Článek
Delfíni v Černém moři
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uhynuly v Černém moři už tisíce delfínů, uvedl nedávno biolog Ivan Rusev z ukrajinského národního parku Tuzlovské laguny. Ještě na začátku léta odhadoval, že delfínů zemřely tři tisíce, teď už mluví o více než pěti tisících.
Jako příčinu vidí Rusev hlavně ponorky a námořní plavidla používající sonary. Jejich náhlá vysoká koncentrace delfíny ovlivňuje a poškozuje jejich schopnost echolokace.
„Delfíni ohluchli a kvůli tomu mohli narazit na námořní miny – nacházíme zraněná i mrtvá zvířata – nebo nemohli lovit ryby, takže každý den ubývali na váze. Například delfín skákavý by měl každý den ulovit 30 kg ryb, a když hubne, oslabuje to jeho imunitní systém a tím pádem není odolný proti virovým infekcím,“ vysvětlil Rusev ve vysílání Ukrajinského rozhlasu.
Páteř mořského savce, který uhynul během šesti měsíců válečného konfliktu na Ukrajině.
Námořních min jsou teď v moři stovky a proudy je unášejí k ukrajinským, rumunským i bulharským břehům. Moře na černomořské pláže vyplavuje delfíny s popáleninami po explozích bomb nebo vnitřními zraněními.
Za další velký úhyn delfínů podle vědce může i bitva o černomořský Hadí ostrov a mnoho explozí. „Když bomba spadne do vod Černého moře, delfíni se rychle vynoří na hladinu a dostanou kesonovou neboli dekompresní nemoc,“ objasnil Rusev.
Rychlé vynoření totiž znamená prudký pokles okolního tlaku, při němž se ve tkáních tvoří bubliny plynů, především dusíku, které ucpou kapiláry. Delfíni pak umírají na infarkt.
Počet 5 000 mrtvých delfínů je jen odhad. „Podle americké Národní oceánografické a hydrometeorologické agentury moře na břeh vyplavuje jen pět procent delfínů nebo velryb, kteří uhynuli v oceánu nebo na moři. Ostatních 95 procent skončí v mořských hlubinách. Proto mohlo uhynout až 50 tisíc černomořských savců,“ dodal Rusev.
Uhynulý delfín na břehu Černého moře.
V Černém moři žijí tři druhy kytovců: delfín skákavý, delfín obecný a sviňucha obecná. Národní park už se obrátil na ukrajinské ministerstvo životní prostředí s návrhem, aby po válce v Černém moři vznikla velká mořská rezervace.
Život v Černém moři ovlivňují také palivo a chemikálie z raket odpalovaných z ponorek a úniky z potopených plavidel nebo to, že ruští okupanti ničí čistírny odpadních vod na okupovaných územích.
Některá munice může obsahovat například bílý fosfor, který otravuje vodu i půdu. Rizikem je i únik ropných látek, protože se minimálně v jednom případě stal terčem ostřelování tanker.
Nebezpečí tak nehrozí jen mořským savcům, ale také mnoha chráněným druhům, které žijí v ústí řek, na ostrovech i pláních.
Nejasná je situace v Azovském moři. Ukrajinci už v květnu varovali, že kvůli bojům o Mariupol a tamní obří hutní komplex Azovstal hrozí únik toxických látek do moře.
Jaká situace v Azovském moři teď panuje, není jasné, protože monitoring znemožňuje ruská okupace ukrajinského pobřeží.
Námořní mina, kterou nedávno zlikvidovalo bulharské námořnictvo.
Znečištěné ovzduší
Během bojů a bombardování se na Ukrajině uvolnilo do ovzduší také velké množství škodlivých emisí. Zásahy a požáry ropných skladů vedly k úniku 290 000 tun emisí, vyčíslil v červenci ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.
Problémy jsou podle něj s pitnou vodou, a to i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Analýza dalšího vývoje války
Dosavadní dodávky munice a vojenské techniky pro Ukrajinu dokázaly situaci na bojišti pozměnit, ale ne překlopit rovnováhu. V pomalé, opotřebovací válce nemá po půl roce nikdo rozhodnou převahu.
Šrapnely v polích a hořící lesy
Ostřelování ničí i lesy, často totiž způsobuje velké lesní požáry, které není možné kvůli riziku další palby hasit. Na konci června se odhadovalo, že v důsledku války shořelo více než 100 tisíc hektarů lesů a stepí. V současnosti bude číslo ještě mnohem větší.
