Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stovky tisíc lidí umírají na běžná bakteriální onemocnění, která v minulosti bylo možné snadno léčit antibiotiky. První odhad vyčíslující, kolik lidí na celém světě umírá kvůli rezistenci bakterií na antibiotika, ukázal, že tento problém je častější příčinou smrti než například malárie nebo HIV. Na analýzu publikovanou v časopise Lancet upozornil na svém webu deník The Guardian.
Výsledný odhad uvádí, že tzv. antimikrobiální rezistence (AMR) si po celém světě v roce 2019 vyžádala nejméně 1,2 miliony životů, což odpovídá asi 3,5 tisícům úmrtí každý den. „Spojených“ úmrtí, kde rezistence hrála nějakou roli, analýza za stejné období odhaduje dokonce 4,95 milionů.
Co je to antimikrobiální rezistence
- Pojem (anglickou zkratkou AMR) označuje schopnost mikroorganismů odolávat antimikrobiálním látkám.
- V úplnosti se tedy vztahuje kromě bakterií (a antibiotik) i na další patogeny, jako jsou viry, plísně a paraziti (čili i na léky proti těmto patogenům).
- Bakterie rezistentní na antibiotika jsou nicméně primárním faktorem tohoto problému.
„Tato nová data odhalují skutečný celosvětový dopad AMR a jsou jasným signálem, že musíme začít okamžitě jednat, abychom se s touto hrozbou vypořádali,“ cituje Guardian znění hlavního poselství analýzy spoluautora Chrise Murrayho z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě.
Předchozí odhady hodnotící negativní dopad AMR se dosud podle Guardianu vztahovaly jen na určité země a ve větších oblastech jen na určité nemoci a určité druhy antibiotik.
Nová zpráva se ale vztahuje na 204 států nebo jiných územních celků, 23 patogenů a 88 kombinací těchto patogenů s různými druhy léků.
Analýza čerpala ze 470 milionů záznamů ze systematických přehledů literatury, nemocnic a celé řady dalších institucí. Na základě velkého balíku dat byly stanoveny i odhady pro ty státy, z kterých nebyla žádná data dostupná.
Nejčastější příčinou úmrtí jsou kardiovaskulární onemocnění
Studie přímo zmiňuje srovnání s HIV a malárií, které ve stejném roce měly způsobily asi 860 tisíc, resp. 640 tisíc úmrtí. Například rakovina podle starší zprávy IHME zabila ve stejném roce 10 milionů lidí. Za vůbec nejčastější příčinu úmrtí na světě se v posledních letech považují kardiovaskulární onemocnění, ty v roce 2019 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ukončily asi 17,9 milionů životů, což představovalo zhruba třetinu všech úmrtí na celém světě.
AMR podle analýzy ohrožuje lidi každého věku, nejvíc však děti ve věku do pěti let, přičemž tato věková skupina tvoří asi pětinu z celkového počtu úmrtí.
Autoři studie vyzývají k rychlé reakci v podobě změny nastavení pravidel zdravotnických systémů, která by zahrnovala například regulaci užívání již existujících antibiotik, jejichž nadužívání k rozvoji rezistence bakterií přispívá, směřování větších finančních prostředků do vývoje nových antibiotik a monitoringu i léčby samotných bakteriálních infekcí.
„Tichá pandemie“
Podle Sally Daviesové, která reprezentuje postoj britské vlády k AMR na mezinárodním poli, se jedná o „jednu z největších výzev“, kterým nyní lidstvo čelí.
„Za těmito novými čísly jsou rodiny a společenství, které nesou tragickou tíhu této tiché pandemie. Musíme tato data použít jako varovný signál a povzbudit akci na všech úrovních,“ řekla Daviesová podle Guardianu.
Nejvíc úmrtí způsobuje AMR podle analýzy v subsaharské Africe a jižní Asii, kde kvůli ní mělo ve sledovaném období zemřít 24 a 22 lidí na 100 tisíc. V bohatých zemích je tento poměr asi o polovinu nižší, přičemž jen v západní Evropě si AMR měla za rok vyžádat přes 51 tisíc životů.
AMR řadí na seznam deseti největších globálních výzev pro veřejné zdraví i WHO.
