Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
K již existujícímu dvacetiprocentnímu clu na dovoz čínského zboží do Spojených států „přihodil“ americký prezident Donald Trump ve středu dalších 34 procent. Celní sazba tak činí celkem 54 procent.
Americká televize CNN oznámila v prvním komentáři: „To je více, než analytici a ekonomové očekávali.“
Čínské ministerstvo obchodu vyzvalo americkou vládu k okamžitému zrušení cel a pohrozilo tvrdými protiopatřeními. „Bude to znamenat pro Čínu velký šok a pokles ekonomiky,“ tvrdí Robin Xing, ekonom banky Morgan Stanley. Očekává snížení čínského HDP až o jedno procento.
Trump od své inaugurace na Čínu slovně neútočil a naopak tvrdil, že čínský prezident Si Ťin-pching je lídr, se kterým je možná dohoda. V březnu prohlásil, že Si brzy navštíví Spojené státy.
Už ve svém prvním volebním období ale tvrdil, že Peking používá nečestné praktiky – devalvuje svoji měnu jüan, aby pomohla čínským exportérům, a používá zahraniční investice jako prostředek k získávání technologického know-how amerických firem do Číny.
Neobvyklé celní destinace:
Podle údajů amerického ministerstva obchodu loni Spojené státy vyvezly do Číny zboží v hodnotě 143 miliard dolarů, dovoz z Číny přesáhl hodnotu 438 miliard dolarů. S Čínou má skoro každá země obchodní deficit, ale americký je výrazný vzhledem k velikosti obou ekonomik a lidnatosti obou zemí.
Plejáda čínských možností
Peking bude pravděpodobně reagovat omezením dovozu amerických zemědělských produktů i strojů, už v březnu zvýšil cla na americké uhlí a zkapalněný plyn.
Ve Spojených státech se očekává například zdražení bot, protože více než dvě třetiny obuvi na americkém trhu jsou čínské výroby. A v Evropě? „Čína se zřejmě bude snažit vyvážet více zboží do Evropy za nižší ceny,“ soudí analytici výzkumného centra banky ING.
Možnou zbraní je omezení dodávek čínských drahých kovů do Spojených států. Potřebují je – například dysprosium nebo yttrium – hlavně výrobci smartphonů, obrazovek nebo lékařských přístrojů a osmdesát procent jich USA dováží právě z Číny, kde jsou největší naleziště na světě.
Je tu podobnost s rokem 1973, kdy měli Američané problém nahradit dodávky ropy, o kterou nakrátko přišli kvůli arabskému embargu po izraelsko-arabské jomkipurské válce.
Na druhé straně Číňané nemohou nahradit některé vyspělé technologie dovozem odjinud. Nelze například stále ještě „pohrdat“ americkými boeingy. Objednávky letadel se posílají na mnoho let dopředu a domácí čínský dopravní letoun Comac C919 zatím poptávku nevyřeší.
Cla na čínské zboží jsou Trumpovým oblíbeným tématem. V lednu 2018 oznámil zvýšení cel pro čínské solární panely a pračky, takže se poprvé začalo hovořit o americko-čínské obchodní válce. Vyjednavači obou zemí následující rok pracovali na kompromisní dohodě, ale ta zůstala nedokončená a neratifikovaná kvůli propuknutí pandemie koronaviru. Čína tehdy omezila dovoz amerických sójových bobů a vepřového i hovězího masa.
Další ranou pro Peking nyní je, že razantní zvýšení cel zasáhne i sousední asijské země, takže je Peking nemůže využívat k výhodnému reexportu do USA. Trump zvedl dovozní cla na zboží z Vietnamu ve výši 46 procent, pro Kambodžu dokonce 49 procent.
„Je to v podstatě frontální útok na celý dodavatelský řetězec Číny,“ domnívá se ekonom Stephen Innes ze švýcarské investiční společnosti SPI Asset Management.
