Tchaj-wan jako druhá Ukrajina? Spor mocností může ovlivnit i nedostatek čipů

Během éry home office poptávka po technologiích, jako jsou počítače, tablety a webkamery, přesáhla kapacity průmyslu výroby polovodičů dodávat čipy. Automobilky omezily výrobu. Přišlo i na myčky na nádobí, LED svítidla, herní konzole, televize a grafické karty, jež lidé v izolaci začali nakupovat v rekordních počtech.

Polovodiče, známé též jako integrované obvody nebo častěji jen čipy, jsou možná tím nejmenším a zároveň nejnáročnějším produktem, který se v celosvětovém měřítku vyrábí.

Celý svět kvůli nákladnému procesu a obtížnosti výroby vkládá důvěru do dvou asijských společností – Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a jihokorejské Samsung Electronics. TSMC představuje podle odhadů agentury Reuters více než 90 procent celosvětové produkce čipů. Americký Intel zaostává na třetím místě.

Během pandemie a rostoucího napětí mezi USA a Čínou se tak z čipů stala obzvláště vzácná komodita. Čipy však Tchaj-wanu poskytly i nečekanou službu. Díky nim se stal nepostradatelným jak pro Čínu, která hrozí vojenským napadením a násilným uzmutím své „vzbouřenecké provincie“, tak pro USA, které ostrovu slibují pomoc v případě napadení a jsou na tchajwanských čipech závislé.

Jednoduše jsou tchajwanské slévárny pro globální ekonomiku tak cenné, že někteří označují tchajwanský čipový sektor jako „křemíkový štít“ schopný odrazit čínský útok a zajistit americkou podporu.

O to větší uvědomění Spojených států o naprosté závislosti na asijských zemích přišlo ve chvíli, kdy z provozu vypadly tři tchajwanské slévárny polovodičů vyrábějící špičkové počítačové čipy do chytrých telefonů, automobilů a vojenské techniky.

Po výpadku vyvstala i otázka, zda na vině nebyl kybernetický útok ze strany Pekingu. V tom případě by mohlo jít o konečnou jiskru, která zažehne mezinárodní čínsko-americkou krizi schopnou zasáhnout globální ekonomiku a rozpoutat vojenskou konfrontaci.

Podle Washingtonu by v případě konfliktu a obsazení slévárny TSMC Čínou došlo k ohrožení jeho vojenského a technologického náskoku. Pokud by však Peking skutečně Tchaj-wan napadl, nemá jistotu, že by mu slévárny spadly do klína bez boje a v neporušeném stavu. Narušení výroby by pak zasáhlo i rozsáhlý čínský elektronický průmysl. I kdyby slévárny čínskou akci přežily, byly by téměř jistě odříznuty od globálního dodavatelského řetězce, který je nezbytný pro jejich produkci.

Obě strany, USA i Čína, tak se svou závislostí potřebují zatočit. Washington přesvědčil TSMC, aby otevřela americkou slévárnu, která bude vyrábět pokročilé polovodiče, a chystá se utratit miliardy na obnovu domácího průmyslu. Americká vláda už přikročila k návrhu ve výši 52 miliard dolarů na pomoc americkým výrobcům čipů, jako je Intel, který plánuje novou megafabriku v Ohiu v hodnotě 100 miliard dolarů.

V úterý americké ministerstvo obchodu oznámilo, že dodávka počítačových čipů v USA klesla na znepokojivě nízkou úroveň a roste riziko uzavření některých továren. Společnosti, které používají polovodiče, mají zásoby na méně než pět dní.

Prezident Joe Biden už minulý týden naléhal na Kongres, aby zákon urychleně schválil. „Dnes vyrábíme sotva 10 procent počítačových čipů, přestože jsme lídrem v oblasti návrhu a výzkumu čipů,“ řekl Biden. „Nejsme teď ale schopni vyrábět ty nejpokročilejší čipy, alespoň ne právě teď.“

Také Peking do odvětví vráží horentní sumy, jeho čipový průmysl však za tchajwanským v mnoha klíčových oblastech zaostává zhruba o deset let. A rozdíl by se měl podle analytiků v příštích letech ještě prohloubit. Invaze na Tchaj-wan by tak na Čínu vyvolala zbytečný ekonomický tlak a zároveň by se snažila rozšířit svůj ekonomický vliv jinam.

Washingtonský think-tank The Center for a New American Security (CNAS) dal dohromady studii nazvanou „válečná hra“, která ukazuje, jak je svět závislý na tchajwanských počítačových čipech – a jak by tato závislost mohla zatáhnout Spojené státy a Čínu do konfliktu.

I kdyby Kongres vládní investice do amerických výrobních kapacit pro mikročipy schválil, jsou i Spojené státy na míle vzdálené od tchajwanských schopností, uvádí autoři zprávy, kterou měli novináři The New York Times (NYT) k nahlédnutí ještě před její publikací.

