvobození vyjádřil kriticky i Trumpův viceprezident J. D. Vance.

V milostech vzbuzujících pozdvižení ovšem nový prezident neskončil. Další den nechal osvobodit Rosse Ulbrichta, zakladatele internetového portálu Silk Road (Hedvábná stezka), na němž se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalším nezákonným zbožím.

Americké úřady portál uzavřely v roce 2013, o dva roky později jeho šéfa odsoudily k doživotnímu vězení.

Znovuzvolený prezident také představil ambice na poli technologií. Amerika by pod jeho taktovkou měla vybudovat ohromnou datovou i energetickou infrastrukturu pro umělou inteligenci.

Minimálně takový cíl má rozsáhlý projekt Stargate, v rámci kterého  by měly soukromé firmy investovat 500 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů Kč) do infrastruktury pro umělou inteligenci.

„Vypadá to, že oblast umělé inteligence teď opravdu letí. Zdá se, že hodně chytrých lidí se do toho intenzivně pustilo. Naše země bude prosperovat jako nikdy dříve,“ řekl Trump na tiskové konferenci.