Článek
Několik zpravodajských, vojenských a diplomatických zdrojů tvrdí, že při podpoře ofenzivy povstalců M23 v Demokratické republice Kongo (DRK) zahynul velký počet vojáků Rwandských obranných sil (RDF), napsal britský The Guardian.
To je v rozporu s tvrzením vlády v Kigali, že její vojáci nejsou do konfliktu zapojeni.
Satelitní snímky vojenského hřbitova ve rwandské metropoli Kigali ukazují, že od doby, kdy milice M23, podporovaná jednotkami RDF, před třemi lety obnovily operace na konžském území, bylo vykopáno nejméně 600 hrobů.
Dva zpravodajští činitelé, kteří jsou obeznámeni s činností RDF, tvrdí, že skutečné ztráty, které Rwanda utrpěla, jdou pravděpodobně do „tisíců“, ale určit přesný počet je obtížné.
Masové hroby
Jiný vysoce postavený zdroj uvádí, že většina mrtvých rwandských vojáků byla tajně pohřbena v masových hrobech v DRK, když nebylo možné vrátit jejich těla přes hranice.
„Ne všechny vojáky, kteří zahynuli v DRK, bylo možné repatriovat, zejména v oblastech pod velkou palbou,“ řekl. Rodiny tak často dostaly jen prázdné rakve.
Počet obětí je ve Rwandě navíc tak vysoký, že pro ně bylo ve vojenské nemocnici v Kigali vybudováno nové křídlo. Její márnice je už podle zdroje plná.
Rwanda nadále popírá, že by její jednotky překročily hranice Demokratické republiky Kongo. Opakovaně odmítá, že by se na podpoře povstalců M23 podílela, a nikdy nepřiznala, že by v konfliktu padli její vojáci.
Experti OSN však tvrdí, že rwandská armáda „de facto kontroluje“ povstalce z M23, kteří se minulý měsíc zmocnili Gomy, hlavního města provincie Severní Kivu v DRK, a ovládají oblast DRK o velikosti téměř poloviny rozlohy samotné Rwandy.
Fronty na pohřeb
Odhalení týkající se počtu mrtvých ve rwandské armádě by mělo zvýšit tlak na Kigali, aby se přiznalo ke své roli v konfliktu před sobotním krizovým summitem, kterého se v tanzanském Dar es Salaamu zúčastní rwandský prezident Paul Kagame a prezident Demokratické republiky Kongo Félix Tshisekedi. Skutečný počet mrtvých Rwanďanů a důkaz trvalého zapojení na frontě by však Kagamemu mohly velmi uškodit.
Emmanuel Ngabo, který ve Francii vede skupinu s názvem ARC Urunana Nyarwanda France (Rwandská aliance pro změnu), tvrdí, že obdržel četné informace od truchlících rodičů ohledně zabitých Rwanďanů.
„Je tolik těl, která je třeba zpracovat. Na pohřeb čekají takové fronty rodin, že u hrobu mohou strávit pouze 30 minut. Rakve jsou navíc vždycky zavřené, buď proto, že voják je tak těžce zraněný nebo popálený, a to tak, že je k nepoznání, nebo proto, že v rakvi nikdo není,“ dodává Ngabo.
Minulý měsíc došlo ke krvavé fázi konfliktu, kdy M23 a RDF znovu obsadily města Minova, Sake a také Gomu. Podle OSN v bitvě o Gomu zahynulo nejméně 2900 lidí. „Dostáváme stále více zpráv o obětech ve vojenských nemocnicích a na pohřebištích,“ tvrdí zpravodajské zdroje.
Ačkoli jsou tisíce rwandských vojáků nasazeny také v Mosambiku a Středoafrické republice, zdroje uvádějí, že mrtvých v těchto státech není zdaleka tolik. Experti OSN v prosinci odhadovali, že v DRK působí až 4000 rwandských vojáků, ale zpravodajské zdroje se domnívají, že toto číslo je mnohem vyšší a že jich může být více než 7000.
Rwandské rodiny, které The Guardian požádal o komentář ke konfliktu, se ke ztrátě svých dětí nevyjádřily. Jeden ze rwandských exulantů v Evropě však uvedl, že v uplynulém týdnu hovořil se dvěma rodinami, které v bojích přišly o syny.
Truchlící rodiny jsou podle Ngaba i rozzlobené, často nic netušily. „Některým volali jejich synové a říkali: ‚Zítra odjíždíme do Konga, modlete se za mě.‘ Jiní ani nevěděli, že jejich synové byli posláni bojovat, a dozvěděli se to, až když jim zavolali, že si mají jet vyzvednout tělo.“
Ačkoli Rwanda o obětech za svou západní hranicí mlčí, Kagame se o úmrtích v RDF zmínil ve svém nedávném projevu na konci roku a rodinám slíbil, že jejich „oběti nikdy nepřijdou nazmar“. Diplomatický zdroj uvedl, že jeho komentáře naznačují, že počet obětí se stává „velmi reálným problémem“.
