Tchaj-wanem se nese vlna #MeToo. Může za to seriál od Netflixu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Demokratický Tchaj-wan se pyšní genderovou rovností. Nyní však čelí vlně obvinění ze sexuálního obtěžování, kterou spustila úspěšná série na Netflixu. Hnutí #MeToo tak po pěti letech získává opět více prostoru.

Pořad „Wave Makers“ sleduje fiktivní životy zaměstnanců politické kampaně. Příběh se odehrává v době před prezidentskými volbami na Tchaj-wanu, a ačkoli je pořad zařazen mezi politická dramata, je v něm silná dějová linie sexuálního obtěžování. Právě ta přitáhla největší pozornost diváků, píše americká CNN.

Od konce května televizní série vyvolala více než tucet skutečných obvinění pod hashtagem #MeToo. Některá z nich zahrnují i osobnosti z politiky, navíc v době, kdy se ostrov připravuje na skutečné prezidentské volby v lednu.

Obvinění otřásla vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranou (DPP). Například Amber Chen, bývalá pracovnice strany z oddělení zabývajícího se ženskou otázkou, uvedla, že byla sexuálně obtěžována ve vozidle během tchajwanských okresních voleb na podzim loňského roku. Po jejím prohlášení vyplynula na povrch další obvinění.

Rovněž bývalá zaměstnankyně DPP, tentokrát z oddělení pro mládež, na svém facebooku prozradila, že musela rezignovat poté, co podala stížnost na sexuální obtěžování na pracovišti u svého nadřízeného. Ten ji měl dokonce obvinit, že pachatele svedla, a stížnost zamítnout. Také ji měl odradit od formálního nahlášení incidentu.

Prezidentka Tsai Ing-wen se veřejně omluvila. „Jako bývalá předsedkyně strany bych měla nést plnou odpovědnost,“ napsala ve svém příspěvku na facebooku. Vyzvala dále veřejnost, aby neobviňovala oběti a nezpůsobovala jim další trauma.

Někteří příznivci strany kritizovali oběti za ohrožení volební kampaně strany před prezidentskými volbami.

Nařčením ze sexuálního obtěžování čelil taktéž jeden ze členů opoziční strany Kuomintang (KTM). Strana slíbila, že obvinění prošetří.

Zaměstnanci DPP navíc v současné vlně hnutí #MeToo vydali společné prohlášení, ve kterém nesouhlasí s rozhodnutím vládnoucí strany podpořit bývalého mluvčího KMT Lee Cheng-hao v jeho kandidatuře v nadcházejících volbách do zákonodárného sboru. Jako hlavní důvod uvádějí fakt, že byl obviněn z focení své nahé bývalé přítelkyně. Fotky měl později používat k vydírání a manipulaci.

Vlna #MeToo se posléze z centra politické moci rozšířila do dalších kruhů společenského dění. Seznam obvinění zasáhl akademickou obec i sportovní a kulturní prostředí. „Případy se v poslední době objevují ve všech oblastech a mezi lidmi téma rezonuje,“ komentovala dění Chien Li-ying, která napsala scénář k Wave Makers.

Pozornost vzbudila například politická aktivistka Lee Yuan-chun, která obvinila vůdce čínského demokratického hnutí Wang Dana z pokusu o znásilnění v hotelovém pokoji v roce 2014 během turné v New Yorku. Wang ale obvinění popřel a naznačil, že bylo politicky motivované.

Ústředním bodem pro tchajwanskou vlnu #MeToo je jedna ze silných scén seriálu Wave Makers, v níž zaznívá „nenechme to jen tak…“. Právě tuto větu použila zmíněná bývalá zaměstnankyně strany DPP v příspěvku na sociálních sítích.

V on-line prostoru vyvolal její účet vlnu podpory a také rychlou omluvu od předsedy strany a kandidáta na prezidenta Williama Laie.

Scenáristka Chien uvádí, že věta „nenechme to jen tak“ ztělesňuje touhu po ideální společnosti, kde by bylo možné obětem pomoct a říct jim, že se nemusí obviňovat. „Od odvysílání na konci dubna poskytuje tento populární pořad společný jazyk pro diskuze o sexuálním obtěžování,“ potvrzuje Wen-Ti Sung, politický analytik se sídlem v Tchaj-peji.