Temný kyslík by mohl otevřít diskuzi o možnosti života mimo Zemi

Vědci, kteří nedávno zjistili, že kovové hrudky na mořském dně vytvářejí kyslík, oznámili, že plánují studovat nejhlubší části pozemských oceánů. Cílem je porozumět podivnému jevu „temného kyslíku“. Jejich mise by mohla „změnit náš pohled na možnost života i na jiných planetách“, tvrdí výzkumníci. Reportuje tak server BBC.

Objev nejprve mořské vědce zmátl. Předpokládali, že kyslík mohou vyrábět pouze rostliny za pomoci slunečního světla v procesu zvaném fotosyntéza. Vědci se domnívají, že pokud lze kyslík vytvářet ve tmě pomocí kovových hrudek, tento proces by mohl probíhat i na jiných planetách, kde by se mohlo dařit životu.

Vedoucí výzkumný pracovník profesor Andrew Sweetman vysvětlil: „Současně jednáme s odborníky z NASA, kteří si myslí, že temný kyslík by mohl změnit naše chápání toho, jak by se mohl život udržet na planetách bez přímého slunečního záření.

Objev vyvolal celosvětový vědecký spor. Kritizovali ho někteří vědci a společnosti zabývající se hlubinnou těžbou, které plánují těžit vzácné kovy na mořském dně. Pokud kyslík vzniká v těchto extrémních hloubkách a v naprosté tmě, vyvolává to otázku, jaký život by mohl na mořském dně existovat a jaký dopad by na něj mohla mít těžební činnost.

Znamená to, že společnosti zabývající se těžbou na mořském dně a ekologické organizace budou nové šetření pozorně sledovat. V plánu je pracovat na místech, kde je mořské dno hlubší než 10 km, a to pomocí dálkově ovládaných ponorek.

„Máme přístroje, které se mohou dostat do nejhlubších částí oceánu,“ vysvětlil Sweetman. „Jsme si jistí, že tento jev objevíme i jinde, takže začneme zkoumat, co ho způsobuje.“ Některé z těchto experimentů ve spolupráci s vědci z NASA budou mít za cíl pochopit, zda by stejný proces mohl umožnit mikroskopickému životu prosperovat pod oceány, které jsou na jiných planetách a měsících. „Pokud je tam kyslík,“ řekl Sweetman, „mohl by ho využívat mikrobiální život.“

První zjištění byla publikována v loňském roce v časopise Nature Geoscience. Pocházejí z několika expedic do oblasti hlubokého moře mezi Havají a Mexikem, kde profesor Sweetman a jeho kolegové vyslali senzory na mořské dno do hloubky asi 5 km.

Senzory, které tým nasadil, opakovaně ukazovaly, že hladina kyslíku stoupá. Nakonec se on a jeho kolegové rozhodli pochopit, co se děje. Pokusy v laboratoři - s uzlíky, které tým nasbíral ponořené v kádinkách s mořskou vodou - vedly vědce k závěru, že kovové hrudky vyrábějí kyslík z mořské vody. Zjistili, že vytvářejí elektrické proudy, které mohou štěpit (neboli elektrolyzovat) molekuly mořské vody na vodík a kyslík.

Pak přišla reakce v podobě vyvrácených tvrzení na internetu od vědců a společností, které se zabývají těžbou na mořském dně. Michael Clarke z kanadské společnosti Metals Company řekl BBC News, že kritika se zaměřuje na „nedostatečnou vědeckou přesnost při navrhování experimentů a sběru dat“. On a další kritici tvrdili, že nedocházelo k produkci kyslíku, ale pouze k tvorbě bublinek, které zařízení vytvářelo během sběru vzorků.

„Tuto možnost jsme vyloučili,“ reagoval profesor Sweetman. „Ale tyto [nové] experimenty nám poskytnou důkaz.“ Několik těžebních společností s mnohamiliardovým obratem již zkoumá možnost získávat tuny těchto kovů z mořského dna. Přírodní ložiska, na která se zaměřují, obsahují kovy důležité pro výrobu baterií a poptávka po těchto kovech rychle roste.

Závod o těžbu těchto zdrojů vyvolává obavy mezi ekologickými skupinami a výzkumníky. Více než 900 mořských vědců ze 44 zemí podepsalo petici, která upozorňuje na rizika pro životní prostředí a vyzývá k pozastavení těžební činnosti.

Prof. Sweetman na páteční tiskové konferenci hovořil o nejnovější výzkumné misi svého týmu. Prohlásil: „Než začneme cokoli dělat, musíme co nejlépe porozumět ekosystému hlubin moře.“ A dodal: „Myslím si, že správné rozhodnutí je počkat, než se rozhodneme, zda je to pro nás jako společnost správné.“