Článek
Halejovi je 63 let a hospodaří v Oszczówě-Kolonii, osadě se zhruba sedmdesáti obyvateli na východě Polska. Z jeho polí je vidět na ukrajinskou stranu. Pěstuje pšenici, cukrovou řepu, řepku a fazole. Letos se mu ale nedařilo. „Bylo sucho. Fazolí jsem sklidil velmi málo, prakticky nic. Nepršelo a pak přišla velká vedra,“ popisuje pro agenturu Reuters.
Uživit se zemědělstvím je podle něj i bez sucha čím dál těžší, hlavně pro ty, kdo s ním teprve začínají. „Všechno je drahé: nafta, hnojiva, půjčky… Všechno kromě samotných zemědělských produktů.“
Kdyby do Unie vstoupila Ukrajina, čeká Halej, že ceny ještě klesnou, „a to dost výrazně“. Ukrajinci podle něj dokážou pěstovat mnohem levněji než farmáři v EU, a navíc za volnějších pravidel. „U nás je všechno drahé, některá hnojiva jsou zakázaná a další přípravky stáhli z trhu. Tam se ale smí všechno,“ říká.
„Malý s obrem soutěžit nemůže“
Za současných podmínek proto vstup Ukrajiny odmítá. Připustil by ho jen tehdy, kdyby ukrajinští zemědělci na unijní trh prodávali jen omezené množství. „Pak by to možná šlo,“ upřesňuje. „Na volném trhu bychom ale neměli šanci. Mají obrovské podniky s tisíci hektarů a s takovým obrem soutěžit nemůžeme.“ Halej se už několikrát přidal k protestům polských zemědělců proti dovozu ukrajinského obilí.
Jako starosta vesnice přitom pomáhal organizovat pomoc lidem, kteří po začátku ruské invaze prchali přes nedalekou hranici. „Místní se zapojili, na vlastní oči jsme viděli, jak to celé vypadalo,“ vzpomíná. „Musím ale říct, že nálada se rozhodně změnila.“
Dnes pochybuje, že by sousedé znovu pomáhali. Tvrdí, že někteří Ukrajinci, kteří do Polska přišli, si žijí lépe než místní. „Máme tu obchody a je vidět, co kupují a jakými auty jezdí. Většina Poláků by si taková auta, která mají Ukrajinci, asi nemohla dovolit.“
Starosta: Lidé zapomněli
Posun vnímá i starosta Dołhobyczówa Grzegorz Drewnik. Dołhobyczów je venkovská obec, která zahrnuje několik okolních vesnic, mezi nimi i Halejovu osadu. „Naši obyvatelé do značné míry zapomněli, co se dělo v roce 2022 a kolik obyčejných Ukrajinců tehdy prchalo před válkou,“ říká. Svůj díl na tom mají podle něj sociální sítě. „Různá videa na TikToku a příspěvky na Facebooku lidem usnadňují věřit, že Ukrajinci jsou nějak ‚špatní‘. Velká část naší komunity bohužel propadá extrémním protiukrajinským názorům.“
Drewnik soudí, že vstup Ukrajiny je v zájmu Polska i celé EU. Strach místních zemědělců ale chápe. Pracují hlavně s řepou, pšenicí a řepkou, tedy plodinami, v nichž by Ukrajina byla obrovskou konkurencí. „Otázka je, jestli by ukrajinští producenti pěstovali za stejných podmínek jako my a platila by pro ně stejná pravidla pro hnojiva a pesticidy. Pokud ano, část rozdílů by se časem mohla vyrovnat. Pokud ne, bylo by to velké ohrožení pro naši zemi i naše zemědělství.“
Pro Ukrajinu hlasuje necelá polovina Evropanů
Podle říjnového průzkumu německé nadace Bertelsmann Stiftung si vstup Ukrajiny do EU v příštích letech přeje 47 procent obyvatel Unie. V březnu 2022, krátce po začátku invaze, to byly zhruba dva lidé ze tří. V Polsku a ve Francii je dnes proti 57 procent dotázaných, v Německu 59 procent.
Pro Kyjev je rychlý vstup důležitý, chce se definitivně vymanit z ruského vlivu. Jenže i u bezproblémových kandidátů trvají jednání a reformy roky. Ukrajinu navíc brzdí nejistý konec války, hluboce zakořeněná korupce i samotná velikost země. Vstup musí schválit všech 27 členských států a ve Francii by o něm nejspíš rozhodovalo referendum.
Šéf think-tanku European Stability Initiative Gerald Knaus, který se rozšiřováním EU dlouhodobě zabývá, tvrdí, že vlády mluví o rychlém přijetí Ukrajiny jen navenek. „Většina z nich předstírá, že by Ukrajina mohla vstoupit rychle. Ve skutečnosti s ní ale zacházejí, jako by měla jít cestou Severní Makedonie, států Balkánu nebo Turecka, tedy nekonečných jednání,“ říká. Severní Makedonie je kandidátem od roku 2005, Turecko od roku 1999. Podobně opatrně se v rozhovorech s agenturou Reuters vyjádřila i víc než desítka diplomatů a úředníků z členských zemí.
Některé státy proto hledají mezikroky. Německý kancléř Friedrich Merz navrhl pro Ukrajinu status „přidruženého člena“. Její zástupci by se mohli účastnit summitů a ministerských jednání, hlasovat by ale nemohli. Kyjev to odmítá jako nespravedlivé, protože by v Unii neměl hlas.
Knaus varuje, že pokud zůstane jen volba mezi plným členstvím a současným stavem, může to vyhlídky Ukrajiny pohřbít. „Obávám se, že příští rok by pro ně mohl být smrtelnou ranou. A to by bylo zničující nejen pro Ukrajinu, ale i pro EU.“
