Tajemství Putinova podzemí. Luxusní bunkry mají přežít i jadernou válku

„Ten plešatý bastard každé ráno vyleze v televizi a vykládá nám o zbraních, kterých se Ukrajina zalekne, až je uvidí. Říkám vám, (…) je to neužitečná krysa zalezlá v bunkru.“

Ověřit autenticitu nahrávky telefonického hovoru mezi dvěma ruskými vojáky, jejichž loajalita na bojišti dostává na frak, lze jen stěží. Vzhledem k množství podobných střípků je však možné aspoň předpokládat, že zvěsti o pobytu Vladimira Putina v bezpečí protiatomového krytu jsou rozšířené i mezi samotnými ruskými vojáky.

Ode dne, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se téma krytů skloňuje téměř denně. Nejinak je tomu v případě legendy o bunkrech kdesi v končinách ruské Sibiře, kde prý má Vladimir Putin luxusní podzemní příbytky schopné vydržet i válku jaderných zbraní.

Světovými médii v posledních týdnech prosvištěla zejména zpráva o bunkru v Ongudajském rajonu na hranicích s Mongolskem, Čínou a Kazachstánem. Útočiště a úkryt před potenciálním jaderným konfliktem tam má hledat celá Putinova rodina. Včetně nepřiznaných příbuzných.

Jedním z mála zdrojů, který poskytl barvité informace o Putinových záložních plánech, je Valerij Solovej, bývalý vedoucí oddělení pro styk s veřejností Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

Dle něj je bunkr na Altaji, asi 4 tisíce kilometrů od Moskvy, součástí technologicky vyspělého podzemního města, které před 10 lety vybudoval Gazprom, největší ruská ropná společnost a donedávna sponzor Ligy mistrů.

„Povídá se toho spoustu, je ale otázka, čemu můžeme věřit. Obzvlášť pokud se to opírá o výpovědi politologa s pochybnou reputací z Moskvou kontrolované školy, byl bych opatrný,“ říká pro Seznam Zprávy k bublině okolo Putina a příběhům o jeho úkrytech Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Na druhou stranu je reálné předpokládat, že těch útočišť pro ruského prezidenta bude celá řada, už jen z toho důvodu, že spoustu z nich podědil po svých sovětských předchůdcích, kteří byli podobně paranoidní jako on,“ dodává Havlíček.

„Zároveň víme, že i třeba během covidu se Putin hodně stahoval z veřejného prostoru, trávil spoustu času obklopen jen těmi nejbližšími spolupracovníky v přísném bezpečnostním režimu. Šlo o rezidence za Moskvou, palác u Černého moře, ale i v Soči a další, kde přebývá a úřaduje celá řada lidí. Existence bunkrů je pravděpodobná i vzhledem k vysoké míře paranoie, která Putina minimálně v několika posledních letech provází a čím dál víc se stupňuje. Z tohoto pohledu to racionální úvaha je,“ přemítá Pavel Havlíček.

Let do horské oblasti Altaje k údajnému bunkru by trval asi šest hodin. Cesta autem ze západu na východ za ideálních podmínek až 54 hodin.

„Nedokážeme sice ověřit existenci něčeho podobného v různých částech Ruska, třeba zrovna na Altaji, ale ta pravděpodobnost je vzhledem k popsaným východiskům reálná,“ připouští analytik.

V okolí proběhlo několik průzkumů, podle kterých je kolem objektu vybudovaných několik ventilačních bodů a vedení vysokého napětí spojené s ultramoderní rozvodnou dostatečně velkou na napájení malého města. Na stavbě se údajně podíleli němečtí tuneláři, zmínil v zahraničních médiích Solovej.

Dále tvrdí, že se do protiatomových krytů pro Putina na východě Uralu má vejít až 100 tisíc lidí. Bunkry, které mají sloužit generálům Valeriji Gerasimovovi a Sergeji Šojguovi, pojmou až 50 tisíc lidí. „Ve skutečnosti to není jen bunkr, ale celé podzemní město, vybavené nejmodernější vědou a technologií,“ řekl Solovej na začátku března.

„Tady bych byl hodně opatrný, zavání to vysokou mírou konspirací. Neříkám, že to neexistuje, ale buďme obezřetní. Pochybuji, že by Rusové do takových projektů povolávali Němce, to v případě Rusů obzvlášť zavání konspirací. Na tajný projekt nebudete zvát mezinárodní tým architektů a dalších. To jen přilévá olej do ohně z hlediska nedůvěryhodnosti této informace,“ upozorňuje Havlíček.

Na druhou stranu těmto velkolepým teoriím napovídá prokázaná existence Putinových paláců. „Nedávno se odhalilo, že ten palác dost možná není jen jeden. Tyhle rozlehlé paláce jsou ale postaveny pro jednoho cara, a ne město pro statisíce lidí. Člověk, který sedí v Kremlu, je sám za sebe, ostatní jsou pro něj poddaní. On má pud sebezáchovy nastavený jen vůči sobě, ne vůči celému davu,“ dodává analytik AMO s tím, že jsou namístě zdravé pochyby.

O tom, kdo a jak bunkr využívá, se horlivě diskutuje od začátku války. Na přelomu března a dubna byla některá mezinárodní média přesvědčená o tom, že se v úkrytu poblíž Surgutu v západní Sibiři nachází sám Putin.

