Článek
Afghánské veřejné i soukromé školy obdržely od ministerstva pro vyšší vzdělání dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k univerzitnímu vzdělání. Nařízení vzápětí odsoudily Spojené státy a Británie na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.
Rozhodnutí, jež je platné do odvolání, vydal podle agentury AFP ministr pro vyšší vzdělání Nadá Muhammad Nadím. Mluvčí ministerstva jeho správnost potvrdil a dopis zaslaný vysokým školám zveřejnil na twitteru. Tálibán nové nařízení oznámil v den jednání Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu.
„Tálibán nemůže očekávat, že se stane legitimním členem mezinárodní komunity, aniž by respektoval práva všech lidí v Afghánistánu, obzvlášť lidská práva a základní svobody žen a dívek,“ uvedl zástupce velvyslance Spojených států v OSN Robert Wood.
Vysokoškolské studium bylo doposud jednou z mála věcí, které islamistické hnutí Tálibán po nástupu k moci v minulém roce afghánským ženám nezakázalo. Nařízení hnutí oznámilo necelé tři měsíce poté, co tisíce žen a dívek v celé zemi skládaly přijímací zkoušky na univerzity. Středoškolské studium měly dívky zakázané již dříve.
Od loňského srpna hnutí práva a svobody Afghánek postupně omezuje. Zpočátku ženám nařídilo neopouštět domov bez mužského příbuzného a zahalovat si obličej na veřejnosti. Ženy byly rovněž vyloučeny z většiny zaměstnání ve veřejné správě. V uplynulých týdnech Tálibán omezení svobod žen rozšířil o zákaz chození do parků, lázní či tělocvičen.
Ženská práva v Afghánistánu
V minulosti tálibánci slibovali, že dívkám opět otevřou základní a střední školy. Místo toho naopak přichází další útlak v podobě zákazů vstupu žen do parků a tělocvičen.
V omezování práv a svobod žen hnutí Tálibán v Afghánistánu pokračuje, přestože má kvůli tomu podle listu Washington Post zablokovaný přístup k sedmi miliardám dolarů v zahraničních rezervách. Vlády západních zemí daly jasně najevo, že hlavní podmínkou pro zmírnění sankcí je zlepšení situace afghánských žen a dívek.
Tálibán při nástupu k moci sliboval umírněnost, za poslední rok ale významně omezil práva a svobody afghánských občanů, obzvlášť žen a dívek, a začal se vracet k tvrdému uplatňování práva šaría a některým praktikám obvyklým za jeho tvrdé vlády v 90. letech minulého století. Tehdy byly běžné veřejné popravy, bičování a kamenování odsouzených.
