Tchaj-wan vypouští „mořskou příšeru“ na obranu před Čínou

Tchaj-wan představuje první ponorku vlastní výroby. Jmenuje se Hai Kun, podle mořské příšery z čínských pověstí, a je jednou z osmi nových ponorek, které mají posílit obranu ostrova před čínskou hrozbou.

Ponorka má být poprvé spuštěna do moře ve čtvrtek během slavnostního ceremoniálu, kterého se bude účastnit tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Poté plavidlo čeká série podvodních testů. Orgány odhadují, že se k námořnictvu dostane nejpozději do konce roku 2024, píše server Focus Taiwan.

Náčelník tchajwanského generálního štábu Chuang Šu-kuang, který má projekt na starosti, na tiskové konferenci oznámil, že Tchaj-pej doufá, že do roku 2027 nasadí na obranu ostrova nejméně dvě ponorky vlastní výroby.

Právě v tomto roce by podle něj mohla být Čína schopná na Tchaj-wan zaútočit, pokud se jí podaří dát dohromady třetí bojovou jednotku při letadlové lodi. Nové ponorky by měly Čínu od manévrů odradit.

„Pokud dokážeme vybudovat takovéto bojové kapacity, nemyslím si, že bychom prohráli válku,“ vzkázal podle agentury Reuters Šu-kuang.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. V poslední době svou vojenskou aktivitu poblíž demokraticky spravovaného ostrova stupňuje (psali jsme například zde).

K rostoucím obavám z čínského útoku přispěl i nedávný incident v Tichém oceánu. Tchajwanské ministerstvo obrany 11. září oznámilo, že kolem ostrova proplula čínská námořní formace v čele s letadlovou lodí Šan-tung, která mířila na cvičení do západního Pacifiku. Vojenských manévrů v oblasti se plavidlo zúčastnilo také v dubnu a v červnu.

Tchajwanské námořnictvo v současné době disponuje čtyřmi ponorkami, ve všech případech se ovšem jedná o veterány. Dvě z nich pocházejí z dob druhé světové války a ostrovu je v 70. letech darovaly Spojené státy. Další dvě vznikly v 80. letech a Tchaj-wanu je z druhé ruky prodalo Nizozemí.

Jak připomíná deník The Times, Tchaj-wan by byl se svými osmi novými ponorkami a několika staršími modely oproti čínské flotile, která čítá více než padesát ponorek, ve značné nevýhodě.

Předpokládá ovšem, že i tak by sehrály v obraně ostrova důležitou roli, jelikož hlavním cílem Tchaj-wanu by v případě obávaného útoku ze strany Číny bylo ubránit se, dokud nepřispěchají na pomoc spojenci v čele se Spojenými státy.

Zprávy o rozšíření tchajwanské podmořské flotily přichází v době sílícího napětí v oblasti Pacifiku, kde mezi sebou o vojenskou kontrolu zápasí Čína a Spojené státy se svými asijskými spojenci.

Peking nadále rozpíná sféru svého vlivu v Jihočínském moři. Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž, že ve sporné oblasti nainstalovala „plovoucí bariéru“. Ta podle Manily brání Filipíncům ve vstupu do oblasti a tím pádem i rybolovu, který je zásadním zdrojem obživy tamních rybářů (psali jsme zde).

Americký prezident Joe Biden se tento týden ve Washingtonu setká s představiteli ostrovů v jižním Tichomoří a bude s nimi jednat o tom, jak bojovat proti rostoucímu čínskému vlivu v regionu.