Model předpovídá neobyčejně teplé léto, říká vědec. V neděli padl nový rekord

Aktualizace: Na začátek článku jsme doplnili informaci, že 21. červenec 2024 se stal nejteplejším dnem v historii měření.

Červen byl opět rekordně teplý a série rekordně teplých měsíců se tak táhne už více než rok. Tuto neděli svět zažil také nejteplejší den v historii měření – tedy od roku 1940. Globální průměrná teplota dosáhla 17,09 °C, což podle unijního programu Copernicus těsně přesáhlo rekord z loňského 6. července.

Předběžná data navíc ukazují, že v pondělí bylo ještě o něco tepleji, takže je možné, že rekord bude přepsán znovu.

Šéf klimatické služby Copernicus (C3S) Carlo Buontempo v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňuje, že oteplování se nezastaví ani tehdy, až tato série jednou skončí.

„Nikdy v našich životech nebylo tak teplo. A nejen to. Tak teplo nebylo ani nikdy v historii naší civilizace a pravděpodobně ani v posledních 100 000 letech. Tohle je z mého pohledu pozoruhodnější než samotná délka trvání rekordní série,“ říká vědec.

Když jsem minulý rok v září mluvil s vaší zástupkyní Samanthou Burgessovou, řešili jsme hlavně extrémní léto 2023 a sérii rekordně teplých měsíců. Ta ale pokračuje až doteď. Všechny následující měsíce od té doby byly nejteplejší v historii. Co nám takový vývoj říká?

Myslím si, že to hlavní sdělení se od září nijak nezměnilo.

Tehdy jsme řešili, že nám pokračuje série rekordních měsíců začínající v červnu 2023 a že červenec a srpen byly dokonce o více než 1,5 °C teplejší ve srovnání s klimatem před průmyslovou revolucí. Po dalších osmi měsících se nám série rekordních měsíců prodloužila na 13 a oteplení nad 1,5 °C trvá už rok. Pokud jde o oceány, tam je rekordní série ještě delší. Zdůvodnění toho, co se děje, je nicméně stejné teď jako loni. Jde o důsledek oteplení způsobeného skleníkovými plyny v kombinaci s dalšími faktory.

Opravdu to není jen dílo nějaké přirozené nahodilosti vývoje klimatu. Klima se otepluje a bude se i nadále oteplovat. To bude platit i poté, co tato série rekordních měsíců jednou skončí.

Vidíme už nějaké signály, že skončí brzy? Třeba očekávaný příchod jevu La Niña?

Je pravda, že rok 2023 byl o tolik teplejší než předešlé roky částečně i proto, že takzvaná jižní oscilace byla ve fázi El Niño, při níž globální průměrné teploty stoupají. Teď jsme v neutrální fázi a čekáme, jestli přijde La Niña, která má opačný efekt. Je také pravda, že se očekává, že přechod do fáze La Niña bude rychlý, ale zrovna před několika dny vyšly nové předpovědi a některé modely naznačují, že by tomu tak nemuselo být a že neutrální fáze potrvá delší dobu.

Je ale těžké odhadnout, co bude dál. Možná série rekordních měsíců skončí už na konci léta, možná později.

Rok 2024 má každopádně docela vysokou šanci, že bude lámat předešlé rekordy. Zatím za sebou máme šest extrémně teplých měsíců. Série rekordních měsíců jednou skončí, protože tak je to vždycky –⁠⁠⁠ poté co globální průměrná teplota dosáhne nového vrcholu, na nějakou dobu zase klesne. Kontinuálně se ale pořád zvyšuje, což uvidíme i v dalších letech a dekádách.

Je ta právě probíhající série rekordně teplých měsíců výjimečná i svou délkou?

To úplně ne. Třeba ta v letech 2015 a 2016 byla podobně dlouhá. Co je opravdu výjimečné, je podle mě fakt, že máme za sebou už rok s oteplením nad 1,5 °C. To se ještě nikdy nestalo. V absolutních číslech je to, co vidíme, zcela nové. Například oceány jsou naprosto mimo měřítka toho, co jsem viděli v minulosti, už 15 měsíců.

Jednoduše řečeno ještě nikdy v našich životech nebylo tak teplo. A nejen to. Tak teplo nebylo ani nikdy v historii naší civilizace a pravděpodobně ani v posledních 100 000 letech. Tohle je z mého pohledu pozoruhodnější než samotná délka trvání rekordní série.

Můžete říct něco o tom, jaký bude zbytek léta v Evropě?

Pro Evropu se nám dlouhodobější předpovědi dělají hůř než pro ostatní části světa (poměrně dobře předvídatelné střídání fází El Niño a La Niña nemá na Evropu velký vliv, pozn. red.), přesto ale nějakou máme. Modely naznačují, že léto bude v Evropě pravděpodobně teplejší než obvykle, a to obzvlášť ve Středomoří. Zatím to úplně nepozorujeme, ale očekávání jsou taková, že na jižní straně kontinentu bude výjimečně teplo a že tam bude i větší sucho, než je běžné. Tuto předpověď je ale potřeba brát s rezervou.

