Článek
Když se Tálibán v srpnu opět chopil moci v Afghánistánu, jeho představitelé tvrdili, že se změnili. Svým občanům i zahraničnímu společenství slibovali, že se zavádění přísných pravidel pro ženy tentokrát vyhnou. Pak ale zjistili, že jejich sliby k mezinárodnímu uznání jejich nadvlády ani obnovení potřebné zahraniční pomoci nepovedou, a tak od nich začali postupně upouštět.
V posledních měsících začalo hnutí Tálibán vůči ženám opět přitvrzovat. Podle deníku The Times přitom sehrála důležitou roli válka na Ukrajině, která odvedla pozornost mezinárodního společenství.
Tálibán ženám zakázal podnikat delší cesty bez mužského doprovodu nebo navštěvovat veřejné parky ve stejné dny jako muži. Stále také neobnovil výuku dívek na středních školách a některým ženám nedovolil vrátit se do svého zaměstnání.
V sobotu přistoupil k dosud nejdrastičtějším opatřením od srpnového převzetí moci. Ministerstvo pro prevenci neřestí a podporu ctnostní na tiskové konferenci v Kábulu představilo nařízení vůdce země Hibatullaha Akhundzady, které ženám diktuje, jak se mají oblékat.
Ministerstvo oznámilo, že ženy budou odteď muset chodit na veřejnost zahalené od hlavy až k patě s výjimkou očí. Stanovili také přísné tresty pro ty, kteří nařízení neuposlechnou.
Tresty se přitom nebudou týkat samotných žen, ale jejich mužských opatrovníků, tedy jejich otců, bratrů nebo manželů. Pokud ani po výstraze žena svůj způsob oblékání nezmění, může Tálibán jejího opatrovníka vyhodit z práce, nebo dokonce zavřít do vězení.
„Pro všechny důstojné afghánské ženy je nošení hidžábu nezbytné a nejlepší je burka, která je součástí naší tradice a budí respekt,“ uvedl na konferenci zástupce ministerstva Shir Mohammad. „Ty ženy, které nejsou příliš staré nebo mladé, si musí zahalit obličej, s výjimkou očí,“ dodal.
Tiskový mluvčí ministerstva Akif Muhajir řekl britské stanici BBC, že tento příkaz vychází z Koránu a učení proroka Mohameda. Zakrývání obličeje přitom označil za povinnou součást islámského náboženství. „Není to jen příkaz Islámského státu, ale i příkaz Alláha,“ dodal.
Mnozí s jeho tvrzením ale nesouhlasí. Většina muslimů po celém světě zakrývání obličeje za povinnou součást svého náboženství nepovažuje.
„Lidé se rodí svobodní, nikdo nemá právo mluvit ženám do oblékání,“ tvrdí například studentka z Kábulu Fatima.
Zrušení povinnosti nosit burku, které přišlo v roce 2001 společně s pádem Tálibánu, bylo vnímáno jako projev svobody. Ačkoliv mnoho žen žijících ve vesnických oblastech burku neodložilo, většina obyvatelek afghánských měst dnes nosí pouze jednoduchý šátek.
„Ani když jedete na pouť do Saúdské Arábie, nemusíte si zakrývat obličej,“ podotýká jedna z žen, se kterou novináři stanice BBC mluvili na kábulském tržišti.
Obrat Tálibánu k přísným opatřením vůči ženám vyvolal řadu nesouhlasných reakcí ze strany mezinárodního společenství.
Od srpna, kdy se režim vrátil k moci, 20 let poté, co byl svržen, jej neuznala žádná země. Zmrazení zahraniční pomoci a vládních aktiv způsobilo, že se obyvatelé země ocitli v zoufalé situaci. Celkem 96 % populace podle OSN žije v hladomoru. Mnozí jsou dokonce nuceni prodat ledvinu nebo vlastní dítě, aby nezemřeli hlady.
„Co vypovídá o Tálibánu, že v době ekonomických potíží a humanitární krize dává přednost ženskému oblečení?“ ptá se rozhořčeně politička žijící v britském exilu Fawzia Koofiová. „Pro nošení burky neexistuje žádný islámský základ. Opět zbavují ženy možnosti volby, protože se bojí ženské síly,“ dodává.