Ministr obrany Šojgu, o jehož zdravotním stavu se taktéž spekuluje, se pak měl skrývat v bunkru poblíž Ufy na Urale, uvedl na konci března investigativní novinář Christo Grozev, který má vazby na britskou investigativní agenturu Bellingcat. Ke svému závěru dospěl i na základě prozkoumání cest Šojguovy dcery a tras ruských letadel.

Některá média informují, že se v luxusních krytech schovávají dvě Putinovy dcery, Marija Voroncovová a Jekatěrina Tichonovová. Putin má údajně také 18letou dceru Luizu Rozovou (známou též jako Elizaveta Krivonogichová) z předchozího vztahu s multimilionářkou Světlanou Krivonogichovou, nyní spolumajitelkou velké ruské banky.

Do Ongudajského rajonu na Altaji měl odcestovat také Putinův vnuk. Sourozence Vladimir Putin nemá a jeho rodiče zemřeli na konci 90. let.

Spekuluje se také o ukrytí Putinovy „tajné manželky“, kterou má být 38letá gymnastka Alina Kabajevová, zlatá olympionička. Tyto zvěsti nicméně Kreml několikrát popřel. „Mám soukromý život, do kterého nedovolím zasahovat. To musí být respektováno,“ vyjádřil se již dříve sám Putin.

Akademik Valerij Solovej, známý pro své kontroverzní výroky, uvedl, že se v hi-tech bunkru Putinovi nachází, protože „selhal“ strategický plán na dobytí Ukrajiny. Už dříve tvrdil, že prezident trpí zdravotními problémy, které před ruskou veřejností skrývá. Solovej o sobě tvrdí, že má úzké kontakty přímo v Kremlu.

Samotný Kreml jej označuje jako konspiračního teoretika a podvodníka. Už na konci února jej předvolal k sedmihodinovému výslechu kvůli jeho účtu na Telegramu, kde zpochybňoval Putinovo duševní i fyzické zdraví.

O ministrovi obrany Sergeji Šojguovi řekl, že se spolu s Putinem účastní bizarních tajných šamanských rituálů – v rituálním obřadu za zlepšení prezidentova zdraví měli na Sibiři obětovat černého vlka. „Spálili kus bílé látky nasáklý vlčí krví,“ uvedl v září 2021 telegramový účet spojovaný se Solovejem. „V kouři údajně viděli černého havrana. Z nějakého důvodu si toto znamení Putin vysvětlil jako velký úspěch,“ dodal.

Soloveje nicméně po několika hodinách, domovní prohlídce a zabavení elektroniky pustili bez většího trestu. Kreml pak veškerá tvrzení, včetně toho, že Putin trpí Parkinsonovou chorobou či rakovinou, popřel. Solovej sám pro svá slova nikdy nepředložil důkazy. Jeho výrokům nicméně nahrává vyšetřování nezávislých médií, podle kterých Putina všude na cestách doprovází rozsáhlý lékařský tým, včetně onkologických specialistů.

„Vůči Rusku máme tendence mnohdy fantazírovat, navíc v této době, a přinášet senzacechtivé příběhy o obrovských městech v podzemí. Toto není první ani poslední příklad. Neříkám, že je to nesmysl, ale sám jsem tam nebyl, nemáme o tom dost informací a jsem vůči tomu skeptický,“ uzavírá Havlíček.

Legendy o tajných podzemních úkrytech kolují světem už po desetiletí. Ať už jde o ukrytou byzantskou knihovnu a tajnou komnatu pod Kremlem, hlubokou podzemní mučírnu Ivana Hrozného nebo podzemní sítě kanálů řeky Neglinaja Kateřiny Veliké.

Známé „povídačky“ kolují o takzvaném Metru-2, údajném tajném podzemním systému metra, který měl být spuštěn za vlády Josifa Stalina pod kódovým označením D-6. Údajně jej stále provozuje Hlavní ředitelství speciálních programů a ministerstvo obrany. Má mít čtyři linky 50 až 200 metrů hluboko. Říká se, že mělo spojovat Stalinovu daču (předměstskou rezidenci) s Kremlem, centrálou Federální bezpečnostní služby (FSB), vládním letištěm Vnukovo-2, bunkry a městem Ramenki a dalšími důležitými místy.

Vchod do podzemního systému v roce 1994 údajně nalezla městská průzkumná skupina Diggers of the Underground Planet. Odborníci jsou však vůči existenci sítě tajného metra skeptičtí. Například historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Seznam Zprávám potvrdil, že jde sice o informace poměrně rozšířené, nikoli však podložené.

Tajná podzemní města však nejsou koncept vymyšlený z ničeho. Pozůstatky sovětské éry v podobě sítě tunelů, protileteckých krytů a komor pod gruzínským městem Tbilisi minulý rok prozkoumal fotograf David Tabagari.

Zajímal se o podivuhodné vchody, které většina chodců minula bez povšimnutí. V mnoha případech se tak se svým fotoaparátem dostal do podsvětí s tajemnou a zlověstnou minulostí.

O stavbě tbiliského podsvětí existuje jen málo informací. Podle místního novináře a akademika Emila Avdalianiho velkou část podzemní sítě vybudoval Lavrentij Berija, nechvalně známý šéf sovětské tajné policie. Spolu s etnickým Gruzíncem Josifem Stalinem Berija dohlížel na nejkrutější represe a masakry sovětské éry.

Průchody pod Tbilisi, které údajně vedou z bývalého velitelství tajné policie na městské vlakové nádraží, přispěly ke spekulacím, že některé tunely sloužily k přepravě vězňů nebo těl během vražedných „čistek“ prováděných za Stalina a Beriji.