Článek
Dva týdny po stažení Rusů z Chersonu to vypadá, že se už možná bojuje za Dněprem.
Ukrajinská armáda sice nepotvrdila vylodění, hovoří ale o probíhající operaci na Kinburnském poloostrově, jehož dlouhý nejzápadnější výběžek (Kinburnská kosa) leží asi 60 kilometrů západně od ústí řeky Dněpr do Černého moře.
O přímých útocích ukrajinských vojáků na výběžek či další místa na poloostrově se spekuluje už delší dobu. Jižní operační velitelství ukrajinských sil tento týden naznačilo, že spekulace byly pravdivé. Jeho mluvčí Natalija Humenjuková v pondělí oznámila, že „operace s cílem osvobodit Kinburnskou kosu pokračuje v tichém režimu“.
Humenjuková konkrétně nezmínila vylodění ukrajinských vojáků (i když řada médií i odborníků už o jejich přítomnosti na poloostrově nepochybuje) a mohla klidně mluvit čistě o práci ukrajinské artilerie. Ostatně i kdyby vylodění zmínila, nic to nemění na tom, že o bojích ukrajinských jednotek na poloostrově zatím nejsou žádné ověřené důkazy.
Na sociálních sítích se objevila už před více než týdnem videa, která údajně ukazovala ukrajinské speciální síly mířící na poloostrov na člunech. Jejich pravost ale není potvrzená. Oblast je navíc málo osídlená, což šíření zpráv o dění na místě nenahrává, a pozorování malých oddílů vojáků bez těžké techniky není snadné ani z veřejně dostupných satelitních snímků.
Když to shrneme: o tom, co se na poloostrově děje, ve skutečnosti nevíme skoro nic. Pozornosti v médiích a debatách odborníků se ale oblasti nedostává nezaslouženě – útok ukrajinských vojáků by tam totiž dával velký smysl.
Ukrajinci se po ruských úderech nevzdávají
Ruské rakety ve středu opět udeřily na města po celé Ukrajině a způsobily rozsáhlé výpadky proudu dokonce i v sousedním Moldavsku. Ukrajinci ale dávají najevo nezdolnost: už po předchozí salvě raket říkali, že jsou připraveni na všechno.
Kinburnská kosa spolu s celou západní částí poloostrova byla před válkou především oblíbenou destinací turistů. Do přírodního parku mířili obdivovat krajinu plnou písečných dun, solných plání, lesů a bažin. Nyní jde o strategické území zejména kvůli poloze přímo u jediné námořní cesty do řek Dněpr a Jižní Bug, a tedy i přístavů v Chersonu a Mykolajivu.
Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že držení tohoto území umožňuje kontrolovat vstupy do těchto řek a přístavů. Dodal k tomu také, že ruské okupační síly, které oblast obsadily mimochodem až v červnu, toto místo využívaly k pravidelným útokům artilerie na ukrajinské pozice v dostřelu, tedy zejména na blízký přístav Očakov a samotný Mykolajiv.
Ovládnutí alespoň části Kinburnského poloostrova by tak mohlo oslabit ruské ostřelování ukrajinských pozic a uvolnit cestu pro případné námořní operace v oblasti.
Dalším možným přínosem by podle ISW mohlo být získání „snadnější cesty“ na východní stranu Dněpru, což think-tank zdůvodňuje tím, že Kinburnská kosa není v dostřelu ruských 152mm houfnic, které jsou za Dněprem připravené k odrážení případného ukrajinského pokusu o překročení řeky.
Satelitní snímek Kinburnského poloostrova, kde se nyní odehrávají „tiché“ boje. Ukrajina o nich informuje jen velmi opatrně, Moskva vůbec. Jejich význam může, ale také vůbec nemusí být zásadní.
Deník The New York Times (NYT) a server The Drive nad rámec toho spekulují, že by Ukrajině zisk tohoto území mohl zajistit zvýšení dostřelu vlastní artilerie, a tedy i šanci narušovat ruskou zásobovací síť na okupovaném Krymu.
Kdyby ale Ukrajinci chtěli „obejít“ řeku přes poloostrov a zahájit rozsáhlejší útok na ruské pozice za Dněprem, neobešlo by se to bez použití těžké techniky, což platí i v případě pokusu rozmístit v oblasti vlastní artilerii. A to by byl v těchto místech nejspíš problém.
Těžkou techniku by bylo složité na místo nejen dostat, ale i s ní operovat. Jak poukazuje ve Finsku působící nezávislý novinář John Helin, poloostrovem se totiž táhne jediná zpevněná silnice. Tu doplňuje z letecké mapy viditelně poměrně hustá síť polních cest, ale na ty se v tomto ročním období nedá spolehnout.
Bahno ovládlo Ukrajinu
Břečka, před níž dlouho vojenští odborníci varovali, je tu. Rasputica připravuje těžké zkoušky ukrajinským i ruským silám, které by rády pokračovaly v postupu, ale jejich technika místo toho zápasí s bahnem.
Helin se proto domnívá, že větší operace zahrnující těžkou techniku na poloostrově není pravděpodobná. „Lehké ukrajinské síly v oblasti by si určitě vyžádaly ruskou pozornost a může to být cesta, jak oslabit a unavit ruské síly, ale není pravděpodobné, že by to (útok na poloostrov) představovalo reálnou operační hrozbu pro Rusy v jižní části Chersonské oblasti (za Dněprem),“ napsal Helin na twitteru.
Případná míra úlevy od ruského ostřelování by podle něj závisela na tom, jak hluboko by Ukrajinci postoupili, útok by nicméně „jistě“ mohl zastavit většinu ruského ostřelování Mykolajivu.
Svůj názor na twitteru nedávno vyjádřil i bývalý důstojník v britské armádě a nyní výzkumník londýnské King's College Mike Martin. Podle něj Ukrajina na poloostrově podniká „menší nájezd“ a snaží se tím Rusy rozhodit, přičemž nejpravděpodobnější místo další významné ofenzivy je Záporožská oblast.
