Článek
Komerční hlubinnou těžbu kovů na mořském dně prozatím nikdo neprovozuje. Nebyly schváleny žádné smlouvy ani předpisy pro její regulaci. O možnostech, které nabízí, se ale spekuluje delší dobu.
Průmyslníci i některé státy, jako například Norsko, se snaží byrokratický proces urychlit. Žádosti firem by mohly v blízké době dostat zelenou. V pondělí se na Jamajce sejde Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), součást OSN, který má přijetí předpisů pro hlubinnou těžbu na starosti. V jednáních bude pokračovat až do 28. července, informuje britský The Guardian.
Někteří hráči tvrdí, že hlubinná těžba je nezbytná pro získání kovů potřebných k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Minulý měsíc se ale Poradní rada evropských akademií věd snažila upozornit, že jde o omyl, a doporučila lepší využití recyklace a technologického pokroku.
Vědci varují před ohrožením oceánů
Varovala také před rozsáhlými, vážnými a nevratnými škodami na ekosystémech všech oceánů, které jsou již i tak ohroženy klimatickou krizí a problémy s biologickou rozmanitostí. Těžba v hloubce pod 200 metrů může podle vědců vést ke škodlivému hluku, vibracím a světelnému znečištění. Hrozí také úniky paliva a dalších chemikálií a jejich šíření.
Zdůrazňují i fakt, že dna oceánů jsou prakticky neprobádaná území, a jakékoli předpisy proto nemusí být dostačující. Potvrzují to i letošní objevy více než pěti tisíců nových druhů živočichů žijících na mořském dně v nedotčené oblasti Tichého oceánu známé jako zóna Clarion-Clipperton. Právě na ni se zaměřují firmy usilující o povolení hlubinné těžby.
ISA doposud povolovala společnostem průzkum mořských hlubin pouze pro výzkumné účely. Vytvořila a přijala předpisy, jimiž se řídí nynějších 31 sjednaných smluv zaštítěných 14 zeměmi. Mezi ně patří Čína, Rusko, Jižní Korea, Indie, Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Japonsko, Jamajka nebo Belgie.
Podle nevládní organizace Pew Charitable Trusts se ISA ještě musí dohodnout, jaká míra poškození životního prostředí bude považována za přípustnou, jaká budou kritéria pro takové poškození a jak bude posuzovat odpovědnost firem, případně je pak sankcionovat. Neexistuje žádná skupina pro vědecké posuzování žádostí ani inspekce, která by dohlížela na jejich dodržování.
Teoreticky se na rozhodování podílí každý ze 168 členských států ISA. V praxi má však podle Guardianu největší moc malá skupina odborníků známá jako Právní a technická komise (LTC). Je složená z právníků, geologů, diplomatů a několika ekologů. Pokud LTC doporučí radě schválit předpisy o těžbě, může to zvrátit pouze nadpoloviční většina hlasů celé rady, kterou tvoří 36 států.
Aktuálně se k rostoucímu seznamu zemí, které vyzývají k pozastavení nebo úplnému zákazu komerční hlubinné těžby, připojily Švédsko a Irsko. Součástí tohoto klubu jsou i Německo, Francie, Španělsko, Nový Zéland, Kostarika, Chile, Panama, Palau, Fidži a Mikronésie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce podpořil úplný zákaz. Součástí této pomyslné koalice jsou i některé průmyslové podniky. BMW, Volvo nebo Samsung se podle britského deníku zavázaly nepoužívat kovy získané tímto druhem těžby ve svých výrobcích.
Některé státy zpochybňují oprávnění ISA o něčem takovém rozhodnout. Podle Úmluvy OSN o mořském právu, podle které úřad vznikl, má instituce regulovat těžební činnost a chránit mořské prostředí. Smlouva však také stanoví, že mořské dno a jeho nerostné zdroje jsou „společným dědictvím lidstva“ a ISA má usilovat o rovnoměrné rozdělení zisků z něj.
Nauru dochází trpělivost
Očekává se, že jako první podá žádost o zahájení těžby tichomořský ostrov Nauru, a to jménem společnosti The Metals Company (TMC), se kterou tamní vláda spolupracuje.
Země také spustila lhůtu, podle které má ISA dva roky na stanovení pravidel těžby a která vyprší už v neděli 9. července. Pokud úřad pravidla nestanoví, musí akceptovat žádosti o těžbu v souladu s existujícími regulacemi, ať už jsou jakékoli. Nauru ale ujišťuje, že neučiní další kroky před nadcházejícím jednáním ISA.
Firma TMC se sídlem v Kanadě, dříve známá jako Deep Green Metals, má také smlouvy na průzkum hlubinných nalezišť kovů s tichomořskými státy Tonga a Kiribati. Dlouhodobě bagatelizuje dopady a zdůrazňuje nutnost těžby kovů, jako je kobalt a měď, pro přechod na čisté energetické technologie.
Někteří vědci a ekologické skupiny toto tvrzení zpochybňují. Poukazují na to, že tyto kovy se již těží po celém světě. Například lithium, klíčové při výrobě mnoha baterií, není v hlubokých mořích příliš rozšířené.
Jednatel společnosti TMC ale uvedl, že chtějí podat žádost v druhé polovině roku 2023 s cílem získat licenci k těžbě od ISA v roce 2024. Těžba by pak mohla být zahájena začátkem roku 2025.
