Technika, která hledá ponorku. Průlom může přinést Victor

Podle odhadů americké pobřežní služby už posádce ponorky Titan, která se ztratila na výpravě k vraku Titaniku, pravděpodobně došly všechny zásoby kyslíku, operace na její záchranu ale stále pokračují. Je potřeba brát v úvahu i lidskou vůli přežít, zdůraznil důstojník pobřežní stráže John Mauger.

Seznam Zprávy připravily přehled techniky pomáhající při záchranné misi, kterou sleduje celý svět.

Podle informací zahraničních médií ve středu po ponorce pátralo pět plavidel. Během čtvrtka se měl rozsah operace zdvojnásobit a k původním pěti plavidlům se mělo přidat dalších pět.

Server Insider píše, že Spojené státy a Kanada už předtím na záchranu ztraceného plavidla vyslaly nejméně jednu ponorku, několik letadel a sonarových bójí.

Do operací se ihned zapojila výzkumná loď Polar Prince, která ponorku na její cestě doprovázela. Ledoborec, který provozuje společnost OceanGate, jíž patří i Titan, údajně během záchranných akcí slouží americké pobřežní stráži jako velitelská základna.

Krátce na to se do operací zapojila i loď Deep Energy, která se používá k pokládání potrubí podél oceánského dna, a komerční plavidlo Skandi Vinland. Ve středu ráno pátrací tým posílily lodě kanadské pobřežní stráže John Cabot a Atlantic Merlin.

Dalších pět lodí mělo podle deníku The Guardian na místo dorazit ve čtvrtek. Mezi nimi francouzská loď L'Atalante, další dvě plavidla kanadské pobřežní stráže – Anne Harvey a Terry Fox – a komerční loď Horizon Arctic.

Dorazí také kanadská námořní loď Glace Bay s lékařským týmem na palubě. Veze i mobilní hyperbarickou dekompresní komoru, která se používá k ošetření lidí zasažených náhlou změnou tlaku, což posádce Titanu při přesunu z hlubin oceánu na povrch hrozí.

Některé z těchto lodí už na mořské dno vyslaly dálkově ovládaná zařízení vybavená kamerami. Není ale jasné, jestli se v úvodní fázi na místo dostala i taková, která se dostanou i do hloubky, kam se jiné stroje nedostanou.

Nadějí pro posádku by se v tomto směru mohlo stát francouzské průzkumné zařízení Victor 6000, které by se mohlo začít na záchranné operaci podílet už během čtvrtka. Dokáže klesnout do hloubky až 6000 metrů, tedy podstatně hlouběji než na úroveň, kde leží vrak Titaniku. Ten je zhruba v hloubce 3800 metrů.

Skrze kabel, který vozidlo Victor spojuje s lodí, dokáže poslat fotografie, videa i 3D rekonstrukce z místa ponoru. Zařízení dokáže také pomocí mechanických rukou ustřihnout kabely a provádět další manévry potřebné k vyproštění ponorky, tvrdí podle agentury Reuters jeho majitel, francouzská společnost Ifremer.

Robotické zařízení ovládá tým 25 lidí. „Můžeme pracovat nepřetržitě až 72 hodin, nepotřebujeme přestávku přes noc,“ řekl agentuře šéf námořních operací společnosti Olivier Lefort.

Firma se v roce 1985 podílela na nálezu vraku Titaniku. V minulosti pro ni pracoval i francouzský námořník Paul-Henri Nargeolet, který je teď na palubě pohřešovaného Titanu.

Podobné zařízení do oblasti posílá i společnost Magellan z Normanského ostrova Guernsey spadajícího pod britskou korunu. I ono dokáže fungovat v hloubce až 6 tisíc metrů. Firma se specializuje na záchranářské operace v hlubinách oceánu.

Všechna předchozí zařízení se zaměřují na lokalizaci ponorky, ale záchranáři tam dopravují i techniku, která bude potřeba v případě, že plavidlo najdou. Hlobokomořský záchranný systém Flyaway (Flyaway Deep Ocean Salvage System) je zdvihací zařízení navržené právě pro operace v oceánských hlubinách. Patří americkému námořnictvu.

FADOSS, což je zkratka, pod kterou se většinou uvádí, dokáže z moře vyzvednout až 27 200 kilogramů, přičemž ponorka Titan má něco přes 10 tisíc kilogramů.

Jde v podstatě o obrovský naviják s kabelem, jehož jeden konec je připojen k hlubokomořskému dálkově ovládanému zařízení. Díky němu se FADOSS připojí k předmětu, který má vyzvednout.

Britský Guardian píše, že systém dokáže vyzvedávat letadla i malé lodě a v minulosti operoval i v hloubce téměř 6 tisíc metrů. Server The Warzone ale podotýká, že ani to nezaručuje úspěch. Vyzvedávání objektů z hlubin komplikuje řada faktorů, včetně tlaku, mořských proudů i času, který je potřeba ke spuštění zařízení a jeho návratu.

FADOSS se ve středu podařilo dopravit do přístavu St. John’s v kanadském Newfoundlandu (odkud vyplula i loď Polar Prince s ponorkou Titan), ale pak ho bylo potřeba ještě přivařit k lodi. Do oblasti pátrání by se měl dostat ve čtvrtek.

Oblast, ve které lodě pátrají, je téměř tak rozlehlá jako Belgie, která se rozprostírá na ploše asi 30 tisíc kilometrů čtverečních, a dosahuje hloubky až 4000 metrů.

Záchranáři nyní bojují s časem. Ponorka Titan má pouze omezené zásoby kyslíku, které stačí celkem na 96 hodin, tvrdí kontradmirál John Mauger z americké pobřežní stráže. Podle jejich odhadů už pravděpodobně kyslík posádce došel ve čtvrtek v 7:18 východoamerického času, tedy ve 13:18 středoevropského času. I po tomto termínu ale pobřežní stráž dál mluví o záchranné operaci.

Otázkou zůstává, na kolik rozsáhlé pátrací operace vyjdou. Výkonný ředitel americké Národní asociace pro pátrání a záchranu Chris Boyer odhadl, že celá mise „bude pravděpodobně stát miliony (dolarů)“, píše deník The New York Times.

Plavidlo Titan vyrazilo v neděli večer na cestu k vraku slavného britského parníku Titanic v severním Atlantiku stovky kilometrů od kanadského pobřeží. Kontakt s plavidlem byl ztracen asi hodinu a 45 minut po jeho ponoření. Předpokládalo se, že Titan se v té době nacházel přibližně 1450 kilometrů od pobřeží.

Vrak slavného britského parníku leží v hloubce asi 3800 metrů pod hladinou moře. Pro představu, světový rekord v potápění dosahuje hodnoty 323 metrů. Pro porovnání, nejvyšší budova světa Burdž Chalífa v Dubaji měří „pouhých“ 828 metrů.