Aljašku provrtají skrz na skrz. Biden přitom sliboval konec

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlý, ale kontroverzní projekt Willow, který se týká těžby ropy a zemního plynu na Aljašce. Na několik příštích desetiletí otvírá těžbu na třech místech Národní ropné rezervace v oblasti aljašské North Slope, v součtu by mělo jít až o 199 vrtů.

Původně měla být těžba ještě masivnější, alespoň podle návrhu nadnárodní těžební společnosti ConocoPhillips, která počítala hned s pěti lokalitami, desítkami kilometrů silnic a potrubí a například i sedmi mosty. Dvě lokality však kvůli možným dopadům na životní prostředí zamítlo ministerstvo vnitra USA, podle kterého se tím plocha, na níž se bude vrtat, zmenší až o 40 procent.

V oblasti, pro níž je projekt plánován, se nachází až 600 milionů barelů ropy. Bude ovšem trvat roky, než se dostane na trh, protože se napřed musí vybudovat infrastruktura pro její těžbu a následné zpracování.

Americká ministryně vnitra Deb Haalandová označila Willow za „obtížný a složitý problém, který administrativa zdědila“ po předchozích vládách. Úředníci podle ní „měli omezený prostor pro rozhodování“, aby projekt zablokovali, protože společnost ConocoPhillips má v této oblasti již desítky let pronajaté pozemky.

Plán těžby si ale i tak vysloužil kritiku ze strany ekologických organizací i některých komunit původních obyvatel Aljašky, podle nichž mohla současná administrativa pro zablokování projektu udělat více.

Americký prezident Joe Biden, zvolený za Demokratickou stranu, se pak podle ekologů chová v rozporu se svými volebními sliby (popsali jsme zde).

Co všechno v tuto chvíli o projektu Willow víme? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody? A jak moc velký zásah do ekosystému Aljašky znamená?

Podle společnosti ConocoPhillips projekt přinese federální a státní vládě a místním aljašským komunitám příjmy ve výši až 17 miliard dolarů v licenčních i daňových příjmech.

Místní zákonodárci na Aljašce tvrdí, že díky projektu vzniknou nová pracovní místa, zvýší se domácí produkce energie a naopak se „sníží závislost USA na zahraniční ropě“. Projekt podle nich „pomůže vyrovnat pokles těžby ropy ve státě, jehož ekonomika je do značné míry závislá na těžebním průmyslu“, napsala agentura Reuters.

„Konečně se nám to podařilo, plán Willow je konečně znovu schválen a my téměř doslova cítíme, jak se díky tomu budoucnost Aljašky rozjasňuje,“ stojí v prohlášení aljašské republikánské senátorky Lisy Murkowski.

Dodala, že Aljaška je „nyní na prahu vytvoření tisíců nových pracovních míst, generování miliard dolarů nových příjmů“ a „zlepšení kvality života nejen v oblasti North Slope, ale v celém státě“.

Projektu fandí i někteří demokratičtí zákonodárci z Aljašky včetně Mary Peltolaové, která je první představitelkou původních národů zvolenou do dolní komory Kongresu. Ta za něj dlouhodobě bojovala a dokonce jej označila za výhru pro stát.

„Po letech důsledného a odhodlaného prosazování tohoto projektu od lidí z celého státu a ze všech oblastí života se projekt Willow konečně posouvá kupředu. Chtěla bych poděkovat prezidentovi a jeho administrativě za to, že vyslyšeli hlasy obyvatel Aljašky, když na tom nejvíce záleželo,“ napsala Peltolaová na twitteru.

Podle některých skupin aljašských původních obyvatel by projekt mohl být pro region velmi potřebným novým zdrojem příjmů a financováním služeb včetně vzdělávání a zdravotní péče.

„Projekt Willow velmi podporuji, stejně jako většina mé komunity,“ uvedla pro BBC Asisaun Toovaková, starostka města Utqiaģvik, které leží na Aljašce, ale ne v bezprostřední blízkosti místa výstavby nových vrtů.

Nagruk Harcharek, prezident advokační skupiny Voice of the Arctic Iñupiat, řekl, že jsou se starostkou oba přesvědčeni, že projekt bude realizován zodpovědně. „Willow představuje příležitost, jak pokračovat v investicích do komunit. Bez těchto peněz a zdrojů příjmů jsme závislí na státu a federálních úřadech,“ uvedl pro CNN Harcharek.

