Tajná operace, jakou Slovinsko léta nezažilo: Spustil ji nenápadný pár

Maria Mayerová a Ludwig Gisch nevzbuzovali u svých přátel a sousedů jedinou pochybnost. Do Lublaně se i se svými dětmi přistěhovali před šesti lety a tvrdili, že z Argentiny odešli kvůli strachu z pouliční kriminality.

Při rozhovorech, které s blízkými rodiny vedl reportér deníku The Guardian Shaun Walker, padala neustále dvě slova. Obyčejní a milí. Nijak podezřele nepůsobila ani povolání partnerů, Mayerová se starala o galerii, zatímco Gisch rozjížděl IT startup.

Představa o poklidném životě manželů se nicméně rozpadla, když se ocitli v centru jedné z nejtajnějších a nejlépe koordinovaných policejních a zpravodajských operací v moderní historii Slovinska.

Po zatčení páru provedla policie razii v jejich kanceláři, kde podle zdroje obeznámeného s vyšetřováním našla „obrovské“ množství peněz v hotovosti – tolik, že trvalo hodiny, než se bankovky spočítaly.

Krátce po této akci se ve slovinských médiích objevily zprávy spojující dvojici s ruskou rozvědkou. Tvrzení podpořilo i prohlášení slovinské ministryně zahraničí Tanji Fajonové, že zatčený pár ve skutečnosti nepocházel z Argentiny, ale právě z Ruska.

„Podezřelí jsou příslušníci zahraniční zpravodajské služby, kteří používali nelegálně získané zahraniční doklady totožnosti, aby žili a pracovali ve Slovinsku pod falešnou identitou a tajně shromažďovali informace,“ uvedl mluvčí policie Drago Menegalija.

Lublaň představovala pro pár jakousi základnu, díky svým profesím totiž mohli oba volně cestovat po celé Evropě a většina jejich špionážních aktivit tak ani neprobíhala na Slovinsku, jak podotkl zdroj The Guardianu.

Ve skutečnosti tak mělo jít o elitní ruské špiony a tzv. ilegály, tvrdí zdroje deníku.

Na rozdíl od „legálních“ ruských zpravodajských důstojníků, kteří se na ruských ambasádách po celém světě vydávají za diplomaty, ilegálové působí bez jakýchkoli viditelných vazeb na Moskvu. Jsou léta školeni, aby se vydávali za cizince, a poté jsou vysíláni do zahraničí, aby shromažďovali zpravodajské informace, vysvětlil list.

Skrytá identita těchto špionů stojí na prvním místě, a tak ačkoliv mnoho z nich má rodiny, jejich děti nemají ani tušení, že jsou jejich rodiče ve skutečnosti Rusové.

Jen málo informací o případu zanechává mnoho otázek o tom, jaké činnosti se pár věnoval nebo jak historie jeho akcí vypadala. Zdroje deníku nicméně uvedly, že manželé pracovali pro ruskou zahraniční zpravodajskou službu SVR.

Od invaze na Ukrajinu západní země vyhostily stovky „legálních“ špionů, kteří pod diplomatickým krytím pracovali na ambasádách po celé Evropě. To mohlo Moskvu donutit, aby se více spoléhala na nelegální špiony a také na další neformální sítě, předpokládá The Guardian.

Peníze nalezené při prohlídce kanceláře by mohly naznačovat, že povinnosti dvojice zahrnovaly placení ruských neformálních agentů nebo informátorů. Moskva někdy využívá pro tento druh úkolů ilegály, protože zpravodajští důstojníci pracující na velvyslanectvích by mohli být předmětem rutinního sledování, a riskovat tak prozrazení zdrojů, vysvětlil list.

To, jak pár vykreslují jeho sousedé, dokonale zapadá do obrazu ruských ilegálů. Ti vypadají průměrně, nepřitahují pozornost a netouží po vnějším uznání, popsala Elena Vavilovová, která sama pracovala pro SVR.

Ministryně Fajonová ve čtvrtek uvedla, že úřady prodloužily páru vazbu a že si kvůli případu předvolala ruského velvyslance ve Slovinsku. „Vzali to stoicky. Je vidět, že jsou profesionálové. Ale nemluví,“ řekl jeden ze zdrojů a dodal, že jednání o výměně probíhají na vysoké úrovni.

„Teď se ukáže, jak jsou tito lidé pro Rusko skutečně důležití. Teď je to velká hra, je jasné, že Slovinsko je tu jen prostředníkem,“ dodal zdroj.

V posledních měsících se zatčení lidí podezřelých ze špionáže pro Rusko hromadí. Nizozemské a norské úřady zadržely nelegální pracovníky, o nichž se předpokládá, že pracují pro vojenskou rozvědku GRU.

Švédsko pak v lednu odsoudilo za špionáž pro Rusko dva bratry. Jeden z nich měl podle švédského deníku Dagens Nyheter léta pracovat v jednom z nejutajovanějších oddělení švédské armádní rozvědky. Pro Stockholm to tak znamenalo podle médií jeden z nejhorších případů špionáže v dějinách země (více jsme psali zde).

Podobný případ řešilo i britské velvyslanectví v Berlíně, jehož pracovník ostrahy předával informace Rusům. Minulý měsíc ho tak soud poslal na 13 let do vězení. Koncem loňského roku zatkly německé úřady zaměstnance německé zpravodajské agentury BND pro podezření z poskytování utajovaných informací Moskvě.

„Rozsah špionážních akcí Moskvy představuje významnou hrozbu,“ míní Janez Stušek, který byl do června loňského roku ředitelem slovinské zpravodajské agentury Sova. Úsilí tajných služeb při hledání ilegálů se podle něj nicméně v poslední době zintenzivnilo: „Ilegálové byli sledovaní vždy, ale samozřejmě po invazi se míra pozornosti věnovaná tomuto tématu zvýšila,“ vysvětluje.