Zelenskyj vábí Trumpa. Ukrajinci čekají na jeho „drastické“ kroky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinská delegace, která tento týden doprovázela Volodymyra Zelenského do USA na Valné shromáždění OSN pořádané v New Yorku, měla v plánu zkusit si pro svou věc získat Donalda Trumpa.

Toho vnímají jako nepředvídatelného politika, který by ale mohl právě kvůli své svéráznosti nakonec Ukrajině pomoci v jejím boji proti Rusku Vladimira Putina. Ve svém exkluzivním článku o tom píše americký časopis Time.

Trump se sice stále více na veřejnosti vyjadřuje skepticky, či přímo nepřátelsky k Ukrajině a jejímu prezidentovi, časopisem zpovídaní Zelenského spolupracovníci ale upozorňují na telefonát z července letošního roku. Trump měl během něj Zelenskému za sebe přislíbit podporu.

„Tak kdo je ten pravý Trump ?“ zeptal se jeden z poradců Zelenského reportéra magazínu Time, který se o záměru delegace rozepsal právě na základě rozhovorů se spolupracovníky Volodymyra Zelenského.

Tito poradci, kteří kvůli citlivosti tématu odmítli sdělit svá jména, vědí, že u demokratů mají zastání. Vyjádřili ale frustraci z toho, že je podpora demokratů na čele s prezidentem Joe Bidenem často příliš opatrná a v klíčových momentech nerozhodná.

Na druhé straně, Trump pro Kyjev představuje sice riziko, ale také příležitost, a dokonce i naději, píše časopis Time.

„Samozřejmě se můžeme mýlit. Nevíme, jak moc (Trump) bude rozdělovat Západ. Možná ho oslabí… Ale někdo tuhle válku musí zastavit a nevypadá to, že by tuto roli sehrála Kamala Harrisová. Trump by to teoreticky mohl udělat nějakými drastickými kroky, alespoň tak to vnímáme,“ řekl jeden z poradců časopisu.

Donald Trump nicméně v poslední době proti Ukrajině dost ostře vystupuje. Stačí se jen zpětně podívat na jeho projevy z tohoto týdne. V úterý v Georgii například řekl: „Pokaždé, když Zelenskyj přijede do Spojených států, odjede se 100 miliardami dolarů.“ Ukrajinského prezidenta Trump přitom ironicky označil za toho „nejlepšího obchodníka na světě“.

O den později v jedné z továren na výrobu nábytku v městečku Mint Hill v Severní Karolíně se Trump do Zelenského opřel znovu. Lídra Ukrajiny kritizoval za to, že od USA dostává „miliardy a miliardy dolarů“, nechce ale přitom s Ruskem uzavřít dohodu o ukončení války, která začala v únoru roku 2022 vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

„Jakákoliv dohoda, i třeba ta vůbec nejhorší, by byla pořád lepší než to, co máme na Ukrajině teď,“ prohlásil v Mint Hill Trump.

Exprezident USA si tuto dohodu představuje tak, že by Ukrajina měla Putinovi dát „alespoň kousek ze svého území“.

Donald Trump přitom v poslední době několikrát prohlásil, že by Kyjevu jako prezident už neposlal žádnou vojenskou či finanční pomoc. Podle svých slov by se totiž postaral o uzavření mírové smlouvy mezi oběma válčícími stranami. Jak by toho docílil, ale není jasné.

Jeho kandidát na viceprezidenta J.D. Vance byl sdílnější. V podcastu konzervativního moderátora Shawna Ryana nedávno řekl, že by Ukrajina měla souhlasit s vytvořením nějakého nárazníkového bezpečnostního pásma.

Tuto demarkační linii si Vance představuje na ukrajinském území, které Rusko nyní kontroluje. Kyjev by měl navíc podle něj zaujmout neutrální pozici a zříci se svých ambicí přidružit se k NATO či dalším „institucím spojenců“.

Zelenskyj něco takového ale dlouhodobě odmítá a chce, aby se Ukrajina stala nejen členem Severoatlantické aliance, ale také Evropské unie. K mírovému plánu v tomto týdnu v New Yorku řekl, že k němu musí být Rusko „donuceno“.

Podobně se vyjadřuje i prezident Joe Biden a jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, kteří nadále jakékoliv územní ústupky Putinovi kategoricky odmítají.

Stejně jako demokratičtí zákonodárci Trumpova a Vanceova slova o přenechání části ukrajinského území Rusku považují za kapitulaci. Harrisová, která se se Zelenským ve čtvrtek osobně sešla přímo v Bílém domě, na adresu Putina řekla, že by se s dobytím Ukrajiny nespokojil a svou pozornost by zaměřil na Polsko či pobaltské státy. Stejně jako prezident Joe Biden zopakovala, že USA budou Ukrajinu nadále podporovat.

Jak ale píše už jednou zmíněný časopis Time, k podpoře by se nakonec mohl zavázat i Trump, a to za předpokladu, že by mu Ukrajinci nabídli ten „správný obchod“.

Časopis zmiňuje bývalého šéfa CIA a někdejšího Trumpova ministra zahraničí Mikea Pompea, který se v půlce tohoto měsíce se Zelenským sešel v Kyjevě. Pompeova rada? Nezkoušet to u Trumpa s důrazem na americké hodnoty, ale na americké zájmy.

O Trumpovi se často říká, že to byl „transakční prezident“. Mohl by tak slyšet na konkrétní „podnikatelskou nabídku“ ze strany Ukrajiny. Na něco takového narážel i Lindsey Graham, republikánský senátor za stát Jižní Karolína a Trumpův spojenec, který ale Ukrajinu jednoznačně podporuje.

Ve videu, které nedávno v Kyjevě natočil se Zelenským, Graham říká, že Ukrajina „sedí na zásobách minerálů v hodnotě bilionů dolarů, které by byly dobré pro naší (americkou) ekonomiku“.

Trump by tak mohl s Ukrajinou onu obchodní smlouvu uzavřít výměnou za pokračující vojenskou pomoc. A třeba by se tím mohl pochlubit i americkým dělníkům, jejichž zájmy a potřeby exprezident často staví do přímého kontrastu s požadavky Zelenského a Ukrajiny. Trump razí politiku známou jako America first (Na prvním místě Amerika), i proto se proti Zelenského Ukrajině dnes staví.