Článek
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla v posledních třech letech nezvykle odvážný program: zaměřovala se na Rusy, konkrétně ty z vládních a bezpečnostních složek, aby z nich posléze mohla udělat dvojité agenty.
V lednu ale budou ti, kdo na výzvu CIA odpověděli, čelit zcela jiné geopolitické realitě, napsal britský The Guardian v narážce na Donalda Trumpa.
Znovu se objevují obavy z možných vazeb mezi Trumpem a Kremlem. Ty ostatně některé spojence už během prvního Trumpova prezidentství vedly k tomu, že s USA sdíleli méně zpravodajských informací, a to i v rámci úzké aliance mezi USA, Británií, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem, známé jako Five Eyes.
Otázky v posledních týdnech vzbuzuje především nominace Tulsi Gabbardové. Klíčový post ředitelky Úřadu zpravodajských služeb (ODNI) má zastávat žena, která po invazi v únoru 2022 například mluvila o „legitimních bezpečnostních obavách Ruska“ jako jedné z příčin války na Ukrajině.
Někteří demokraté ji dokonce označili za „kamarádku diktátorů“. Jako národní ředitelka zpravodajských služeb by přitom Gabbardová dohlížela na 18 agentur včetně FBI a CIA.
Více o Tulsi Gabbardové
„Krtci“
The Guardian podotýká, že kolik Rusů mohlo v posledních letech souhlasit s tajnou prací pro Západ, je přísně utajovanou informací, která je i v samotných agenturách chráněna tak, aby se předešlo podobným únikům.
„Nevíme jistě, zda došlo k náboru, a ani bychom to vědět neměli, ale určitě to byla strategie a krizové okamžiky, jako je tento, v minulosti byly zlatou příležitostí k náborovým akcím pro západní služby,“ řekl listu Calder Walton, historik zpravodajských služeb na Harvardově Kennedyho škole a autor knihy o historii zpravodajského boje mezi Moskvou a Washingtonem.
Loni ředitel CIA William Burns prohlásil, že co se verbování Rusů týče, má agentura „příležitost, která se naskytne jednou za generaci“. Podle Guardianu se lze domnívat, že přinejmenším někteří na výzvu Američanů kývli.
Do CIA přes Telegram?
Aby americká tajná služba vzbudila v Rusech zájem, zřídila si oficiální účet v aplikaci Telegram, která je v Rusku populární.
Poté vytvořila náborová videa s nákladnou produkcí, v nichž vystupují fiktivní ruští představitelé. V jednom z nich vypravěč cituje Tolstého a říká, že chce pro svého syna lepší budoucnost. Video končí slovy: „Lidé kolem vás možná nechtějí znát pravdu. My ji chceme znát.“
Richard Moore, šéf britské zpravodajské služby MI6, pro změnu předloni na veřejném vystoupení řekl: „Naše dveře jsou vždy otevřené.“
Plnohodnotnou invazi na Ukrajinu tehdy přirovnal k potlačení pražského jara v roce 1968. „To byl okamžik, kdy se řada Rusů rozhodla, že nastal jejich čas vrátit úder systému, který reprezentovali,“ připomněl.
Několik evropských bezpečnostních a zpravodajských zdrojů pod podmínkou anonymity potvrdilo, že západní agentury pokusy o nábor Rusů zintenzivnily.
Ochrana, anonymita i azyl
Mnozí příslušníci ruské elity jsou podle Guardianu invazí na Ukrajinu a následným statusem země jako vyvrhele zděšeni, to ale ještě nemusí nutně znamenat, že budou spolupracovat se Západem.
Motivace potenciálních rekrutů může zahrnovat finanční nouzi, ideologickou nespokojenost nebo osobní zášť – často jde o kombinaci všech tří.
V současných podmínkách je navíc nábor uvnitř Ruska považován za příliš riskantní a většina ruských úředníků nemůže cestovat do Evropy. „Existují ale třetí země, kde je možné se s těmito lidmi setkat,“ řekl jeden zdroj.
Podle jednoho ze zdrojů si ale západní agentury musejí dávat pozor na takzvané dangles, tedy falešné přeběhlíky. „Rusové mají dlouhou historii spamování agentur dvojitými agenty. Pomyslíte si, že chcete nějaké informace o jaderné ponorce, a druhý den vám je někdo nabízí. Tuto taktiku stále používají,“ uvedl.
U případných skutečných přeběhlíků však mohou nadcházející politické změny v USA vyvolat obavy.
„Myslím, že Trumpova administrativa by mohla být potenciálně velmi škodlivá pro vyzrazení tajemství a ochranu zdrojů, pokud jde o Rusko,“ řekl Walton, který možné jmenování Tulsi Gabbardové označil za „mimořádně znepokojivé“.
