Článek
To, že ukrajinské ozbrojené síly loni na podzim zkoušely znovu získat kontrolu nad největší jadernou elektrárnou v Evropě, tvrdili na konci října Rusové.
Kyjev se k pokusu o útok na jaderné zařízení nepřihlásil. Britskému deníku The Times teď ale informace - za podmínky zachování anonymity - potvrdili lidé z ukrajinské vojenské rozvědky a námořnictva.
V noci 19. října 2022 se mělo pokusit o vylodění na levém břehu Dněpru zhruba 600 ukrajinských vojáků. Použili k tomu 30 člunů, na kterých měli vézt i těžké kulomety, granátomety MK-19 a protitankové zbraně.
„Myšlenka byla taková, že se bitvy zúčastní pouze pěchota. Rusové by proti nám nemohli použít dělostřelectvo, protože jde o jadernou elektrárnu,“ citovaly The Times jednoho z armádních představitelů.
Rusové ale vybudovali velmi hustou obrannou síť a terén zaminovali. „Když jsme se začali přibližovat, vytáhli tanky a dělostřelectvo a začali nás ostřelovat přímo na vodě,“ líčí Ukrajinci.
Ukrajinské dělostřelectvo krylo čluny plující po Dněpru palbou na ruské pozice. Použilo mimo jiné systém HIMARS.
Ke břehu se nakonec podařilo dostat jen nevelké skupině ukrajinských sil. Došlo pak ke tříhodinovému střetu na předměstí Enerhodaru. Nakonec museli Ukrajinci ustoupit, píše britský list.
„Pokus o vylodění byl odražen“
S takovou verzí už 19. října přišel proruský představitel Rusy okupované části Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Ruská agentura RIA Novosti, která ho citovala, ale tehdy nezveřejnila žádné důkazy, které by Rogovovo tvrzení potvrzovaly.
„Po ostřelování města byl zahájen pokus o vylodění, včetně pokusu o obsazení Záporožské jaderné elektrárny. Bitva trvala několik hodin, nejméně tři až tři a půl hodiny. Pokus o vylodění byl odražen,“ tvrdil Rogov.
Jaký význam má Záporožská jaderná elektrárna?
- Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
- Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyráběla před ruským útokem pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud zhruba pro čtyři miliony domácností.
- V elektrárně jsou instalovány tlakovodní reaktory typu VVER-1000/320.
- Do Kyjeva je to z elektrárny vzdušnou čarou 450 kilometrů, do Lvova přes 800 kilometrů a do Prahy skoro přesně 1500 kilometrů.
- Celkem má Ukrajina 15 reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR. Jaderné reaktory se kromě Záporoží nacházejí také v Rovenské oblasti (Rovenská JE), na severozápadě země stojí Chmelnycká JE a dále níže Jihoukrajinská JE.
Britské noviny teď podotýkají, že kvůli riziku poškození a možné havárie jaderného zařízení vyvolal pokus o dobytí Enerhodaru pochybnosti i u ukrajinských představitelů.
Obavy o bezpečnost elektrárny
Podle šéfa ukrajinské energetické společnosti Enerhoatom Petra Kotina by bylo opětovné získání záporožské elektrárny možné při postupu ukrajinské armády na jih ve směru na Rusy okupovaný Krym a Melitopol.
„Je to jediná možnost. Žádná přímá palba na elektrárnu, žádný bezprostřední útok na areál. Takové věci jsou v blízkosti jaderných zařízení velmi nebezpečné,“ podotkl Kotin.
Ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se zmocnilo ruské invazní vojsko za dramatických okolností loni v březnu během prvních dnů války.
Zařízení se následně opakovaně stalo terčem ostřelování, z čehož se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská armáda. Šest reaktorů elektrárny je teď odstavených a elektřinu, která je zapotřebí, aby se zabránilo jejich roztavení, zajišťuje pouze jedno zbývající elektrické vedení.