„Spojené státy jsou závislejší na tchajwanských špičkových mikročipech, než byly v minulých desetiletích závislé na ropě z Blízkého východu,“ uvádí zpráva. Dále předpovídá, že by Čína mohla použít ekonomický nátlak, kybernetické operace a hybridní taktiky, aby se pokusila zmocnit nebo poškodit tchajwanský polovodičový průmysl – a Spojené státy se tak musí stát schopnějšími identifikovat a čelit čínské taktice, která by mohla ohrozit dodávky mikročipů.

Zhruba ve stejnou chvíli se začaly objevovat paralely sporu Čína–Tchaj-wan s akutní ukrajinskou krizí. Během posledních týdnů Rusko na ukrajinské hranici rozmístilo přibližně 100 000 vojáků, tanků a systémů protivzdušné obrany. Americká média si rychle spojila, že Ukrajina čelí stejné existenční hrozbě ze strany velké autokratické mocnosti Eurasie jako Tchaj-wan. A stejně jako ostrov je Ukrajina západně orientovanou demokracií a je v zájmu Spojených států ji udržet.

Bidenova administrativa dala jasně najevo, že v případě napadení Ukrajiny Ruskem by přišlo na ekonomickou odvetu. Spojené státy se však nezavázaly k zastavení intervence Moskvy bojem po boku Kyjeva. Dlouhodobá americká politika vůči Tchaj-wanu však po posílení jeho obrany volá, ačkoli panují nejasnosti, zda by Spojené státy skutečně Tchaj-wanu v případě napadení přispěchaly na pomoc.

Podle amerických médií a analytiků je Ukrajina novým „testem americké důvěryhodnosti v zahraničí“. „Tchaj-wan a jeho polovodiče jsou pro americkou ekonomiku mnohem důležitější než Ukrajina – což znamená, že pro Spojené státy by bylo velmi pravděpodobně mnohem obtížnější vyhnout se konfliktu zahrnujícímu Tchaj-wan,“ píší The New York Times.

Před ztrátou důvěry varovali i američtí republikáni ve výboru Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci. Michael McCaul upozornil, že pokud se nepodaří odradit ruského prezidenta Vladimira Putina, posílí to autokraty a oslabí důvěryhodnost USA od „Kyjeva po Tchaj-pej“.

Obdobně varoval Seth Cropsey, vedoucí pracovník Hudsonova institutu, že jsou Rusko a Čína ve „strategické spolupráci“ a daly jasně najevo, že Tchaj-wan a Ukrajina jsou propojeny jako součást „větší politické soutěže o Eurasii“.

Ne všichni však souhlasí a označují tyto analýzy za „plytké“ vzhledem k tomu, že je americká bezpečnostní podpora Ukrajiny teprve „nedávná, omezená a postavená na obavách z ruského zpochybnění evropského bezpečnostního řádu po studené válce“. Kdežto zájmy USA o Tchaj-wan jsou daleko hlubší.

Tento názorový tábor zastává například i The Diplomat. „Americké rozhodnutí vyloučit vojenskou intervenci na Ukrajině neodráží všeobecný nedostatek odhodlání, ale spíše politiku stanovování priorit,“ píší analytici. Dodávají, že kromě regionální dynamiky a americké strategie se srovnání Tchaj-wanu s Ukrajinou rozpadá v jednom kritickém bodu: Tchaj-wan je ekonomickou silou, jakou Ukrajina prostě není.

Tchaj-wan byl v roce 2020 devátým největším obchodním partnerem Spojených států v obousměrném obchodu, zatímco Ukrajina se umístila na 67. místě (v roce 2019).

I přes rozdílnou ekonomickou důležitost to však neznamená, že situaci na Ukrajině bedlivě nesleduje Čína. Americká reakce na ukrajinskou krizi Číně nabízí užitečné měřítko amerického odhodlání. Ke stejnému účelu dříve posloužilo třeba stahování vojsk z Afghánistánu. „Ale je to prostě jeden datový bod, ne univerzální plán aplikovatelný pro americké zájmy v zahraničí,“ hodnotí The Diplomat.

Stejně tak se experti neshodují na tom, zda se Spojené státy nechají zatáhnout do války o mikročipy. „Čína nebude zakládat svou tchajwanskou politiku ani žádné rozhodnutí o použití síly na čipech,“ uvedla pro NYT Bonny Lin z Centra pro strategická a mezinárodní studia. „Čína přemýšlí o ceně invaze na Tchaj-wan – obnáší to značné politické a vojenské náklady. To je důvod, proč si nemyslím, že by čipy figurovaly mezi třemi hlavními faktory použití vojenské síly proti Tchaj-wanu.“