Odtajněno: Pět závěrů z nových dokumentů CIA k vraždě Kennedyho

Americký prezident Donald Trump krátce po svém nástupu do druhého funkčního období podepsal příkaz, kterým nařídil národním zpravodajským službám zveřejnění tisíců stran digitálních dokumentů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963.

V úterý večer americký Národní archiv zveřejnil 2182 souborů PDF o celkovém rozsahu 63 400 stran, které se události týkají, píše agentura Reuters.

Zákon z roku 1992 požadoval, aby byly všechny dokumenty zveřejněny do 25 let, obsahoval však i výjimky s ohledem na národní bezpečnost. Snaha o větší transparentnost ale přiměla další vlády některé dokumenty zveřejnit, část dokumentů odtajnil Trump během prvního funkčního období, další část jeho nástupce Joe Biden.

Ani nová sada dokumentů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak ostatně historici očekávali –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ neodpovídá na všechny přetrvávající otázky o tomto zlomu v amerických dějinách. Politolog Larry Sabato z Virginské univerzity pro agenturu Reuters poznamenal, že mnoho důkazů mohlo být v průběhu desetiletí zničeno.

Nejnovější várka však obsahuje spisy, které jsou nyní z větší části neredigované a místo začerněných pasáží obsahují původní materiál. Přesto i tentokrát zůstávají některé pasáže –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v rozporu s Trumpovým slibem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ začerněné.

Případ však i po více než 60 letech vyvolává otázky a divoké konspirační teorie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a nejnovější informace na tom pravděpodobně nic nezmění, i když odborníci je stále dál zkoumají.

Britská stanice BBC, americký deník The New York Times (NYT) nebo televize ABC vypíchly několik závěrů z dokumentů, to nejzásadnější shrnují Seznam Zprávy.

Oficiální vyšetřování už v 60. letech dospělo k závěru, že pachatel atentátu Lee Harvey Oswald, bývalý mariňák, který později přeběhl na stranu tehdejšího Sovětského svazu, jednal sám, když z nedaleké budovy střílel na automobilovou kolonu s prezidentem Kennedym.

Přesto bývalý reportér deníku The Washington Post a editor blogu JFK Facts považuje právě nová fakta okolo vraha za „nejzajímavější novinku kolem záznamů JFK od 90. let“. Podle dokumentů se totiž Ústřední zpravodajská služba (CIA) o Oswalda důkladně zajímala dlouho před atentátem.

Dříve zveřejněné dokumenty popisují cestu Oswalda do Mexico City v září 1963, tedy několik měsíců před atentátem. „Existují důvody se domnívat, že v Mexico City otevřeně hovořil o zabití Kennedyho a že ho lidé slyšeli, jak to říká,“ tvrdí podle agentury AP Philip Shenon, který v roce 2013 napsal knihu o atentátu.

CIA v roce 1975 bagatelizovala to, co věděla o Oswaldově cestě. Podle AP služba tehdy tvrdila, že zaznamenala tři telefonáty mezi Oswaldem a ostrahou sovětského velvyslanectví, ale Oswald se identifikoval pouze v jednom z nich.

Mezi dokumenty je poprvé i nezredigovaná verze zprávy, kterou Kennedymu poslal Arthur Schlesinger. Poradce, který se v administrativě zabýval zejména vztahem vůči Latinské Americe, v ní kritizuje praktiky CIA.

Podle Schlesingera CIA hrála až moc velkou roli při utváření zahraniční politiky Spojených států, která dokonce prý podkopávala tradiční roli ministerstva zahraničí.

Zpráva odhalila přítomnost agentů na mnoha amerických velvyslanectvích, včetně těch ve spojeneckých zemích, jako je Francie. Tam se služba podle Schlesingera „dokonce pokoušela monopolizovat si kontakty s určitými francouzskými politickými osobnostmi, včetně předsedy Národního shromáždění“, tedy dolní komory parlamentu.

Schlesinger například ostře kritizuje operace CIA proti kubánskému komunistickému režimu pod vedením Fidela Castra, včetně zpackané invaze do Zátoky sviní. Zmiňuje také aktivity CIA v Rakousku nebo Chile.