Co se přesně myslí tím, že léto bude teplejší a sušší „než obvykle“?

Tím se myslí, že bude pravděpodobně tepleji, než bylo obvyklé v době mezi rokem 1991 až 2020. 

Model funguje tak, že se díváme na jeho předpovědi ze všech let od roku 1991, zprůměrujeme je a pak je porovnáme s tím, co model předpovídá na toto léto. Tentokrát vidíme, že většina simulací ukazuje na teplejší vývoj, takže proto říkáme, že očekáváme teplejší léto než obvykle.

Jsou události posledního roku ještě v rámci toho, co se dalo na základě modelů předpokládat, nebo už byla některá z nich za hranou toho, co se čekalo?

Modely dlouhodobě předpovídají teplotu poměrně přesně. Předpovědi na období po roce 2020 byly velmi informativní a užitečné, předpovídaly teplotu, která se moc neliší od toho, co teď zažíváme. K jistým překvapením sice došlo, ale tak tomu už ve vědě bývá.

K jakým?

Konkrétně šlo například o ztrátu mořského ledu v Antarktidě, která byla rychlejší a rozsáhlejší, než se čekalo. Na hraně toho, co předpovídaly modely jako realistickou možnost, byly taky překvapivé skoky v globální průměrné teplotě loni v září a na začátku letošního roku.

Pořád jsou tu věci, kterým úplně nerozumíme, ale základní obrázek o tom, jaký mají vliv skleníkové plyny v atmosféře a jak se to odráží na růstu teplot a extrémních událostech, je už dobře podchycen.

Co z těch událostí je pro vás osobně nejvíc znepokojivé?

Podobně jako mnozí další klimatologové bych v tomto ohledu upozornil na teploty oceánů, které možná signalizují, že tam dochází ke zrychlení tempa oteplování. Je pořád brzy na to, abychom si tím mohli být jistí, ale znepokojivé to určitě je.

Podobně mě znepokojuje také růst hladiny oceánů. Tam totiž nedochází k žádné fluktuaci a my každý další rok pozorujeme další a další zvýšení. Zároveň víme, že tento proces je v podstatě nezastavitelný po dobu nejen našich životů, ale i životů našich dětí a pravděpodobně dalších tří až čtyř generací.

Jste spokojený s tím, jak na všechny ty klimatické události a například i se změnou klimatu spojené katastrofy reagoval a reaguje svět?

Nejdřív chci jen upozornit, že je sice pravda, že změna klimatu činí některé extrémní projevy počasí častějšími, ale neměli bychom zapomínat na to, že to neplatí paušálně pro všechny. Ne všechno se zhoršuje.

Pokud jde o reakce, tak si myslím, že se změně klimatu na mezinárodní úrovni dostává velké pozornosti. Jako konkrétní příklad můžu zmínit třeba proslovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který opakovaně přichází se silnými výzvami k akci a odkazuje při tom i na naše data.

Naše role je poskytovat informace, které mohou politici využít při rozhodování, a já jsem rád, že to Copernicus a Evropa dělají a přispívají tak do globální diskuze o klimatu, která je stále víc a víc v centru pozornosti. Je těžké ignorovat problém, když ho máte před očima každý den. Záleží samozřejmě na rozhodnutí politiků, ale jejich akce odpovídají na priority lidí, kteří si stále víc uvědomují rozsah hrozby.

Říkáte, že je těžké problém ignorovat, když ho máte před očima každý den. Přesto i teď, kdy jsou dopady klimatické změny vidět lépe než kdy dřív, existuje mnoho politiků s mnoha podporovateli, kteří ji bagatelizují…

Ale… zrovna dneska ráno jsem poslouchal BBC a mezi hlavními zprávami zaznělo, že Čína, která je v tuto chvíli největším producentem skleníkových plynů, buduje nejvíc kapacit obnovitelné energie. Dokonce o hodně víc než celý zbytek světa. Jde o významný obrat, který může znamenat, že Čína možná dosáhne vrcholu emisí už v roce 2030 a dojde k uhlíkové neutralitě rychleji, než se čekalo.

Chci jen říct, že tu jsou i dobré zprávy.

Jak se daří vaší klimatické službě? Chystáte nějaký nový projekt?

K tomu můžu říct, že Evropa a program Copernicus jsou ve svém oboru, tedy v poskytování dat a informací o vývoji klimatu, světovou špičkou a průkopníkem. Naše data ERA5, která rekonstruují vývoj klimatu, jsou k dispozici zdarma a využívají je lidé z celého světa. Hojně se na ně odkazuje třeba i ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

S kolegy momentálně pracujeme na jejich vylepšení. Náš tým už tvrdě pracuje na vylepšeném datasetu ERA6. Vyžaduje to ale téměř dva roky integrace na našem superpočítači, takže čekáme, že toto bude dostupné někdy koncem roku 2026.