Článek
Zpráva o úmrtí spisovatele českého původu má velký ohlas zejména ve Francii, kde Milan Kundera od roku 1975 žil a v roce 1981 přijal tamní občanství.
„Zemřel romanopisec lidské existence,“ stojí v titulku článku, který publikoval deník Le Monde. „Kundera sám sebe nazýval romanopiscem, nikoliv spisovatelem. V plném smyslu se propůjčil umění románu, který chápal jako prostředek celkového poznání, estetického, nikoliv teoretického, skutečného ‚pobídnutí k myšlení,“ píše autorka nekrologu, profesorka literatury Martine Boyerová-Weinmannová.
„Smrt Milana Kundery, giganta francouzské literatury,“ oznamuje úmrtí romanopisce Le Figaro. „Kundera, světově proslulý svým dílem přeloženým do čtyřiceti jazyků, byl v mnoha ohledech záhadným spisovatelem,“ připomíná deník. Figaro dále zmiňuje, že se Kundera v roce 2011 dočkal souborného vydání svého díla v prestižní edici Pléiade francouzského nakladatelství Gallimard. V literárním světě jde o mimořádnou poctu, jaké se dožila jen hrstka autorů.
Španělský deník El País připomíná úryvek z rozhovoru s česko-francouzským autorem z roku 1982. „Necítím se dobře v roli disidenta. Nerad redukuji literaturu a umění na politické čtení. Slovo disident znamená, že člověk předpokládá tezovitou literaturu, a jestli se mi něco hnusí, tak je to právě tezovitá literatura. To, co mě zajímá, je estetická hodnota. Prokomunistická nebo antikomunistická literatura je pro mě v tomto smyslu totéž. Proto se nerad vidím jako disident,“ prohlásil tehdy Kundera.
Původní zpráva
Ve věku 94 let zemřel spisovatel Milan Kundera, informaci potvrdila ČTK mluvčí Moravské zemské knihovny v Brně Anna Mrázová. Kundera napsal několik světově známých knih, které patří mezi nejpřekládanější česká díla.
„V jeho hojně překládaných románech se mísí filozofické úvahy s politickou kritikou a erotickým sněním. Syn koncertního klavíristy popisoval své romány jako polyfonní symfonie, díla, v nichž se mísí různé tóny a styly – bajka, esej, autobiografická reflexe – a zkoumají povahu identity nebo smrtelnosti,“ píše se v Kunderově nekrologu v The Washington Post.
Úmrtí spisovatele ovládlo ve středu dopoledne také homepage italského deníku Corriere della Sera. „Kundera byl kultivovaným dědicem velké středoevropské literatury, z níž dokázal převzít a přepracovat témata, jako je pocit nejistoty a nahodilosti v lidském životě, zároveň však v sobě nesl ducha osvícenského spisovatele 18. století (byl obdivovatelem Denise Diderota). Obratně vplétal do příběhu hluboké filozofické úvahy a uměl vystavět zápletky schopné přikovat čtenáře ke stránkám s vypravěčským talentem hodným velkých francouzských jmen 19. století, jako byli Alexandre Dumas a Victor Hugo,“ píše redaktor deníku a spisovatel Antonio Carioti.
Britský The Guardian naráží na Kunderův komplikovaný vztah s médii. „V roce 2008 Kundera prolomil své mediální mlčení, když pro ČTK razantně popřel, že před více než padesáti lety udal českého letce pracujícího pro americkou rozvědku. V prohlášení uvedl, že je tvrzením ‚naprosto ohromen‘ a obvinění označil za ‚atentát na autora‘,“ připomíná britský deník kauzu, kterou tehdy přinesl týdeník Respekt.
„Vyděděnec komunistické strany, který se stal světovou literární hvězdou díky kousavým, sexuálně laděným románům, jež zachycují dusivou absurditu života v dělnickém ráji jeho rodného Československa,“ charakterizuje Kunderu deník The New York Times.
Fotografie ze života Milana Kundery:
