Hlavní obsah

Tenista na chvíli, ostatní na neurčito. Jak vypadá „hotel“, kam zavřeli Djokoviče

Foto: Profimedia.cz

Park Hotel v australském Melbourne.

Novak Djokovič byl převezen do australského imigračního hotelu. Jeho rodina a srbská vláda si hlasitě stěžují na hrozné podmínky, kterým tam tenista musí čelit. Oproti žadatelům o azyl, kteří hotel také obývají, ale jenom dočasně.

Článek

Před Park Hotelem v Melbourne v sobotu demonstroval opravdu nesourodý dav. Srbo-Australané a odpůrci očkování tam přišli podpořit světovou tenisovou jedničku Novaka Djokoviče, který v hotelu právě podstupuje neplánovanou karanténu.

Po jejich boku stála skupina lidí, která nad hlavami třímala cedule s nápisem „uprchlíci, vítejte“ a chtěla poukázat na něco úplně jiného. Na osud přibližně 30 uprchlíků, kteří jsou v Park Hotelu drženi o poznání déle než světová tenisová jednička. Informoval o tom server The New York Times.

Od prosince roku 2020 využívají Australské pohraniční jednotky hotel k ubytování uprchlíků, kteří byli roky zadržováni na odlehlých tichomořských ostrovech v rámci kritizované australské politiky zadržování žadatelů o azyl, kteří se snaží do země dostat na lodích. Dnešní obyvatelé Park Hotelu byli do Austrálie převezeni kvůli lékařskému ošetření. Nemůžou ho ovšem opustit a nevědí, jak dlouho v něm budou ještě muset vydržet.

Aktivisté tak Djokovičův australský debakl vítají. To, že je tenisová hvězda držena ve stejném hotelu jako žadatelé o azyl, je podle nich příležitostí k vyprávění světu o jejich těžké situaci. „Djokovičovo zadržení vrhá tolik potřebnou pozornost na krutý a nelidský systém povinného zadržování v Austrálii,“ vysvětluje Elaine Pearson, ředitelka organizace Human Rights Watch pro Austrálii. Do melbournského hotelu byla nakrátko převezena také česká tenistka Renata Voráčová, která zemi ale nakonec v sobotu kvůli problémům s dokumenty opustila.

Djokovičova rodina i srbská vláda protestovaly proti tomu, aby tenista v hotelu na pokraji centrální obchodní čtvrti v Melbourne pobýval. Stěžovaly si přitom na podmínky, kterým je zde tenista vystaven. Na pokoji jsou štěnice a jídlo je hrozné, tvrdí jeho rodina a požaduje spolu se srbskou vládou lepší ubytování pro „Novaka“.

Na špatné podmínky si stěžují také žadatelé o azyl, kteří jsou v hotelu drženi. Krátce po Vánocích někteří z nich na Instagramu sdíleli fotografie plesnivého a červy prolezlého jídla, které v hotelu dostali. „Snědl jsem tak dva nebo tři, co byli v mojí brokolici,“ uvedl po telefonu pro BBC Mohammad Joy Miah. „Musíme sníst všechno, co nám dají, abychom zůstali naživu,“ dodal.

Na začátku prosince někteří obyvatelé Park Hotelu uvedli, že po tom, co v budově vypukl požár, byli zavřeni ve vstupní hale a nesměli vycházet ven. Žadatelé o azyl také upozorňovali na permanentně zavřená okna, která do hotelových pokojů nepouští čerstvý vzduch. „Nemám žádné čerstvé světlo ani čerstvý vzduch zvenčí. Můj život je jenom tenhle pokoj,“ popsal Mohammad své pocity.

V říjnu a listopadu mezi obyvateli Park Hotelu propukla koronavirová nákaza. V jednu chvíli mělo covid 22 z celkových 46 žadatelů o azyl, kteří se v té době v budově nacházeli.

