„Takhle silnou explozi jsme ještě neslyšeli.“ Reportér popisuje noc v Kyjevě

Ještě před měsícem Kyjevané do obchodního centra v Podilské čtvrti mířili za nákupy, občerstvením nebo do místního fitness centra. Po nedělním raketovém útoku ale z velké části rozsáhlého komplexu zbyly jen sutiny. V nich podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné události zahynulo nejméně osm lidí.

Ukrajinská metropole zažila další těžkou noc, zřejmě ne poslední. Přímo v Kyjevě zůstává reportér Seznam Zpráv Jan Novák.

Nakolik byla poslední noc odlišná od těch předešlých? Byla v něčem zlomová?

Zlomovou bych ji asi nenazval. Nám jako novinářům se to samozřejmě hůře posuzuje, jsme ubytovaní dále od dopadů raket. Tato noc ale byla výjimečná v tom, že okolo desáté hodiny večer jsme velice blízko centra slyšeli zvláštní palbu. Nebyly to takové klasické výbuchy, co tu občas zní, ale byla to palba, která se podobala kanonům nebo samopalům.

Obávali jsme se, jestli nedošlo k útoku nedaleko prezidentského paláce, případně parlamentu nebo sídla starosty. Nakonec se ukázalo, že se jednalo o střelbu protivzdušné obrany proti raketám.

Tehdy ale ještě nešlo o explozi obchodního centra v Podilské čtvrti…

Přesně tak. Co bylo horší – a co jsme zaznamenali všichni –, to bylo o půlnoci (místního času). Takhle silnou explozi jsme tu ještě neslyšeli a vzápětí už samozřejmě přicházely zprávy, které nejprve poslal starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Raketa dopadla na obchodní centrum a totálně ho zničila. Následky exploze jsou patrné i na okolních domech. Ráno, když přišly první záběry z toho místa, naprosto obnaženého, to byly opravdu dechberoucí snímky zkázy.

Jak daleko leží obchodní centrum od místa, kde se nacházíte?

Je od nás okolo pěti kilometrů. Rakety dopadají na severozápad Kyjeva do poměrně malého území. Domníváme se, že protivzdušná obrana sestřeluje rakety, které pak bohužel dopadají někdy i doprostřed sídliště. My jsme takových míst navštívili poměrně dost, okolo deseti, a vypadá to všude stejně. Raketa dopadne mezi paneláky a zničí všechno kolem včetně škol, školek nebo obchodů, to všechno je zničené.

Vy už jste v Kyjevě nějaký čas. Jak se z tohoto pohledu změnil od vašeho příjezdu?

Když jsme sem přijeli před týdnem, tak byly ulice liduprázdné. Teď jsou místní venku, procházejí se. Způsobil to asi i fakt, že tu konečně vysvitlo slunce a je tepleji, jinak tu pořád byly teploty pod bodem mrazu.

Nakolik je tedy na běžném životě v ulicích poznat, že útoky pokračují? Roste ve městě napětí nebo nervozita?

To bych neřekl. Kyjev má v podstatě dvě tváře. Jedna je samotné město, které je obrovské. Centrum se postupně zaplňuje, je tu čím dál více otevřených obchodů, kaváren nebo benzinových pump. Zdá se mi, že se pomalu chce Kyjev vrátit ne snad k normálu, ale k lepšímu fungování. To je jedna tvář Kyjeva, který se snaží nějakým způsobem žít dál. Ta druhá tvář, bohužel ta obludná, jsou rakety, které denně dopadají do míst, kde žijí lidé. Často následky poskytují možná až apokalyptické pohledy.