Článek
Více než dva roky poté, co hnutí Tálibán převzalo moc v Afghánistánu, zůstává pro podporovatele bývalé vlády v zemi nebezpečno. Od podzimu roku 2021 čelily stovky z nich mučení a nezákonnému zadržení. Dalších 218 bylo bez řádného soudu popraveno, vyplývá z nové zprávy OSN. Vůdci Tálibánu přitom pro své politické odpůrce slibovali amnestii.
„Ve většině případů byly osoby de facto zadrženy bezpečnostními složkami, často krátce předtím, než byly zabity,“ uvádí se ve zprávě. „Někteří byli převezeni do vazebních zařízení a zabiti ve vazbě, jiní byli odvezeni na neznámá místa a zabiti, jejich těla byla buď pohozena, nebo předána rodinným příslušníkům.“
Tyto vraždy patří mezi přibližně 800 zdokumentovaných případů porušování lidských práv členů bývalé vlády od převzetí moci Tálibánem do tohoto června, uvedla mise OSN. Většina z nich se nicméně odehrála před koncem roku 2021.
Více než 400 osob bylo zatčeno a zadrženo bez udání jasného důvodu. Mnoho z nich bylo vězněno bez jakéhokoli kontaktu s rodinou, často národní zpravodajskou službou, popsal deník The New York Times. Někteří již nikdy nebyli spatřeni.
Více o vládě radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu
Hnutí Tálibán se dostalo zpět k moci v srpnu 2021 poté, co Američané zahájili odchod ze země a padla vláda společně s afghánskou armádou. Chaotický sled událostí vytvořil perfektní příležitost pro Tálibán, který rychle nastolil svou vládu.
Vláda Tálibánu v reakci na zprávu OSN popřela, že by o těchto činech věděla. Zpráva poukazuje na to, že vedení Tálibánu mohlo mít po převzetí moci potíže s usměrněním bojovníků, kteří jsou ponořeni do násilí, odplaty, nahromaděných křivd a kultury, která často považuje pomstu za povinnost.
OSN také upozorňuje, že vedení Tálibánu se při snahách o prosazení celostátní amnestie potýkalo s komplikacemi mezi bojovníky povstání, které bylo kdysi značně decentralizované. Porušování práv bylo zaznamenáno ve všech 34 afghánských provinciích, nejvíce v provinciích Kábul, Kandahár a Balch, upozornila stanice Al Džazíra.
In a new report released today, UNAMA has documented human rights violations by the de facto authorities against hundreds of former government officials & former armed forces members of #Afghanistan between 15 Aug 2021 & 30 June 2023.
— UNAMA News (@UNAMAnews) August 22, 2023
Full report👉https://t.co/TIvMKaJKwc pic.twitter.com/NBpELaQsA7
Většina obětí pocházela z řad armády nebo policie
Podle zprávy OSN bylo 72 procent zdokumentovaných obětí příslušníky armády, policie nebo členy dalších bezpečnostních orgánů spadajících pod bývalou vládu. Mnohé z vražd tak byly spíše odvetou jednotlivých bojovníků Tálibánu vůči svým bývalým nepřátelům než systematickou kampaní pomsty, popsal NYT.
Přes opakovaná ujištění Tálibánu, že takové činy budou potrestány, však podle zprávy „existují jen omezené informace o snahách úřadů vést vyšetřování a pohnat pachatele tohoto porušování lidských práv k odpovědnosti“.
OSN hrozí odchodem z Afghánistánu
Organizace spojených národů je podle svých slov připravena se v květnu stáhnout z Afghánistánu, pokud se jí nepodaří přesvědčit Tálibán, aby nechal místní ženy pracovat. Pro zemi by to znamenalo výrazné omezení humanitární pomoci.
Varování přichází poté, co představitelé OSN strávili měsíce vyjednáváním s vůdci skupiny v naději, že je přesvědčí, aby udělili ženám, které teď v zemi nesmějí pracovat, výjimku. Bez ženských pracovnic totiž podle dobrovolníků pomoc poskytovat nelze.
Podle odhadů by mohlo v letošním roce v zemi humanitární pomoc potřebovat až 28 milionů lidí, což jsou dvě třetiny populace. Americká vláda i další členové G7 ale hrozí, že pomoc Afghánistánu omezí.
Jeden ze zaznamenaných případů uvádí příběh bývalého policisty, kterého stoupenci Tálibánu zastavili na silnici a odvedli. O tři dny později bylo nalezeno jeho tělo, které mělo známky mnoha střelných ran. Jiný záznam hovoří o bývalém vojákovi, kterého hnutí zatklo loni v lednu. Po více než dvou měsících pak rodině vrátilo tělo se známkami mučení.
Vláda Tálibánu, která se snaží o získání zahraniční pomoci kvůli své špatné ekonomické situaci, chce na mezinárodní scéně působit dojmem vyspělé země. Doma přitom zavádí stále represivnější režim.
Přestože hnutí slibovalo umírněnější správu ve srovnání se svým předchozím působením u moci na konci 90. let, v zemi rozšířilo přísný výklad islámského práva prosazováním tvrdých pravidel - například zákazem vzdělávání dívek po šesté třídě i zákazem vstupu afghánských žen na veřejná místa.
