Takové požáry svět vidí párkrát za století. Expert vysvětluje peklo v Chile

V centrální oblasti Chile právě dohořívají ohně jednoho z nejsmrtelnějších lesních požárů moderní historie.

Už v tuto chvíli, kdy se ještě hledají stovky pohřešovaných, smrtící bilance předčila loňský požár na havajském ostrově Maui a s každým dnem mrtvých přibývá. Podle OSN šlo nejspíš o nejtragičtější lesní požár v celé historii Chile a podle mezinárodní databáze katastrof EM-DAT jde o 5. nejsmrtelnější lesní požár na celém světě od roku 1900.

„Ohně už jsou pod kontrolou, ještě hoří, ale nerozšiřují se. Momentálně se všichni nejvíc soustředí na vyhodnocování škod a odklízení trosek, což je velmi náročné, protože kromě dohořívajících ohňů práci ztěžuje i to, že těžká technika má do oblastí špatný přístup,“ popsal Seznam Zprávám aktuální situaci profesor z lesnické fakulty Univerzity v Chile Miguel Castillo Soto.

Na otázku, proč lidé nestihli utéct a umírali v tak velkých počtech, zatím nemá Castillo jednoznačnou odpověď. Už teď je ale podle něj přinejmenším jasné, že smrtící koktejl měl hned několik přísad.

Představitelé chilských úřadů, ale i sám Castillo tvrdí, že lidé v postižených oblastech se o blížícím se ohni dozvěděli včas díky SMS zprávám rozeslaným varovným systémem.

Oheň se ale podle Castilla zřejmě šířil až příliš rychle.

Na začátku byly pravděpodobně lidmi založené požáry. Člověk je ostatně podle úřadů nejčastější příčinou požárů dlouhodobě a podle Castilla na lidi ukazují i veškeré dosavadní indicie. O zbytek se postaral silný vítr v kombinaci s horkým počasím, kopcovitost zasažených oblastí, která nejenže znesnadnila evakuaci, ale i posílila efekt větru na šíření požáru, a podle některých odborníků zřejmě i vlažná reakce obyvatel.

„Požáry jsou v Chile běžné při příchodu jevu El Niño, ale tak dramaticky intenzivní začaly být až v posledních letech. Požár byl tak smrtící i proto, že mnoho lidí si sice mohlo přečíst varování a výzvu k evakuaci, ale nedokázalo si představit, že by se plameny mohly přihnat tak rychle,“ řekl pro Washington Post (WP) klimatolog Raúl Cordero, který působí na Univerzitě v Groningenu v Nizozemsku, kam ale odešel právě z Chile.

Potvrzují to i svědectví přeživších, kteří uvádí, že nejprve doufali, že se jim podaří zachránit vlastní dům, načež byli zaskočeni intenzitou ohně a měli co dělat, aby se zachránili. V ulicích to mělo vypadat „jako v pekle“, lítaly jimi „ohnivé koule“ a domy hořely, „jako kdyby byly polité benzinem“.

Dodejme, že jako jedno z nejhůře postižených míst je uváděna východní část pobřežního města Viňa del Mar, kde jsou převážně dřevěné domy namačkané v kopcovitém terénu.

Proti požáru zasahovalo asi 1400 hasičů a 1300 vojáků a dobrovolníků podpořených 31 helikoptérami a letadly přenášejícími vodu.

Chile kvůli rostoucímu riziku požárů za poslední dva roky pod vládou prezidenta Gabriela Borice zvýšilo investice do hasičských složek o 47 %. Nevyřešené ale zůstává rozložení zástavby a preventivní opatření v lesích, v nichž podle WP převažují nepůvodní druhy stromů vysazené pro těžbu a výrobu papíru.

V posledních deseti letech navíc Chile zažívá takzvané „megasucho“, které je podle vědců nejhorší za posledních tisíc let. Nedostatek srážek a stále vyšší teploty způsobené klimatickou změnou zvyšují intenzitu a frekvenci tzv. požárového počasí, čímž roste i riziko požárů.

Podle letos v lednu publikované studie se sedm z osmi nejhorších sezon lesních požárů v Chile odehrálo v období po roce 2014.

V týdnech před aktuálními požáry Chile zasáhla vlna veder, při níž teploty dosahovaly až 42,9 °C. Přímo centrální část Chile má za sebou také rekordně teplý týden, kdy teploty pět dní po sobě přesáhly 35 °C.

„Klimatická změna je průsečíkovým faktorem rostoucího počtu intenzity lesních požárů ve většině zemí včetně Středomoří. V Chile máme ale navíc problém s nedostatečným městským plánováním a specifickými povětrnostními a geografickými podmínkami,“ řekl k tomu Castillo.