Léta klidu končí. Centrum světového terorismu se vrací ke „kořenům“

Ničivý výbuch, který zničil mešitu v Péšávaru, připomněl místním lidem časy, kdy bylo město jedním z center světového terorismu. „Rozsah tohoto útoku i fakt, že se zaměřil na policisty v mešitě v bezpečné části Péšávaru, skutečně vyvolává pocit déjà vu. Živou připomínku nejistoty a násilí, které před deseti lety zachvátily Pákistán,“ řekla deníku The New York Times analytička Madiha Afzalová z think tanku Brookings Institution.

Násilím trpěl Péšávar ale už dříve - v osmdesátých letech se stal základnou pro islamisty bojující proti Sovětům a jimi podporované afghánské vládě, po svržení Tálibánu v roce 2001 do něj pak uprchli jak tálibové, tak i členové teroristické sítě al-Káida.

Tálibán pokračoval v náboru nových bojovníků i za hranicemi a u pákistánských Paštunů nacházel kladnou odezvu - sílící pákistánská klika hnutí vedla v roce 2007 ke vzniku pákistánského Tálibánu (TTP).

Péšávar se v následujících letech stal centrem jejich útoků - v prosinci 2014 povraždili tálibové 147 studentů a učitelů na zdejší armádní škole. Po tomto barbarském činu následovala ofenziva pákistánské armády, která vyhnala většinu teroristů do Afghánistánu, díky čemuž zažíval Péšávar léta relativního klidu.

Ta ale po pondělním výbuchu v mešitě nejspíš skončila. V troskách přeplněné mešity zahynulo nejméně 101 věřících a dalších 217 lidí bylo zraněno. Policie zjistila, že sebevražedný atentátník použil k útoku 12 kilogramů trhaviny.

Zda útočník patřil k pákistánskému Tálibánu, není zatím jasné. Hned po útoku se sice k odpovědnosti jeden z členů TTP přihlásil, oficiální mluvčí hnutí to ale později odmítl. Kromě tálibů může mít útok na svědomí i některá z dalších extremistických skupin. Nabízí se například Islámský stát v provincii Chorásán (ISKP), odnož nechvalně proslulé organizace odpovědné za zvěrstva na několika kontinentech.

Podezření vůči pákistánskému Tálibánu ale dává logiku - hnutí totiž v listopadu ukončilo dočasné příměří s vládou, které platilo od června. „Vzhledem k tomu, že v různých oblastech probíhají vojenské operace proti mudžahedínům (…), je nezbytné, abyste prováděli útoky kdekoli po celé zemi,“ citoval z tehdejšího prohlášení TTP pákistánský deník Dawn. TTP figuruje na seznamu teroristických organizací ve Spojených státech i v EU.

Útoků spáchaných TTP skutečně v posledních měsících přibylo, obvykle jsou terčem příslušníci pákistánské policie nebo armády. Jen v lednu se TTP přihlásil ke 46 útokům.

Pákistánská komise pro lidská práva v pondělí uvedla, že útoku v mešitě bylo možné předejít, pokud by „stát dbal na dřívější varování občanské společnosti ohledně výskytu extremistů v provincii“.

Někteří pákistánští politici viní z útoku i sousední Afghánistán, jehož tálibánská vláda nechce nebo nedokáže proti TTP zasáhnout. To ale afghánský Tálibán odmítá. „Kdyby byl Afghánistán epicentrem terorismu, šířil by se do sousedních států (Írán, Uzbekistán, Tádžikistán). V těchto zemích je ale klid, což znamená, že z Afghánistánu terorismus nevychází,“ reagoval tálibánský ministr zahraničí Amír Chán Muttakí.

Pákistánská policie ve středu oznámila, že v souvislosti s pondělním útokem probíhalo rozsáhlé zatýkání. Podrobnosti policie neuvedla s výjimkou toho, že vyšetřuje, zda neměl atentátník komplice uvnitř mešity.

Výše zmíněná analytička Afzalová hovoří o bezpečnostní krizi v zemi, která sice s táliby jednala, jejich návratu k násilí ale zabránit nedokázala: „Vyjednávání opakovaně selhala, protože tyto skupiny jsou proti existenci pákistánského státu a proti ústavě,“ myslí si.

„Řešením musí být koordinovaná vojenská operace (proti TTP),“ dodala pro CNN. Takový scénář ale nyní komplikuje fakt, že TTP může přecházet do sousedního Afghánistánu, který kontrolují stejně smýšlející islamisté.