Tisíce žoldáků na Donbase. Do „rodiště“ se vrací i ti z nejobávanějších

Rusko nasadilo do bojů o ukrajinský Donbas tisíce zahraničních žoldnéřů. Informaci zveřejnil britský deník The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele.

Podle něj má ruská armáda v druhé fázi války čtyři hlavní cíle: získat Donbas, zajistit pozemní spojení s Krymem (k tomu je klíčové dobytí Mariupolu), dobýt Chersonskou oblast kvůli dodávkám pitné vody na Krym a získat další území, které by mohlo sloužit jako nárazníkové pásmo nebo jako páka pro vyjednávání.

A kvůli tomu Rusko hledá posily, kde může.

„Můžu vám říct, že jsme zaznamenali přesun z těchto oblastí, Sýrie a Libye, do východní části Donbasu. Tito lidé jsou především využíváni jako masa proti ukrajinskému odporu… Jde o pěchotu. Nemají žádnou těžkou techniku ani vozidla,“ vysvětluje zdroj deníku.

Kromě placených vojáků z Libye a Sýrie v ukrajinském terénu operují i členové paramilitární skupiny Vagnerovci. Ty vede agent GRU Dmitrij Utkin a vlastní ji ruský oligarcha s blízkými vazbami na Kreml Jevgenij Prigožin.

Evropský úředník nicméně dodává, že není možné přesně určit, jaký podíl mezi žoldáky tvoří jednotlivé uvedené skupiny. Podle odhadů se jich v regionu pohybuje dohromady 10 až 20 tisíc.

Na zapojení libyjských žoldáků se v březnu domluvila Moskva s libyjským polním maršálem Chálifou Haftarem během jeho návštěvy, cituje vyjádření ukrajinské armády server The Kyiv Independent.

Vojáci ze Sýrie zase v závislosti na zkušenostech a hodnosti dostávají za zapojení do bojů na Ukrajině měsíční plat v rozmezí od 600 do 3 tisíc dolarů (asi 13,5 až 68 tisíc korun). I o jejich zapojení do války na Ukrajině se mluví už dlouho.

Ani pro Vagnerovce by nasazení na Ukrajině nebylo nic nového. Právě oni měli na začátku ruské invaze podle britského deníku The Times za úkol v Kyjevě zavraždit ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského.

Ale pro vznik skupiny byla Ukrajina naprosto zásadní. Právě když Moskva anektovala ukrajinský Krym a rozdmýchávala separatistickou válku na východní Ukrajině, začal tehdejší důstojník sovětské a ruské armády Dmitrij Utkin formovat polovojenské jednotky pro boj na ukrajinském Donbasu.

Bok po boku tak údajně bojovali žoldáci, vojenští veteráni, ultranacionalisté a separatisté podporovaní Ruskem, psal server Fontanka.ru. Ukrajina 2014 tak byla první akcí, kde si Vagnerova armáda získala pozornost, ale zdaleka ne jedinou.

Jméno Jevgenije Prigožina, gastronomického magnáta s úzkými vazbami na Kreml, je jednou z „položek“ amerického sankčního seznamu za vměšování do voleb. Prigožin je spojován nejen s Vagnerovci či továrnou ruských „internetových trollů“, ale také s řadou neobjasněných kriminálních příběhů.

Vagnerovci působili i v Sýrii a několika afrických zemích. A seznam činů, za které jsou zodpovědní, může být pořádně dlouhý, protože často bývá těžké je vystopovat.

„Mohou se objevit ze stínů, udělat velmi násilné věci a pak zase zmizet, aniž by bylo zřejmé, kdo za to může,“ řekl pro The Times generál Sir Richard Barrons. Tím, že nejsou přímo napojeni na ruskou vládu, je tak lze věrohodně zapřít.

Podle Rádia Svobodná Evropa mezi Vagnerovci existuje pravidlo, že zajetí znamená jistotou smrti umučením. „Máme specialisty, kteří odstraňují oči,“ uvedl jeden z členů o působení skupiny v Sýrii. „Vezme se lžíce a dloube kolem očí nahoru a dolů, dokud se oční bulvy jen houpají.“

Podrobněji jsme o aktivitách Vagnerovců psali v tomto textu.