Teploty v Evropě rostou oproti světu dvojnásobně

Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila čerstvá data, která dokládají, jak na planetě zrychluje globální oteplování.

Zdrcující je zpráva pro Evropu, kde se za posledních 30 let teploty zvýšily nejméně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Nejvíce ze všech kontinentů.

Podle nové zprávy WMO máme s pokračujícím oteplováním počítat s mimořádnými vedry, požáry, záplavami. S dopady na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, poskytuje informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině a v mořích, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu.

„Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních projevů počasí v bezpečí,“ uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Teploty nad Evropou se v období 1991–2021 výrazně zvýšily, a to průměrným tempem přibližně +0,5 °C za desetiletí, uvádějí vědci.

V roce 2021 vedly vysoce nárazové povětrnostní a klimatické události ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Přibližně 84 procent těchto událostí tvořily povodně, nebo bouře.

„Letos, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a suchem, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu,“ řekl Taalas.

„Evropská společnost je zranitelná vůči proměnlivosti a změnám klimatu, ale Evropa je také v čele mezinárodního úsilí o zmírnění změny klimatu a o vývoj inovativních řešení, jak se přizpůsobit novému klimatu, se kterým budou muset Evropané žít,“ řekl Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro změnu klimatu Evropského střediska pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF).

Od začátku roku do července byl počet požárů v EU čtyřnásobný oproti patnáctiletému průměru. V létě sužovalo kontinent mimořádné sucho, které vysušilo některé z hospodářsky nejdůležitějších řek světa.

„S tím, jak se rizika a dopady změny klimatu stále více projevují v každodenním životě, roste potřeba a zájem o klimatické informace, a to zcela oprávněně. Touto zprávou se snažíme překlenout propast mezi daty a analýzami a poskytnout vědecky podložené, ale dostupné informace, které jsou ‚připraveny k rozhodování‘, a to napříč sektory a profesemi,“ dodává Buontempo.

Fotografie: Podél vyschlé řeky Pád

Řada zemí v Evropě byla podle studie velmi úspěšná ve snižování emisí skleníkových plynů.

Konkrétně v Evropské unii (EU) se emise skleníkových plynů mezi lety 1990 a 2020 snížily o 31 %, přičemž pro rok 2030 je stanoven čistý cíl snížení o 55 %.

„Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda,“ dodal Taalas.

Evropa je také jedním z nejpokročilejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Patří ke světové špičce v oblasti poskytování účinných systémů včasného varování, které chrání přibližně 75 % obyvatel. Zdravotní akční plány pro horko zachránily mnoho životů před extrémním horkem.

V důsledku toho, že se teploty v Evropě výrazně zvýšily, alpské ledovce v letech 1997–2021 ztratily 30 metrů tloušťky ledu. Grónský ledovec taje a přispívá ke zrychlujícímu se zvyšování hladiny moří. V létě 2021 došlo v Grónsku k tání a vůbec poprvé byly zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě stanici Summit.

To potvrzuje i jiná akademická zpráva. OSN uvádí, že v důsledku klimatických změn po celém světě do roku 2050 roztaje mnoho ledovců. Podle zprávy, kterou konkrétně vydala Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), do tří desetiletí roztaje třetina ledovců nacházejících se v lokalitách světového dědictví OSN.

V 50 lokalitách světového dědictví OSN bylo identifikováno přibližně 18 600 ledovců. Představují téměř 10 procent zaledněné plochy Země a zahrnují známá turistická místa i místa posvátná pro místní obyvatelstvo.

Mezi ledovce na pokraji zániku v lokalitách světového dědictví patří čtyři ledovce v Evropě, ale také ledovce ve dvou nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších národních parcích ve Spojených státech – v Yellowstonském a Yosemitském národním parku.

Podle autorů také zmizí poslední ledovce na hoře Kilimandžáro. Ty podle studie budou tát bez ohledu na to, jak bude svět bojovat proti změně klimatu.

„Doufáme, že se můžeme mýlit, ale jedná se o tvrdá data,“ řekl jeden z autorů projektu UNESCO Tales Carvalho Resende podle BBC. „Ledovce jsou jedním z cenných ukazatelů klimatických změn, protože jsou viditelné. Na nich můžeme skutečně vidět, co se děje.“

Ústup a mizení ledovců je „jedním z nejdramatičtějších důkazů oteplování zemského klimatu“, uvádí se ve zprávě.

Zbývající dvě třetiny ledovců v lokalitách světového dědictví OSN by mohly být zachráněny, ale pouze pokud svět omezí globální oteplování na 1,5 °C, tvrdí autoři. Zpráva OSN z minulého týdne ale uvádí, že svět v současné době nedisponuje „žádnou realistickou cestou“, jak tohoto cíle dosáhnout.

V nové studii UNESCO nicméně tvrdí, že úbytek ledu v lokalitách světového dědictví mohl způsobit až 4,5 % pozorovaného globálního zvýšení hladiny oceánů mezi lety 2000 a 2020. Tyto ledovce každoročně ztrácejí 58 miliard tun ledu, což odpovídá celkovému ročnímu objemu vody spotřebované ve Francii a Španělsku dohromady.

Thomas Slater z University of Leeds v Londýně přitom pro CNN poznamenal, že tyto ledovce přispívají k růstu hladiny moří jen malou částí ve srovnání s množstvím úbytku ledu, který by mohly způsobit antarktický a grónský ledovec.

Mnoho lidí je také závislých na ledovcích jako na zdroji vody pro domácnost a zemědělství a jejich úbytek by mohl vést k nedostatku vody v období sucha, uvedl pro BBC profesor Duncan Quincey, odborník na ledovce z univerzity v Leedsu.

„To vede k problémům s potravinovou bezpečností, protože tuto vodu používali k zavlažování svých plodin,“ řekl Quincey.