Článek
„Nevezmu ty náramky domů. Kdo by je teď nosil? Měli jsme tolik snů. Všechno je pryč,“ říká Nadija Aktar Mannaová. V rukou drží modré šaty své devítiměsíční dcery Labíby, která v červnu zemřela na spalničky. Její příběh zachytili reportéři agentury Reuters na severovýchodě Bangladéše.
Labíba je jednou z nejméně 1147 obětí epidemie, která zemi, v níž žije bezmála 180 milionů lidí, zasáhla na jaře. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tvoří 94 procent hlášených úmrtí děti mladší pěti let. Od poloviny března do 9. října úřady evidovaly 202 tisíc podezření na spalničky, z toho 22 tisíc laboratorně potvrzených případů. V počtu podezření na nákazu je na tom letos Bangladéš nejhůř na světě.
Ještě před dvěma lety patřil Bangladéš mezi země s nejvyšší proočkovaností proti spalničkám. V roce 2024 dostalo podle odhadů WHO a UNICEF první dávku vakcíny 96 procent dětí, druhou 93 procent. O rok později ale proočkovanost klesla na 90, respektive 86 procent. K vytvoření kolektivní imunity proti vysoce nakažlivým spalničkám je přitom potřeba zhruba 95procentní proočkovanost dvěma dávkami.
Co se pokazilo
Zdravotnický systém zasáhly politické otřesy po pádu dlouholeté premiérky Šajch Hasíny Vadžídové v roce 2024. Zdravotníci začali stávkovat, úřady objednávaly vakcíny se zpožděním a přerušily doplňovací očkovací kampaně. Agentura Reuters při analýze dokumentů WHO a rozhovorech s odborníky zjistila, že úřady pracovaly s nepřesnými údaji a v evidenci opomíjely miliony dětí.
V severovýchodním regionu Sylhet, jednom z nejpostiženějších, zemřelo podle úředních záznamů 180 dětí. Polovina ze šestnácti rodin oslovených Reuters uvedla, že se s očkovacími týmy vůbec nesetkala. Nejméně šest rodin popsalo, že zdravotníci dorazili teprve poté, co v jejich okolí zemřelo dítě.
„Když bylo synovi devět měsíců, nikdo ze zdravotníků nepřišel. Až když před několika týdny dostal spalničky, přišli ho očkovat. Ani jsme nevěděli, že to může být tak nebezpečné,“ říká Radžija Begamová. Její dvouletý syn nákazu přežil, přestože mu lékaři podle jejích slov nedávali téměř žádnou naději.
Otec zemřelé Labíby Humajún Rašíd upozorňuje na další problém. Informace o očkování v jeho oblasti oznamovala mešita. „Ne každý to slyší. Kdyby chodili dům od domu, lidé by věděli. Ne všichni jsme vzdělaní a rozumíme tomu, k čemu očkování slouží,“ vysvětluje.
Nápor pacientů nezvládají ani nemocnice. V nemocnici v Sylhetu se stovkou lůžek leželo během zářijové návštěvy Reuters 178 pacientů. Některé nemocné děti spaly přímo na podlaze. „Celková situace je velmi frustrující. Stydíme se, že jsme šíření nemoci nedokázali zastavit,“ přiznává lékař Sadžadul Hak. Podle něj situaci zhoršuje také nedodržování základních opatření proti šíření infekce.
Selhání připouští také vláda. „Tohle se nemělo stát. Je to velká ostuda pro nás všechny,“ uvedl zvláštní poradce premiéra pro zdravotnictví Zijáuddín Hajdar. Podle něj děti přišly o dvě po sobě jdoucí očkovací kampaně. „Nepochybně šlo o mimořádnou neefektivitu a nezodpovědnost naší vlády,“ řekl Reuters.
Na konci září úřady spustily novou kampaň, jež má doočkovat 3,4 milionu dětí, které systém dosud opomíjel. Odborníci požadují její rozšíření i na děti starší pěti let, které tvoří přibližně třetinu případů.
Epidemie je podle zdravotnických expertů varováním i pro další země. Zatímco v Bangladéši představují hlavní problém dostupnost vakcín a nedostatečná informovanost, v bohatších státech roste nedůvěra k očkování. S klesající proočkovaností hrozí návrat nemoci i tam, kde ji už zdravotníci dokázali dostat pod kontrolu.
