Článek
Do obrany Tchaj-wanu, který čelí neustálé hrozbě ze strany Číny, by se měly do budoucna výrazněji zapojit i ženy. Samosprávná ostrovní země v pondělí odstartovala první výcvik tamních rezervistek ve snaze zvýšit svou obranyschopnost.
Celkem 14 tchajwanských záložnic se dostavilo na vojenskou základnu v Tchao-jüanu, kde jako první ženy podstoupí pětidenní výcvik, kterým prochází jejich mužští kolegové. Ve výcvikovém areálu ovšem budou mít oddělené ložnice i koupelny, uvedl pro server CNA armádní zdroj.
Právě nedostatečná kapacita k ubytování žen a zároveň mužů byla jednou z hlavních překážek, která výcviku rezervistek bránila. Ostrov v roce 2021 disponoval celkem 8915 záložnicemi, trénováni ovšem byli pouze muži, vysvětluje server Focus Taiwan. Tchajwanská armáda kvůli tomu čelila kritice za genderovou diskriminaci.
Účastnice výcviku pilotní program, který má nastartovat větší zapojení žen do obrany země, vítají.
Jedna z nich popisuje, že se do záloh přihlásila, aby k obraně země přispěla svým dílem, píše deník The Times. Tvrdí, že ačkoliv se do služeb armády přihlásila dobrovolně, pociťuje značnou nervozitu. Další vysvětluje, že její zájem o podstoupení vojenského výcviku výrazně vzrostl poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
Více o obávané válce Číny s Tchaj-wanem
ANALÝZA. Válka na Ukrajině nepřišla zčistajasna. Stejně tak by neměla překvapit další agrese, jež je na spadnutí. Tentokrát v Asii. Už víme, že Tchaj-wan proti Číně nebude sám. Z Ukrajiny je tak vzácný zdroj zkušeností i pro USA.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v minulém roce oznámila, že ženy by měly začít hrát v obraně ostrova výraznější roli. Nyní tamní úřady spustily pilotní projekt, při kterém se rezervistky zapojí do bojového plánování, nácviku ostré střelby i složitějších operací.
Podle tchajwanských úřadů by mělo v letošním roce výcvik podstoupit 220 žen. Postup pro další roky se bude odvíjet od úspěšnosti startovacího programu.
Zatímco muži na Tchaj-wanu musí absolvovat povinnou vojenskou službu a výcvik záložníků, ženy tuto povinnost nemají, připomíná server Taipei Times. Do ozbrojených sil ale mohou vstoupit dobrovolně.
Čínské drony u Tchaj-wanu
Čínská lidová republika považuje demokraticky řízený ostrov s 24 miliony obyvatel za součást svého svrchovaného území, přestože jej nikdy neovládala. Vůdce komunistické země Si Ťin-pching nevyloučil, že jednoho dne nechá armádu, aby ostrov uzmula násilím.
Peking v poslední době zvyšuje tlak na Tchaj-wan. Své válečné letouny a lodě posílá k ostrovu s čím dál větší frekvencí. Snaží se tak dát najevo svou sílu a to, že je schopen Tchaj-wan kdykoliv obklíčit.
Jak by vypadala válka o Tchaj-wan
Dle závěrů simulace provedené CSIS by si čínská invaze na Tchaj-wan v roce 2026 vyžádala tisíce obětí mezi čínskými, americkými, tchajwanskými a japonskými vojáky. Válku o Tchaj-wan by sice Peking prohrál, neslavně by však skončila i americká armáda.
Tchaj-wan koncem dubna informoval, že kolem ostrova prolétlo 38 čínských stíhaček a jiných letounů, což je nejvíce od rozsáhlého vojenského cvičení ze začátku dubna, které bylo odvetou za setkání tchajwanské prezidentky s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Okolo ostrova také plulo šest lodí čínského námořnictva.
Tchaj-wan v nedávné době obletěly i dva čínské bojové drony.
Spojené státy se v reakci na to rozhodly posílit podporu Tchaj-wanu. Oznámily, že ostrovnímu státu pošlou vojenskou pomoc ve výši 500 milionů dolarů. Peking se proti tomuto kroku vymezil a Američanům vzkázal, aby přestali podrývat princip jedné Číny.