Popelem lehla i hnízdiště vzácných druhů ptáků nebo lokality s výskytem chráněných orchidejí. Zničená hnízdiště mohou v budoucnu ovlivnit ptačí migrační trasy a tím pádem vést v některých oblastech k přemnožení hmyzu, upozorňuje server Eco.rayon.
Dopady střel zamořují i ornou půdu. Následující snímek ukazuje pole u východoukrajinského Izjumu, které je poseté krátery.
Červnový satelitní snímek rozbombardovaného pole u východoukrajinského města Slovjansk, které čelí ostřelování.
Boje se týkají i národního parku Svaté hory u řeky Severní Doněc, kterému se přezdívá Doněcké Švýcarsko.
Ukrajinská inspekce životního prostředí vyčíslila škody na lesních porostech na 4,5 miliardy eur, v přepočtu 110 miliard korun. Dalších 365 milionů eur činí škody na zemědělské půdě a 22 milionů eur škody kvůli zabitým a zraněným zvířatům. O částkách řekl České televizi první zástupce vedoucího Státní inspekce životního prostředí Ukrajiny Dmytro Zaruba.
Úřady upozorňují, že škody dál narůstají a navíc se nedají přesně vyčíslit. Půdu a vegetaci kromě detonací a chemikálií poškozuje a znečišťuje také vojenská technika včetně nepojízdného šrotu nebo rozsáhlé zaminované oblasti.
Požár obilného pole v Záporožské oblasti, který úmyslně způsobily palbou ruské jednotky.
Ukrajina se chce domáhat odškodnění soudní cestou. Mezinárodní trestní tribunál by totiž teoreticky mohl trestat i útoky, které vědomě způsobí ekocidu, tedy „rozsáhlé, dlouhodobé a vážné škody na přírodním prostředí“.
Chovy hospodářských zvířat
Válka má dopady nejen na ukrajinská pole a lesy, ale i chovy hospodářských zvířat. Jen během čtyř dní ruského tažení na Kyjev uhynulo v Žitomirské oblasti na 1500 prasat kvůli ostřelování. Dalších 4000 prasat uhynulo v Sumské oblasti, protože zvířata neměla kvůli bojům přístup k potravě a vodě.
Na největší ukrajinské pštrosí farmě v Jasnohorodce u Kyjeva vypouštěli chovatelé pštrosy z výběhů v naději, že to zvýší jejich šance na přežití při ostřelování. Třetina ptáků uhynula.
V Boroďance u Kyjeva, kterou v březnu z velké části zničilo ruské bombardování, uhynuly v útulku stovky psů hlady a žízní. V nedalekém Hostomelu pak uhořely ve stáji desítky koní poté, co ji zapálilo ruské ostřelování.
Válka na Ukrajině v mapách
Seznam Zprávy týden co týden sledují, jak ruská armáda postupuje Ukrajinou a jak se daří ukrajinské protiofenzivě.
Organizace Otevřené klece upozorňuje, že mapovala jen období prvních tří měsíců ruské invaze, a že podobných případů je mnoho po celé zemi. Mnohde hospodářské chovy dál den po dni bojují o přežití, protože zvířata hladoví a nedostává se jim péče veterinářů.
Obavy z radioaktivity
K černému scénáři, který se (zatím) naštěstí nenaplnil, patří jaderná katastrofa. K té je ale Ukrajina blíž než kdy dřív kvůli ruské okupaci Záporožské jaderné elektrárny. Rusové jaderné zařízení ostřelovali hned v březnu a elektrárna čelí ostřelování i v poslední době.
Radioaktivita byla tématem hned na začátku invaze. Ruská vojska totiž v únoru zaútočila na Kyjev ve směru od Černobylské jaderné elektrárny.
„Situace byla absolutně mimořádná a velice, velice nebezpečná,“ řekl v červnu k situaci v černobylské zóně šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Hladina radioaktivity podle něj v některých chvílích od obsazení zařízení ruskými vojáky stoupala, například když Rusové na místo dopravovali těžkou techniku.
Vyšetřovatelé z ekologické organizace Greenpeace ale v červenci uvedli, že radioaktivita na místech, kde se v Černobylu pohybovala ruská vojska, je vyšší než odhady MAAE. Tým Greenpeace měřil úroveň radioaktivity ve třicetikilometrové zóně kolem bývalé elektrárny.
Práce v terénu jim komplikovaly miny nastražené Rusy.
