Článek
Už více než měsíc uběhl od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Sociální i masová média jsou plná informací mimo jiné o ruských vojenských neúspěších. Podle ukrajinské armády se ruské ztráty blíží ke dvaceti tisícům, Severoatantická aliance pak odhaduje, že na Ukrajině padlo patnáct tisíc ruských vojáků. Ruské ministerstvo obrany nicméně přiznává smrt 1351 ruských vojáků, informuje stanice NBC.
Rusko podle západních zpravodajských služeb začalo stahovat své vojáky z cizích zemí. „Nyní máme náznaky toho, že Rusko čerpá posily z Gruzie,“ cituje deník The Washington Post svůj zdroj z amerického ministerstva obrany. „Přesná čísla ale nemáme,“ dodal zdroj deníku.
Rusko má na vojenských základnách od Gruzie přes Sýrii až po Tádžikistán rozmístěny tisíce svých vojáků. Většina z nich je v motostřeleckých útvarech, které jsou odborníky považovány za velmi bojeschopné a připravené k okamžitému nasazení.
Právě tyto síly mají být podle Pentagonu zásadním prostředkem k tomu, aby se ofenziva Kremlu na Ukrajině znovu rozběhla i přes masivní ztráty ruské armády. Podle Pentagonu nyní Rusku zbývá 85 až 90 procent „bojové síly“ poté, co se střetlo s tuhou obranou nejen ukrajinské armády.
A přestože očekávaný příchod posil může strádajícím ruským silám přinést dočasnou úlevu na bojišti, podle vojenských expertů to pravděpodobně nezmění průběh války. Západní experti poukazují na fakt, že Rusko nemůže přesouvat své zahraniční jednotky v masivním počtu, aniž by tím neohrozilo své pozice v daných zemích. Ruská armáda navíc podle odborníků nemá dostatek vojáků v zahraničí, aby konflikt na Ukrajině rozhodli.
„Nejsem si jistý, že cokoli, co udělá ruská armáda, změní rovnováhu konfliktu, jde spíše o lepení mezer,“ řekl deníku The Washington Post ruský expert z think tanku CNA Dmitrij Gorenburg. Podle Gorenburga tak půjde především o doplnění sil. „Lidé, kteří navrhují, aby přivedli každého, koho mohou, ke zlomení ukrajinského odporu, tak tuto variantu nevidím jako reálnou,“ dodal Gorenburg.
Ruská armáda má v zahraničí hned několik kontingentů, ty největší se nacházejí v gruzínských separatistických republikách Jižní Osetii a Abcházii. V každé z gruzínských separatistických republik je několik tisíc ruských sil, které jsou zde od rusko-gruzínské války v roce 2008.
Podobný počet vojáků ma Rusko rozmístěný také v sousední Arménii, kde ruských jednotek přibývá od zapojení země do dění po konfliktu v Náhorním Karabachu.
Tádžikistán, který hostí ruskou divizi na vojenské základně mimo své hlavní město Dušanbe, je největší základnou, která se zabývá především monitorováním a řízením hrozeb přicházejících z Afghánistánu.
Počet ruských jednotek v Sýrii, kde se země v roce 2015 zapojila do občanské války na straně tamního vůdce Bašára Asada, není známý.
Ruští vojáci rozmístění v zahraničí jsou narozdíl od těch na Ukrajině z většiny profesionálové. Přestože to Kreml opakovaně odmítl, objevily se důkazy dokládající nasazení ruských branců právě během ruské invaze na Ukrajinu, píše server Politico. Právě tato skupina tvoří více než čtvrtinu ruské armády.
„Pokud nahrazují profesionálními vojáky brance, kteří byli odvedeni a nejsou tak dobře vycvičeni, pak by to mohlo (Rusku) pomoci,“ řekl The Washington Post bývalý náměstek náměstek ministra obrany pro oblast Evropy a NATO Jim Townsend. „Pravděpodobně jsou také lépe vycvičeni a jejich morálka bude určitě vyšší než u branců, kteří si mysleli, že osvobodí Donbas, a místo toho uvázli v Kyjevě,“ dodal Townsend.
„Ale to, že jsou noví, neznamená, že jsou lepší a že je to typ vojáků, kteří jsou potřeba pro bojiště na Ukrajině,“ řekl také Townsend. „Pokud povolají pěchotu, když přitom potřebují vojáky logistiky, nepomůže to,“ dodal Townsend.
