Teploty v Evropě lámou rekordy, Alpy jsou bez sněhu

Zatímco Severní Amerika čelila smrtícímu mrazu, na evropské straně Atlantiku bylo na začátku roku na mnoha místech teplo jako na jaře nebo dokonce v létě.

Hned v osmi zemích padly národní rekordy, v dalších třech pak regionální rekordy, napsal web BBC. Do první kategorie patří vedle Česka Nizozemsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Dánsko a Bělorusko. V Německu, Francii a na Ukrajině pak padaly rekordy na konkrétních meteorologických stanicích.

Ve Varšavě například zaznamenali o 4 stupně Celsia vyšší teplotu, než byl dosavadní rekord. V Bělorusku, kde naměřili teplotu 16,4 °C byl teplotní rekord překonán o 4,5 stupně. Třetí den po sobě ve středu padl teplotní rekord i v Kyjevě, informoval web Ukrajinska pravda.

Jinde na kontinentu byly překonány místní rekordy na tisících jednotlivých měřicích stanicích, přičemž jen v Německu jich od 31. prosince do 2. ledna padlo téměř 950, uvedl Maximiliano Herrera, klimatolog, který sleduje extrémní teploty.

Letní počasí zasáhlo i severní Španělsko a jižní Francii. V Bilbau bylo 24,9 °C, což byl nejteplejší lednový den v historii, dokonce i na Nový rok teploty v Bilbau dosahovaly běžného červencového průměru. V některých částech Katalánska včetně Barcelony platí kvůli vysokým teplotám omezení na spotřebu vody, uvedl The Weather Channel.

Rekordní teploty opravdu zasáhly takřka celou Evropu. Pouze Norsko, Velká Británie, Irsko, Itálie a jihovýchodní Středomoří podle webu The Guardian nezaznamenaly žádný rekord.

Rekordy jsou překonávány neustále, ale je neobvyklé, aby rozdíl činil více než několik desetin stupně.

V Evropě však není jen teplo – v některých částech Skandinávie se očekávají nižší teploty a sníh, v Moskvě má o víkendu klesnout teplota na -20 °C.

„Můžeme to považovat za nejextrémnější událost v evropské historii,“ řekl Herrera. „Vezměme si případ extrémní vlny veder ve Velké Británii v červenci 2022 a rozprostřeme to na mnohem větší území, zahrnující asi 15 zemí.“

„Můžeme pravděpodobně říci, že je to poprvé, kdy je extrémní meteorologická událost v Evropě srovnatelná s nejextrémnější událostí v Severní Americe,“ dodal.

Alex Burkill, vedoucí meteorolog Britského meteorologického úřadu, souhlasil, že se jedná o extrémní událost. „Bylo to extrémní horko na obrovském území, což je, upřímně řečeno, téměř neslýchané,“ řekl. „Za zmínku stojí i to, že na jihu Anglie jsme měli mimořádně teplé počasí. Asi na sedmi místech v jižní Anglii byl zaznamenán nejteplejší Silvestr v historii.“

Ke 20 °C se podle místních médií vyšplhaly i ve Švýcarsku. Teplé počasí přímo ovlivňuje lyžařská střediska v Alpách, která zaznamenávají nedostatek sněhu.

Ve švýcarském středisku Adelboden byly novoroční teploty rekordní, 20 ° C je nejvyšší teplota, jaká kdy byla v lednu v těchto zeměpisných šířkách naměřena. Mnozí si kladli otázku, zda se příští víkend uskuteční Světový pohár v lyžování, protože na obvykle zasněžených sjezdovkách bylo bláto a tráva.

Nakonec byla slavná sjezdovka Chuenisbärgli k použití pro závody ve velkém slalomu schválena, napsal web BBC. Musela ovšem pomoct armáda sněžných děl a také mírný pokles teploty v horní části sjezdovky. Až se nejlepší světoví lyžaři budou řítit cílovou páskou, budou se tak pohybovat na umělém sněhu.

Střediska v okolí rakouského Salcburku byla zasněžená naposledy před měsícem. Ve francouzském Chamonix sněžná děla stojí, ale chybí voda na jejich pohon. Ve Švýcarsku některá střediska dokonce raději otevřela letní cyklostezky, než aby se snažila nabízet zimní sporty. Jiná jednoduše zavřela své lyžařské vleky na neurčito.

Odborníci na klima naznačují, že bychom neměli být překvapeni letošním lednovým počasím. Již dlouho varují, že globální oteplování způsobí teplejší a vlhčí zimy. Ale stejně jako v případě zmenšování alpských ledovců se zdá, že se zrychluje tempo, jakým se lyžařská střediska stávají neperspektivními.

Ještě před několika lety dostávala švýcarská střediska varování, že lyžování v nadmořské výšce pod tisíc metrů nad mořem bude s rostoucími globálními teplotami časem pravděpodobně nemožné. Tento týden však bylo středisko Splügen v nadmořské výšce 1500 metrů až do odvolání uzavřeno. V takové nadmořské výšce přitom podle očekávání odborníků sníh mizet neměl.

Hacher Bernet, ředitel lyžařských vleků ve Splügenu, novinářům švýcarského webu Switzerland Times názorně ukázal, proč se tak rozhodl. Zvedl ze sjezdovky hroudu sněhu a demonstroval, že nejde o „nadýchaný bílý prašan, ale hroudu kapající břečky“.

„Sníh je opravdu příliš mokrý, je to jako na jaře. Pro lyžování musí sníh držet pohromadě – v tomhle je prostě příliš mnoho vody, to nejde,“ řekl Bernet.

Nejvýše položená střediska zatím zůstávají v provozu, ale pouze s pomocí sněžných děl. Ta spotřebovávají obrovské množství vody, což není ideální. Švýcarsko totiž tuto zimu pečlivě šetřilo vodou, aby bylo schopno vyrobit dostatek energie, která by nahradila výpadky způsobené válkou na Ukrajině.

Nová studie Basilejské univerzity varuje, že v dlouhodobém horizontu budou muset vyšší střediska stále více spoléhat na umělé zasněžování, aby přežila, což zvýší jejich spotřebu vody až o 80 procent. To by mohlo „způsobit konflikt mezi odvětvím zimních sportů a místními komunitami, jejichž energie pochází z vodních elektráren“.

Studie také předpovídá obrovský nárůst nákladů na lyžování, protože střediska přechází na stále dražší a umělejší způsoby ochrany sjezdovek. Obávají se, že do konce století bude lyžování, pokud vůbec ještě bude sportem, vyhrazeno pouze pro velmi bohaté lidi.

V důsledku toho v Alpách narůstají obavy. Po dvou letech snížených příjmů v důsledku pandemie zimní střediska konečně sázela na návrat k normálu.