Článek
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu jsou policejní autobusy v Moskvě téměř všudypřítomné. Nenápadně takto hlídají velkou část městského centra: včetně sochy jedné z nejslavnějších ukrajinských básnířek Lesji Ukrajinky.
Právě tento památník se ale v posledních dnech – navzdory přísnému střežení – stal místem pro tichý, zato silně emocionální protiválečný protest. Od doby, co před deseti dny ruská střela zasáhla obytnou budovu v ukrajinském Dnipru a zabila šestačtyřicet lidí a dalších osmdesát zranila, přicházejí obyvatelé Moskvy k nohám sochy pokládat květiny, plyšové hračky i fotografie zničené budovy.
Vznikl tak jakýsi rituál, který se po jednom z nejvíce smrtících útoků od začátku invaze stal výrazem smutku, hanby i odporu k válce.
Ruské úřady ale v pravidelných intervalech tyto květiny odstraňují. „Zuří tady v podstatě taková tichá bitva,“ popsala listu The New York Times osmadvacetiletá obyvatelka Moskvy Taťána Krupinová. Ona sama byla u památníku položit květiny minulý týden.
Není ale ani zdaleka jediná, kdo tuto formu protestu využívá k vyjádření nesouhlasu. Rusové, pobízení záběry ze sociálních sítí, pokládají pugéty i v dalších městech mimo Moskvu. Květinový protest se tak stal jednou z prvních velkých veřejných demonstrací od doby, kdy prezident Vladimir Putin loni v září oznámil všeobecnou mobilizaci.
Protesty proti Putinovi
Pro mnoho Rusů je možnost vyjádřit nesouhlas, aniž by byli zatčeni, vzácností. Země totiž uvalila tvrdé tresty za kritiku války, postihy hrozí i za pouhé označování invaze slovem „válka“.
„Ukazujeme lidem, že nejsou sami“
Květinový protest tak teď protivládně naladěným Rusům, kteří zůstávají v zemi, připomíná, že ve svém odporu k válce nejsou sami. Pro ty, kteří kvůli perzekuci, branné povinnosti nebo nevoli platit daně, které válečnou mašinerii živí, uprchli, je pak květinový památník znamením, že v Rusku ještě stále zbývají lidé, kteří mají dost odvahy protestovat.
„Není to jen způsob, jak ukázat Ukrajincům, že i v Rusku jsou lidé, kteří neschvalují, co se děje. Ukazujeme lidem, že nejsou sami,“ vysvětlil populární ruský novinář Aleksandr Pljuščev.
Ne všichni Rusové jsou ale o funkčnosti takového protestu přesvědčeni. „Přinést květiny k pomníku nevyžaduje odvahu, a dokonce ani peníze,“ myslí si básník a spisovatel Dmitrij Bykov, který ruskou vládu dlouhodobě kritizuje a žije v exilu. „Je to esteticky krásné, ale naprosto zbytečné. Existuje pouze jeden pozitivní účinek: možná někdo zjistí, že Lesja Ukrajinka byla skvělá básnířka, a její dílo si přečte,“ doplnil.
I pouhé nenásilné pokládání květin ale může mít potenciální následky. Reportér The New York Times popsal, že viděl zadržení minimálně sedmi protestujících: čtyři z nich byli zatčeni poté, co k soše umístili květiny. Policie se také pokoušela zabránit lidem ve fotografování památníku a vyzvala ostatní, aby snímky smazali ze svých telefonů.
Kam směřuje válka?
I po deseti měsících války na Ukrajině je mír v nedohlednu. Příměří teď totiž podle analytika Michala Smetany není pro nikoho výhodné. „Rusko stále okupuje podstatnou část ukrajinského území, navíc ekonomicky důležitého,“ říká.
Navzdory možným rizikům ale lidé stále přicházejí. Vybírají si chvíle, kdy kolem sochy není příliš plno, aby to nevypadalo jako nelegální veřejné shromáždění, a tiše pokládají své květiny.
„Chci vyjádřit svůj názor,“ říkají Rusové
„Moje trpělivost skončila. Chci vyjádřit svůj názor,“ řekla právnička Jekatěrina Vareniková poté, co k soše položila pugét. Narážela na to, že v Rusku téměř nemůže veřejně sdělovat své mínění.
Vareniková naposledy demonstrovala před dvěma lety, když byl v zemi zatčen opoziční politik Alexej Navalnyj. I když loni na podzim tisíce lidí protestovaly proti válečné mobilizaci, zůstala doma. „Každý den je to horší a horší, přísnější a přísnější,“ popsala, proč se rozhodla vyjádřit solidaritu s oběťmi v Dnipru.
Víc než půl hodiny tak mladá právnička stála před sochou s vyrobeným transparentem. „Ukrajina: ne naši nepřátelé, ale naši bratři,“ stálo na něm. Krátce poté ji zadržela policie: Varenikové teď hrozí až patnáct dní vězení.
Zásahy Kremlu proti politické opozici a protestům totiž vystupňovala právě invaze na Ukrajinu. Podle projektu OVD-Info, který se zaměřuje na dodržování lidských práv, bylo od začátku války zadrženo asi 20 tisíc demonstrantů. Mnozí lidé pak přišli o práci kvůli protestům, podepisování peticí nebo příspěvkům kritizujícím válku na sociálních sítích.
Čím Rusové v Dnipru útočili?
Okolnosti nasvědčují tomu, že Rusko mířilo na jiný cíl. Ale zbraní, která je notoricky nepřesná a už několikrát zabíjela nevinné.
V takovém kontextu vzdorování policii a pokládání květin vyžadují určitou míru statečnosti: vybírá si to ale také psychickou daň, kterou je s pokračující válkou stále těžší snášet. I přesto jsou někteří Rusové ochotni zatčení riskovat.
„Moskva je obrovské město, ale všichni jsou zticha,“ řekla Vareniková americkému listu chvíli předtím, než byla zadržena. „Chci ukázat světu, že bychom neměli být zticha. Všechno, co se děje, dovolujeme svým mlčením,“ uzavřela.
