Syrští rebelové obsazují Aleppo, využili oslabení Asadových spojenců

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rostoucí násilí v syrském zmrazeném konfliktu sice charakterizovalo už několik posledních měsíců, obvykle šlo ale o jednotlivé a územně izolované útoky.

Ve středu nicméně propukla nejtěžší bitva za poslední roky - řada opozičních skupin pod vedením organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS) podnikla rozsáhlou ofenzivu v provincii Aleppo.

Už ve středu rebelové dobyli hlavní režimní základnu v oblasti západně od Aleppa, v níž sídlil 46. regiment syrské armády. Režim diktátora Bašára Asada právě z ní často ostřeloval města v rebely ovládaných oblastech.

Povstalci se zmocnili i několika tanků, obrněných vozidel a protitankových střel a dronů. Při postupu směrem k městu pak obsadili více než tři desítky vesnic, v pátek začali obsazovat první čtvrti Aleppa. Ztráta nejlidnatějšího města Sýrie by byla velkou ranou režimu, který se dlouhodobě potýká s ekonomickou krizí a je závislý na pomoci Ruska a Íránu.

Asadovy síly spolu s Ruskem odpověděly leteckým útokem na město Atareb - výsledkem bylo 14 mrtvých včetně jednoho dítěte. Na straně syrského režimu si ofenziva do pátku vyžádala asi 75 životů, celkově už počet obětí přesáhl dvě stovky.

Kromě několika ruských vojáků působících jako poradci syrské armády zemřel i generál Íránských revolučních gard Kjúmars Púrhášemí, vojenský poradce Asadova režimu.

V pátek večer pak exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) přišla s informací, že se HTS a její spojenci zmocnili pěti čtvrtí v Aleppu a dobyli klíčové město Sarakíb. V sobotu nad ránem rebelové oznámili, že dosáhli centra Aleppa, úřady tak musely uzavřít tamní letiště.

Pozice povstalců v Aleppu následně bombardovala syrská a ruská letadla. Rusové tam ze vzduchu útočili poprvé od roku 2016, informují tiskové agentury.

Rebelové nazvali svoji operaci „Odstrašení agrese“ - cílem má být právě tlak na režim Bašára Asada, aby spolu s Ruskem přestal s pravidelným bombardováním povstalci ovládaných území v provinciích Idlib a Aleppo.

Nejmenovaný bojovník z Legie Šám, jedné ze sunnitských islamistických skupin, serveru The Media Line sdělil, že se ofenzivy účastní hned několik skupin. Kromě výše zmíněné HTS také Ahrar Šám, Džajš al-Izza, Národní fronta pro osvobození, Levantská fronta a 50. brigáda Syrské národní armády (neplést s režimní syrskou armádou).

Ofenzivy se účastní jak proturecké skupiny, tak ty, které nemají s Tureckem nic společného a v minulosti proti sobě v nepřehledném konfliktu i bojovaly. Samotná Ankara vyzvala k ukončení bojů s argumentem, že v regionu už tak panuje napětí kvůli agresi ze strany Izraele, informovala televize CNN.

„Víme, kdo jsou zapojené povstalecké síly, ale do jaké míry je aktivně zapojeno Turecko - jejich ochránce a mecenáš - to se teprve uvidí. Je těžké spekulovat o pozadí, dokud neznáme míru tureckého zapojení,“ řekl Seznam Zprávám expert na Sýrii Aron Lund, švédský badatel z think tanku Century International.

„Je možné, že Ankara doufá, že povstalci vyvinou tlak na Asadovu vládu a její ruské a íránské spojence, aby pak mohla vstoupit do situace jako prostředník a využít ji,“ podotkl.

Syrský režim mluví o teroristickém útoku, Rusové pak o narušení syrské suverenity. Vedoucí opoziční skupina HTS sice vznikla odštěpením z Fronty an-Nusra, bývalé syrské pobočky teroristické sítě al-Káida, s džihádistickou ideologií se ale rozešla a radikálnější členové si později založili organizaci Hurras al-Dín.

„Od té doby (od rozchodu s al-Káidou, pozn. red.) se v některých ohledech umírnili, ale zůstávají tvrdými islamisty a stále figurují na mezinárodních seznamech teroristů,“ vysvětlil analytik Lund.

Nynější ofenzivy se podle něj ale účastní i některé neislamistické skupiny, což jsou převážně odnože Svobodné syrské armády (FSA). Tu dříve podporovaly USA, Turecko a některé evropské a arabské země. Dnes už jen Turecko a do jisté míry Katar. Některé slouží jako turecké proxy organizace, dodal Lund.

Vůdce HTS abú Muhammad Džulání figuruje na teroristickém seznamu USA, které na jeho dopadení vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. HTS nicméně v posledních letech bojovala jak s al-Káidou, tak i s Islámským státem ve snaze zbavit se nepřátelství Západu.

Samotný Džulání už na veřejnosti nevystupuje jako typický islamista, ale spíš politik v civilním oblečení. Jím vedená organizace se také usmířila se zbytkem syrské opozice mající společný cíl: svržení Asada a vyhnání Íránců a Rusů ze země.

Na sociálních sítích se v pátek objevovala videa, na nichž opoziční bojovníci strhávali portréty Bašára Asada, ale i íránských ajatolláhů a zabitého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Právě oslabení íránských proxy skupin může být jedním hlavním důvodem nynější ofenzivy. Izrael zabil velkou část velitelů Hizballáhu, jehož bojovníci hráli důležitou roli v Asadově opětovném ovládnutí většiny Sýrie.

Stejně tak se syrský režim opíral i o Íránské revoluční gardy, jejichž cíle na syrském území Izrael rovněž bombarduje, aby zabránil transferům zbraní Hizballáhu. Konečně ani Rusko, které drží Asada u moci, není v lehké pozici kvůli vyčerpávající válce na Ukrajině.

Názory obyčejných lidí na ofenzivu se podle Arona Lunda liší. „Mnozí jsou pravděpodobně znechuceni všemi frakcemi a mnozí se prostě budou snažit přežít. Všechny strany se v minulosti dopouštěly zvěrstev vůči civilistům, i když Asadův režim, který je nejsilnějším a nejlépe vyzbrojeným aktérem v Sýrii, má zdaleka nejhorší bilanci, pokud jde o samotné počty,“ uzavřel.