Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zahájil brutální protidrogové tažení, které prezentoval jako snahu očistit Filipíny násilím.
Ještě jako prezident Rodrigo Duterte před téměř deseti lety přikázal policii, aby zahájila v ulicích tamních měst teror. Na jeho pokyny měla bez většího otálení střílet, falšovat protokoly o svých akcích a zastřeleným dodatečně podsouvat důkazy.
„Rozsáhlé a systematické“ zabíjení
Navzdory několika obviněním, která proti němu byla v té souvislosti vznesena, se 79letý Duterte těšil relativní imunitě. Tomu by nyní mohl být konec.
Na mezinárodním letišti v Manile ho v úterý po jeho návratu z Hongkongu zatkla policie. Učinila tak na základě zatykače Mezinárodní trestního soudu (ICC) a jak informovala BBC, nyní je na cestě do Haagu.
ICC v zatykači napsal, že na základě důkazů předložených prokurátorem se domnívá, že zabíjení, které Rodrigo Duterte nařídil nejprve jako starosta města Davao a později jako prezident, bylo „rozsáhlé a systematické“. K vraždám a zločinům proti lidskosti mělo docházet v letech 2011 až 2019.
Video ze zatýkání Rodriga Duterteho.Video: AP
Sám Duterte v minulosti popřel, že by vraždy lidí podezřelých z drogových deliktů nařídil. Policie podle něj mohla zbraně použít jen v sebeobraně. Přesto jeho „drogovou válku“ provázely obrazy lidí zastřelených uprostřed na ulici - s hlavami omotanými balicí páskou.
Zlomená nedotknutelnost
Rodrigo Duterte se roky zdál být nedotknutelnou postavou filipínské politiky. Vystudovaný právník a bývalý prokurátor vedl nemilosrdný „boj proti drogám“ už coby letitý starosta druhého největšího města Davaa.
Organizace Human Rights Watch jeho úřad obvinila ze zabití více než tisíce lidí, včetně podezřelých uživatelů a dealerů drog, dětí žijících na ulici a také novinářů kritických k jeho působení na radnici.
Brutální praktiky kdysi zjevně přiznal. „Jsem snad eskadra smrti? Je to pravda. Je to pravda,“ pronesl v květnu 2015 v rozhovoru pro místní televizi.
O rok později vyhrál prezidentské volby - sliby, že vymýtí drogy a kriminalitu, byť země podle odborníků neměla s drogami příliš velký problém.
Následné nekontrolované řádění stálo podle policejních statistik život 6000 lidí, lidskoprávní organizace hovoří až o čtyřnásobku.
Podle nich se za bojem s pašeráky a dealery skrývalo systematické vyvražďování uživatelů drog v sociálně nejslabších komunitách. Přesto měla tato politika v zemi, kde miliony lidí užívají drogy, i své příznivce.
„Nezpochybňujte mou politiku, nenabízím žádné výmluvy. Udělal jsem, co jsem musel, a ať už tomu věříte, nebo ne, udělal jsem to pro svou zemi. Jestli chcete, můžu se přiznat hned. Měl jsem sedmičlenné komando smrti, ale nebyli to policisté, byli to gangsteři,“ prohlásil Duterte ve své první výpovědi před oficiálním vyšetřováním.
Zlomená nedotknutelnost
Rodrigo Duterte během svého vystoupení v senátu.
Dlouho to vypadalo, že se Rodrigo Duterte těší beztrestnosti i za vlády svého nástupce Ferdinanda „Bongbonga“ Marcose mladšího, syna zesnulého stejnojmenného diktátora. Ostatně jeho politickou spojenkyní a viceprezidentkou byla Duterteho dcera Sara. Na počátku své vlády dal Marcos najevo, že nebude spolupracovat s ICC.
Vazby mezi Marcosem a dcerou někdejšího prezidenta se však rychle rozpadly. A koncem roku 2023 Marcosova vláda v tichosti povolila vyšetřovatelům Mezinárodního trestního soudu vstup na Filipíny.
„S radostí bych je vyvraždil“
Duterteho působení v čele Filipín provázela ostrá rétorika. Jen několik měsíců poté, co se stal prezidentem, přirovnal své aktivity k holokaustu. „Hitler zmasakroval tři miliony Židů,“ prohlásil, přestože nacisté mají na svědomí asi šest milionů židovských životů. „Nyní jsou tu tři miliony narkomanů. S radostí bych je vyvraždil.“
Chlubil se například tím, že na motorce vyhledával podezřelé zločince, aby je zabil. Anebo že když mu bylo 16 let, někoho ubodal k smrti, připomněl britský deník The Guardian. Netajil se ani svým povýšeným postojem k ženám a opakovaně útočil na svobodný tisk.
Autoritářský populista se nezdráhal používat ostré výroky nejen v domácí politice, ale i směrem do světa a k někdejším spojencům.
Amerického prezidenta Baracka Obamu nazval „čubčím synem“ a snažil se o prosazování nezávislé zahraniční politiky, která měla být oproštěná od vlivu USA. Ty přitom tvořily tradičního spojence, se kterým má Manila už od roku 1951 uzavřenou dohodu o vzájemné obraně. Do Washingtonu za celé funkční období nezavítal.
Naopak se přiklonil k Pekingu a Moskvě. Ruského prezidenta Vladimira Putina označil za svůj „idol“. A navzdory dodnes trvajícím územním sporům v oblasti Jihočínského moře udržoval blízký vztah s Čínou.
Rodrigo Duterte je dodnes v zemi velmi populární. Když v roce 2022 odstoupil, téměř devět z deseti Filipínců uvedlo, že jsou s jeho výkonem funkce prezidenta spokojeni, jak ukázal průzkum společnosti Social Weather Stations, která v zemi sleduje veřejné mínění. Takto vysoké hodnocení popularity nemá podle průzkumníků u jeho předchůdců od obnovení demokracie v roce 1986 obdoby.