Australské pohraniční jednotky v prohlášení uvedly, že zadržení v imigračních hotelech mají „vyhrazený přístup do vnitřních i venkovních prostorů na cvičení a různé aktivity“, dostávají odpovídající stravu a k dispozici jsou jim „čisté a pohodlné prostory pro spaní“.

Podle právničky Alison Battissonové, která se zabývá lidskými právy a zastupuje některé z žadatelů o azyl, ovšem popis pohraničních jednotek pravdě neodpovídá. Australský systém zadržování dělá všechno pro to, „aby podmínky byly tak hrozné, že se rozhodnete vrátit tam, odkud jste přišli“, tvrdí Battissonová.

„To je to, v čem se Djokovič ocitl – tato noční můra politiky odstrašování,“ okomentovala pro The New York Times tenistův pobyt v nechvalně proslulém hotelu Battissonová.

Dodala přitom, že pokud by s Djokovičem zacházeli stejně jako s jejími klienty, spoutali by ho a do hotelu převezli v dodávce s černými skly. O jeho přístupu k vitamínům by rozhodovala zdravotní sestra ve službě, pokud by vůbec nějaká ve službě byla. Neměl by přístup k ničemu, co by mohlo být podle úřadů použito k sebepoškozování, tedy „například ani ke švihadlu, které by mu pomáhalo udržovat se ve formě“.

Poukázala také na to, že zatímco Djokovičův pobyt v hotelu je dočasný, žadatelé o azyl nemají nejmenší ponětí, jak dlouho bude jejich držení ještě trvat.

„Nemůžeme z hotelu ven,“ uvedl čtyřiadvacetiletý uprchlík z Íránu Mehdi Ali. „Jsme obklopeni zdmi,“ dodal muž, který ze své rodné země, kde byl kvůli etnickému původu pronásledován, uprchl v 15 letech. Když se snažil spolu s dalšími dostat lodí do Austrálie, by zadržen.

Než se před měsíci dostal do Park Hotelu, strávil několik let v řadě detenčních center. Říká, že kvůli australské imigrační politice přišel o devět let mládí – na ostrově Nauru čekal na déšť, aby se mohl osprchovat, účastnil se hladovek a za domácí mazlíčky přijal krysy, které s ním sdílely pokoj.

Poté, co do stejného hotelu umístili také tenisovou jedničku, dostává Mehdi spoustu zpráv od lidí, kteří se zajímají o jeho příběh. „Docela mě těší, že se lidé dozvídají o naší situaci,“ řekl. „Je tu ale i zklamání: každý chce, abych mluvil o Novakovi, jaké to pro něj v hotelu je. Na nás se ale neptají: my jsme tady zavření měsíce, roky,“ posteskl si Mehdi.

„Je to už devět let, to je příliš dlouho,“ uvedl Shankar Kasynathan, bojovník za lidská práva z Amnesty International, který byl jedním z desítky zastánců uprchlíků, kteří v sobotu protestovali před Park Hotelem. „Vyzýváme Novaka, aby využil svůj vliv, základnu podporovatelů a platformy a pomohl nám a Austrálii ukončit tyto krutosti,“ dodal.

Kasynathan také popsal atmosféru, která v sobotu před hotelem panovala. Protestující, se kterými byl on, se prý snažili oddělit od těch, kteří přišli podpořit Djokoviče nebo demonstrovat proti očkování. Mezi oběma rozdílnými skupinami podle něj přitom během demonstrace došlo ke slovním přestřelkám, u kterých musela asistovat policie.

Obyvatelé Melbourne, kteří na místo přišli kvůli světoznámému tenistovi, často vůbec nevěděli, že jsou v hotelu dlouhodobě zadržováni žadatelé o azyl. „Touto ulicí jsem prošel tisíckrát a nikdy jsem nevěděl, že jsou tu drženi uprchlíci,“ uvedl Bobby Tomasevic, který přišel k hotelu v naději, že v okně zahlédne tenisovou hvězdu. „Je to šokující,“ dodal.

Doporučované