Článek
Hrozba ze strany čínské vlády je neustálá, jak prohlásila tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. „Kromě častých vpádů čínských letadel a lodí vedla Čína také kognitivní válku, při níž využívala falešné informace, aby vyvolala u lidí neklid,“ uvedla hlava státu v projevu k tchajwanským vojákům na cvičení.
Peking dlouhodobě označuje ostrov za svou vzbouřeneckou provincii, kterou jednoho dne znovu obsadí. Tyto výhrůžky nabraly na síle po srpnové návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově.
Experti varovali, že Čína výrazně pronikla do tchajwanských masmédií a mohla by na sociálních sítích i jinde zveřejňovat nepravdivé příběhy s cílem narušit vojenskou morálku a důvěru veřejnosti v případě útoku, píše agentura AP. Už v březnu Tchaj-wan obsadil první místo ve světovém žebříčku projektu Digital Society Project, což znamená, že v tamním online prostředí se objevuje vůbec nejvíce falešných zpráv.
Minulý měsíc Lidová osvobozenecká armáda (PLA) zintenzivnila zastrašování Tchaj-wanu, když obklíčila ostrov při vojenských cvičeních s ostrou střelbou. Od té doby téměř denně překračuje střední linii, neoficiální námořní hranici v Tchajwanském průlivu, což dříve dělala jen výjimečně.
Tchajwanská prezidentka v této souvislosti upozornila také na zvýšený pohyb čínských dronů nad tchajwanským územím nebo v jeho okolí. Peking prý bezpilotní letouny využívá „ke zvýšení tlaku na tchajwanskou armádu“. „Bojové schopnosti tchajwanské armády jsou ovšem díky čínskému tlaku nyní na vyšší úrovni,“ uvedla Cchaj.
O prodeji amerických zbraní na Tchaj-wan
V období houstnoucích čínsko-amerických vztahů zasadil Washington Pekingu další políček. Bidenova administrativa se rozhodla prodat Tchaj-wanu zbraně v hodnotě 1,1 miliardy dolarů.
Tchajwanské ministerstvo obrany minulý týden uvedlo, že vojáci sestřelili jeden čínský civilní dron. Prezidentka označila jednání Číny za provokaci a vyzvala k „důrazným protiopatřením“.
Ozbrojené síly Tchaj-wanu jsou sice dobře vybavené, oproti těm čínským jsou ale výrazně menší. Cchaj dohlížela na program modernizace armády a zvýšení výdajů na obranu určila jako prioritu, píše agentura Reuters.
Tchajwanská vláda v příštím roce posílí svou protidronovou obranu, počítá s tím navýšení obranného rozpočtu o 12,9 procenta. Nárůst zvýší celkové výdaje na 13,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 2,4 % ostrovního HDP. Cchaj oznámila také nákup dalších zbraní z USA, včetně stíhaček a raket.
V reakci na to čínské ministerstvo obrany obvinilo Washington, že „dělá potíže“ a požadovalo zrušení obchodu. „Požadujeme, aby americká strana okamžitě zrušila výše zmíněný plán prodeje zbraní na Tchaj-wan a okamžitě ukončila vojenské vazby mezi USA a Tchaj-wanem,“ dodalo čínské ministerstvo.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Tchaj-wan v úterý zahájil vojenská cvičení na poloostrově Hengchun na jihu ostrova, ta mají simulovat pozemní odpověď na nepřátelskou invazi. „Budeme nadále usilovat o to, abychom byli připraveni na válku,“ řekl novinářům na místě cvičení podplukovník Ťing Feng-chuang. „Válce se nebudeme vyhýbat, ale nebudeme ji vyhledávat.“
Hrozba válečného konfliktu na Tchaj-wanu sice přetrvává, ale vojenští analytici se shodují, že Čína na dobytí ostrova zatím nemá prostředky ani dostatečné bojové zkušenosti.
Protitchajwanská rétorika Pekingu nicméně pokračuje. Návštěva Nancy Pelosiové čínskou vládu prý jen přesvědčila o tom, že její „odhodlání vyřešit tchajwanskou otázku“ je správné a není možné couvnout, jak píší čínská státní média.
