Článek
Léky, které doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), fungují u dětí u méně než poloviny případů zápalu plic, sepse a meningitidy.
Ukázala to nová australská studie, která zároveň upozornila na to, že mnohá zdravotnická zařízení nejsou k takovému náporu pacientů uzpůsobená.
Alarmující počet dětí s infekcemi odolnými vůči běžným antibiotikům v asijsko-pacifickém regionu by měl být podnětem k naléhavým investicím do nových léků na léčbu dětských nemocí, vyplývá ze závěrů nové studie.
Zneužívání a nadužívání antibiotik vede k tomu, že bakterie mutují a běžné léky již nejsou účinné. Problém rezistence se ovšem netýká jen těch, kteří antibiotika užívají často, ale celé populace.
Pediatrička Phoebe Williamsová, která se infekčním chorobám a výzkumu antimikrobiální rezistence věnuje na univerzitě v Sydney, uvedla, že pravidelně jezdí do nemocnic v jihovýchodní Asii a v oblasti Tichomoří, kde nachází celá oddělení dětí, které mají infekce odolné vůči více lékům a už je není čím léčit, píše deník The Guardian.
„Jako požár“
Například na Filipínách se podle Williamsové stává, že v přeplněných nemocnicích připadají na jednu postýlku dvě děti. A jakmile se tam jedno dítě nakazí infekcí odolnou vůči antibiotikům, nemoc se šíří „jako požár“.
„Může se stát, že jedna sestra se bude snažit postarat o 20 dětí za směnu a nemusí mít čas si mezi jednotlivými kriticky nemocnými dětmi umýt ruce, a navíc mnohdy nemají k dispozici takové laboratorní vybavení či léky jako v jiných bohatších zemích,“ nastínila.
Aby s kolegy porozuměli rozsahu antimikrobiální rezistence v regionu, analyzovali všechny dostupné výzkumy o míře antimikrobiální rezistence u dětí v 11 zemích v letech 2011 až 2021. Poté shromáždili údaje o rezistenci jednotlivých identifikovaných bakterií vůči různým antibiotikům.
Na získaná data posléze aplikovali matematické modely, aby určili míru rezistence v regionu jihovýchodní Asie a Tichomoří. „Odhalili jsme některé skutečně alarmující míry antimikrobiální rezistence, které jsou mnohem horší, než jsme vůbec předpokládali,“ přiznala Williamsová.
Studie zveřejněná v časopisu Lancet South East Asia ukázala, že mnohá antibiotika doporučovaná WHO mají při léčbě dětských infekcí, jako je zápal plic, sepse a meningitida, méně než 50procentní účinnost.
Léky pro děti chybí
Pokyny WHO pro léčbu závažných mikrobiálních infekcí u dětí byly naposledy aktualizovány před deseti lety, napsal The Sydney Morning Herald. „Potřebujeme aktualizovat pokyny, ale jedním z největších problémů je, že nedostáváme nové léky, které by byly povoleny pro použití u dětí a kojenců. Není mnoho nového, co bychom mohli doporučit,“ řekla pediatrička.
Od roku 2000 bylo licencováno více než 14 nových antibiotik pro dospělé, ale pouze čtyři pro použití u dětí, protože farmaceutické společnosti se podle Williamsové zdráhají provádět výzkum na dětech a kojencích.
Odhaduje se, že na infekce rezistentní vůči antimikrobiálním látkám zemře ročně celosvětově na 700 tisíc lidí, což je více než roční počet úmrtí na malárii, uvedl Sanjaya Senanayake, odborník na infekční nemoci a docent medicíny z Australské národní univerzity.
Prozatím největší celosvětovou míru úmrtí v souvislosti s antimikrobiální rezistencí má subsaharská Afrika, uvádí loňská studie WHO. Díky snadnému cestování se svět infekcí a antimikrobiální rezistence stal mnohem menším prostorem.
V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekcí způsobených bakteriemi odolnými na antibiotika. Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, píše české Ministerstvo zdravotnictví ve zprávě z roku 2021.
Ministerstvo tak varuje, že pokud přestanou účinkovat, není nic dalšího, co obyvatele před některými onemocněními ochrání. Odborníci se mnohdy shodují, že řešením problému je včasná prevence, informovanost a vzdělání.