„S rozvojem koexistujeme už od dob transaljašského plynovodu,“ řekl Harcharek. „Pokud by se někdy objevil projekt, o kterém bychom si mysleli, že ohrozí náš způsob života, nepodpořili bychom ho.“

Proti se staví ti aljašští původní obyvatelé, kteří žijí blíže plánovanému projektu. Například lidé z vesnice Nuiqsut, kteří mají strach, jak se těžba odrazí na jejich okolí i zdraví.

V nedávném osobním dopise ministryni vnitra Deb Haalandové starostka Nuiqsutu Rosemary Ahtuangaruaková napsala, že právě jejich osada ponese hlavní tíhu zdravotních a environmentálních dopadů projektu Willow. Ostatní „vesnice mají z činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu určitý finanční prospěch, ale pociťují mnohem menší dopady než Nuiqsut,“ stojí v dopise.

Dlouhodobě proti jsou ekologické skupiny, které se obávají dopadů na klima a poškození divoké přírody. V posledních několika týdnech jejich odpor ještě vzrostl, na sociálních sítích se stala virální kampaň #stopwillow. Videa na TikToku označená tagy #stopwillow, #stopwillowproject nasbírala jen v USA stamiliony zhlédnutí.

Ekologové mají za to, že projekt podkopává důvěryhodnost prezidenta Bidena coby vůdčí osobnosti boje proti klimatickým změnám. Pro kontext je nutno dodat, že se Biden zavázel, že USA budou do roku 2050 takzvaně uhlíkově neutrální.

„Schválení projektu Willow po schválení největšího zákona o klimatu v historii by bylo obrovským krokem zpět,“ kritizoval Mike Scott, vedoucí představitel kampaně ekologické charitativní organizace Sierra Club.

Obhájci životního prostředí už oznámili, že projekt Willow napadnou u soudu. Žalobu podala nezisková organizace Earthjustice, která se věnuje soudním sporům v otázkách životního prostředí.

Earthjustice podle dosavadních prohlášení hodlá argumentovat tím, že projekt přispěje ke zvýšení emisí oxidu uhličitého, a tím i k oteplování planety – byť se Biden zavázal k pravému opaku.

„Bidenova administrativa schválila projekt Willow Oil, aniž by dostatečně posoudila jeho dopady na klima. Mohla řádně zvážit možnosti, jak dopady omezit. Mohla říci ne. Neudělala to. A my nyní podáváme žalobu, abychom tomu zabránili,“ napsala organizace na twitteru.

Stížnosti proti ministerstvu vnitra USA a jeho nejvyšším úředníkům a Úřadu pro správu půdy podala také advokátní kancelář Trustees for Alaska. Podle právníků lze ze stanoviska půdního úřadu vyčíst, že Willow bude mít nepřiměřený dopad na zdraví a obživu místní komunity žijící ve vesnici Nuiqsut.

„Schválení projektu je fackou do tváře environmentální spravedlnosti. Odsuzujeme pokračující upřednostňování zisku před klimatem a lidmi,“ stojí v prohlášení Trustees for Alaska.

Je komplikované posoudit, zda u projektu Willow převažují výhody či nevýhody. Je nicméně jasné, že projekt je kvůli svým potenciálním dopadům na životní prostředí kontroverzní.

Jeho zastánci (včetně aljašských zákonodárců) slibují, že projekt bude vyrábět fosilní paliva čistším způsobem, než kdyby ho Američané získávali z jiných zemí.

„Proč se nedostat k ropě z tohoto zdroje, když víme, že naše výsledky v oblasti životního prostředí jsou bezkonkurenční?“ ptala se na nedávné tiskové konferenci republikánská senátorka Lisa Murkowski.

Podle řady kritiků by ale projekt mohl zničit životní prostředí původních druhů a změnit migrační zvyklosti místní fauny. Existují také obavy z možných úniků ropy a dalších havárií.

„Je to obrovská klimatická hrozba a neodpovídá to slibům této administrativy, že se postaví klimatické krizi,“ řekl CNN Jeremy Lieb, hlavní právník ekologické organizace Earthjustice.

Podle environmentální organizace Protect Our Borders projekt Willow navýší produkci oxidu uhličitého více než jakýkoli jiný projekt realizovaný na půdě vlastněné americkou federální vládou.