Tisíce lidí vzaly sklady útokem. Stačil jeden den „nové fáze“ války

„Obnovení komunikace bylo pro některé obyvatele Chán Júnisu úlevou, pro jiné však šokem,“ reportuje pro britskou BBC korespondent Rushdi Abualouf, který v Pásmu Gazy sleduje tamní dění, intenzivní ostřelování, které si oblast zažila v noci na sobotu.

„Můj přítel mi volal a zoufale plakal. Byl by radši, kdyby spojení zůstalo přerušeno, protože se dozvěděl, že jeho tchyně a většina rodiny jeho ženy zahynula,“ hlásí korespondent o tlaku izraelské armády, která Gazu podle analytiků ostřelovala nejsilněji od 7. října, kdy nový konflikt začal.

Bez mobilních telefonních služeb byli lidé v Gaze déle než 24 hodin, a nejen tamní region tak ovládla panika, když se lidé nemohli spojit s blízkými a ani humanitární organizace se nedokázaly dovolat svým týmům v terénu. Signál ale s nedělním dnem postupně začal opět fungovat a podle reportéra BBC Abualoufa je nyní možné vidět většinu lidí s telefonem u ucha.

Napětí a strach mezi obyvateli Pásma Gazy však zůstaly.

Například v ulicích Chán Júnisu podle svědectví stále přibývá lidí stojících ve frontě na chleba - je jich na stovky. Tisíce se jich pak podle nejnovějších zpráv agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) dokonce vloupaly do humanitárních skladů a distribučních center na jihu a ve středu oblasti, odkud si odnesly mouku a další základní zásoby.

„Naše domy byly zničeny. Nikdo se o nás nestará. Obracíme se na lidi z celého světa. Všechny mezinárodní mocnosti jsou proti nám. Potřebovali jsme pomoc a neudělali bychom to, kdybychom nebyli v nouzi,“ sdělil agentuře AFP Abdulrahman al-Kilani, který spolu s dalšími vtrhl do jednoho ze skladů.

Podle osloveného muže lidé v Pásmu Gazy nemají žádnou mouku, vodu, ba dokonce ani funkční toalety.

„Je to znepokojivé znamení, že po třech týdnech války a těsného obléhání Gazy se začíná rozpadat veřejný pořádek. Lidé jsou vystrašení, frustrovaní a zoufalí. Napětí a strach ještě zhoršuje přerušení telefonních a internetových komunikačních linek. Mají pocit, že jsou odkázáni sami na sebe, odříznuti od svých rodin i od zbytku světa,“ cituje prohlášení úřadu Thomas White, ředitel UNRWA pro záležitosti v Pásmu Gazy.

Humanitární pomoc do regionu sice proudí skrze nákladní auta z Egypta, podle různých organizací je ovšem celý systém nastaven tak, že selhává, a celkový objem pomoci je nedostatečný. Potřeby tamních komunit jsou totiž obrovské, i když jde jen o věci nezbytné pro základní přežití.

Součástí dodávek s pomocí navíc nebylo například palivo, jehož absence humanitární operace paralyzuje, a snahy organizací přerušil i již zmiňovaný výpadek komunikace.

K okamžité deeskalaci konfliktu a k ochraně a respektování života civilistů na všech stranách již vyzval také Mezinárodní výbor Červeného kříže. Podle toho musí být nyní v hustě obydleném Pásmu Gazy, kde jsou uvězněny více než dva miliony civilistů, okamžitě obnoveny kritické služby, jako je zdravotní péče, přísun vody a fungující elektřina.

„Jsem šokována neúnosnou mírou lidského utrpení a naléhavě vyzývám strany konfliktu, aby okamžitě deeskalovaly situaci,“ nechala se slyšet Mirjana Spoljaricová, prezidentka orgánu. „Je nepřijatelné, že civilisté nemají v Gaze uprostřed masivního bombardování žádné bezpečné místo, kam by mohli jít, a vzhledem k vojenskému obléhání není v současné době možná ani adekvátní humanitární reakce. Jedná se o katastrofální selhání, které svět nesmí tolerovat.“

Mezinárodní výbor Červeného kříže je strážcem Ženevských konvencí, tedy válečného práva, a jak upozorňuje web BBC, způsob vedení konkrétní války veřejně komentuje jen zřídkakdy. Věří totiž, že tiché připomínky válčícím stranám jsou nejlepším způsobem, jak dodržování mezinárodního práva podpořit.

Generální tajemník OSN António Guterres označil v neděli situaci v Gaze za humanitární katastrofu. Zintenzivnění vojenských operací Izraele komentoval podle agentury AFP s plitováním.

„Situace v Gaze je každou hodinou zoufalejší. Je mi líto, že místo naléhavě potřebné humanitární přestávky podporované mezinárodním společenstvím Izrael zintenzivnil své vojenské operace,“ řekl Guterres při návštěvě nepálské metropole Káthmándú. „Svět je svědkem humanitární katastrofy,“ dodal.

Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) Daniel Hagari ve videopříspěvku zveřejněném na platformě X uvedl, že Egypt a Spojené státy v neděli „rozšíří“ humanitární pomoc do Gazy. Další podrobnosti ovšem neuvedl a znovu jen vyzval obyvatele severní části pásma, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti přesunuli na jih.

Celý svět momentálně čeká, jak se dění na Blízkém východě bude vyvíjet dál. Na jižní Izrael byly přes noc a v neděli brzy ráno z Gazy opět vypáleny rakety a IDF zase během uplynulého dne měla zasáhnout více než 450 cílů, včetně velitelských středisek, pozorovacích stanovišť a stanovišť, odkud jsou odpalovány rakety.

Vrchní představitelé Izraele včetně premiéra Benjamina Netanjahua navíc již na sobotní tiskové konferenci oznámili, že jejich země vstupuje do „nové fáze války“, a sám předseda vlády se nechal slyšet, že konflikt uvnitř Pásma Gazy bude obtížný a dlouhý.

Pozornost na sebe ale strhávají také další hráči v regionu. Íránský prezident Ebráhím Raísí například na sociální síti X prohlásil, že Izrael svými činy „překročil červenou linii, což může každého donutit k zásahu“. Právě s Íránem má silné vazby hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem a které na Izrael útočí celou dobu od teroristického útoku ze 7. října.

Během daného útoku ozbrojenci z Hamásu a tisíce raket, které současně s pozemním vpádem vypálili, zabili na 1400 lidí, včetně dětí. Desítky lidí s sebou navíc teroristé vzali jako rukojmí a odvlekli je do Pásma Gazy.

Při bombardování dané oblasti, ke kterému se Izrael uchýlil jako k odpovědi, pak podle palestinských úřadů, které jsou kontrolované Hamásem, zemřelo přes 8000 lidí, včetně více než 3500 dětí.

Doplnili jsme reakci generálního tajemníka OSN.