Článek
Celých 98 % obyvatel Evropy dýchalo podle nové zprávy v loňském roce nezdravý vzduch.
Analýza se zaměřovala konkrétně na koncentraci drobounkých prachových částic označovaných PM 2.5, kterých má být podle doporučení WHO maximálně pět mikrogramů na jeden kubický metr vzduchu. Do limitu se vešel jen nepříliš hustě obydlený pás území na severu Evropy. Nejvíc znečištěné oblasti ve střední Evropě a italské Pádské nížině ho přesáhly až pětinásobně.
Do oblasti s největšími koncentracemi PM 2.5 patří i většina Česka:
In 2022, almost everyone in Europe lived in areas where the concentration of fine particulate matter, commonly abbreviated as PM 2.5, was over the limit set by the WHO.https://t.co/YopBbVRMS8 pic.twitter.com/B70qqM3qjt
— DW News (@dwnews) September 7, 2023
Deutsche Welle na analýze spolupracovala s dalšími médii zapojenými do evropského programu datových novinářů European Data Journalism Network a vycházela z dat monitorovacího systému atmosféry evropského programu Copernicus.
Částice PM 2.5 kvůli svým miniaturním rozměrům představují velkou hrozbu pro zdraví. Mohou pronikat do plic, či dokonce přímo do krevního oběhu a způsobovat řadu respiračních i srdečních problémů. Pocházejí zejména z emisí z topení, elektráren a dopravy.
Evropa, přestože překračuje limity WHO, rozhodně nepatří mezi nejznečištěnější oblasti světa. Například v indických městech bývá podle DW až 100 mikrogramů částic PM 2.5 na kubický metr.
Standardy EU momentálně povolují koncentrace 20 mikrogramů na kubický metr. Takové koncentrace už jsou ale podle WHO zdraví škodlivé.
Podle vedoucího oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno Jáchyma Brzeziny, je rozpor mezi limity EU a WHO daný tím, že u drobných částic prakticky neexistuje žádné bezpečné množství. WHO, která bere v potaz čistě dopad na zdraví, proto doporučuje co nejnižší koncentrace. Státy ale musí brát ohled i na udržení chodu ekonomiky, a proto se doporučením neřídí.
„Jsou látky, u kterých skutečně od určité hranice můžete říct, že už neškodí. Tady (v případě PM 2.5) to tak ale není a žádný bezpečný limit v podstatě neexistuje. Když tak WHO musela stanovit nějakou hranici, stanovila ji co nejnižší. Zohledňuje ale čistě zdravotní hledisko a neřeší reálnou situaci ve světě,“ vysvětlil Brzezina.
Aktualizace 15:19: Doplnili jsme vyjádření Jáchyma Brzeziny.