Podle BBC tak dokument –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ačkoli nesouvisí přímo s atentátem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ukazuje na problematické vztahy mezi prezidentem a zpravodajskou službou.

Jak podotýkají NYT právě tohle byl zřejmě primární důvod, proč byly dokumenty léta utajované. Nikoli tedy snaha ochránit druhého pachatele nebo utajit podíl služby na samotném atentátu, jak tvrdili někteří konspirátoři, včetně synovce JFK a současného ministra zdravotnictví Roberta Kennedyho mladšího.

Některé nově zveřejněné dokumenty například detailně popisují způsoby, jakými CIA odposlouchávala telefony v Mexico City, aby monitorovala sovětskou a kubánskou komunikaci. Obsahují instrukce pro operativce, včetně způsobu, jak na telefonech zanechat značky viditelné dalšími špiony pouze s pomocí ultrafialového záření.

Dokumenty rovněž popisují snahy CIA získat dvojité agenty mezi sovětskými špiony, odhalují jména a pozice těch, u kterých se to podařilo. Je logické, že se služba odhalení některých z těchto věcí obávala.

Jeden z dokumentů podrobně popisuje používání fluoroskopického skenování, při kterém se pomocí rentgenových paprsků zobrazuje vnitřek objektu. Tato technika byla vyvinuta za účelem odhalení skrytých mikrofonů, které CIA pravděpodobně používala k odposlouchávání v kancelářích.

Odtajnění dokumentů může poškodit některé dosud žijící bývalé zaměstnance americké vlády. Jejich součástí jsou i účetní záznamy, včetně čísel sociálního zabezpečení (unikátní identifikátory, které lidé ve Spojených státech používají při úředním nebo i bankovním styku) desítek zaměstnanců Kongresu ze 70. let.

Je mezi nimi například dnes osmdesátiletá Judy K. Bargová, kterou překvapilo, že součástí dokumentů jsou i soukromé informace o její osobě. Teď neví, jak situaci vyřešit. „Soukromé informace jednotlivců by měly zůstat soukromé,“ prohlásila pro NYT.

Někteří lidé tvrdili, že dokumenty odhalí nové podrobnosti o dlouho probíraných spiknutích proti Kennedymu, přestože některá se podařilo uspokojivě vysvětlit už před lety. Patří mezi ně několik virálních příspěvků o Garym Underhillovi, agentovi vojenské rozvědky z druhé světové války.

Underhill údajně tvrdil, že za atentátem stojí spiknutí agentů CIA, což byla teorie otevřeně publikovaná v levicovém časopise Ramparts v roce 1967. Underhillova smrt v roce 1964 byla označena za sebevraždu, ale i to časopis zpochybnil.

Sedm stránek pojednávajících o agentovi, které se v úterý dostaly na veřejnost, však není nových. Spis se objevil už v roce 2017, teď se v něm vyskytlo jen několik vět navíc bez úprav a v plném znění.

Zásadní je, že ani tentokrát tam nejsou žádné pádné důkazy. Zveřejněné výpovědi pocházejí z druhé ruky a objevily se až po Underhillově smrti.

Jak podotýkají NYT, snah vyvrátit veškeré konspirační teorie okolo smrti JFK už bylo mnoho, ale žádná neuspěla, přestože už k roku 2023 bylo zveřejněno 99 procent vládních dokumentů k atentátu.

Novinář Morley z organizace Akta JFK pro BBC uvedl, že v Národním archivu jsou další dokumenty, které ještě nebyly zveřejněny, a další, které má v držení CIA a FBI. Přestože by zveřejňování mohlo pokračovat například slibovaným odhalením spisů o vraždách Roberta F. Kennedyho staršího a Martina Luthera Kinga mladšího, otázky kolem atentátu na JFK budou téměř jistě pokračovat.

„Kdykoli dojde k atentátu, budou se vést debaty a do jisté míry se objeví konspirační teorie,“ dodal pro britskou stanici David Barrett, historik z Villanovy univerzity. „To se kvůli těmto ani jiným dokumentům nezmění.“