Článek
Čtyřiašedesátiletý Ferdinand Marcos mladší v květnových volbách zvítězil se ziskem 31,6 milionu hlasů, jeho protikandidátka Leni Robredová shromáždila 15 milionu hlasů. Nový prezident v proslovu vzpomenul i na svého otce.
„Znal jsem muže, který viděl, jak málo se toho vykonalo od nezávislosti. On to dokázal,“ uvedl nový filipínský prezident. Inauguraci ve filipínském Národním muzeu v metropoli Manila přihlížely stovky Filipínců, zahraničních hodnostářů, podporovatelů i novinářů. Marcos se mimo jiné zavázal, že vyřeší nedostatky spojené se zvládáním epidemie covidu-19.
Bongbong byl vychováván k vůdcovské roli již od mládí, v jednom z deníkových zápisků si ale jeho otec v roce 1972 postěžoval, že si dělá obavy kvůli synově lenosti a bezstarostnosti. V roce 1975 Bongbong studoval na Oxfordské univerzitě filozofii, politiku a ekonomiku, což byl obor vnímaný jako brána k politické kariéře. Dokončit studia nezvládl – ač to on sám popírá.
Čtyřiašedesátiletý Marcos vyhrál i přes kontroverze prezidentské volby letos v květnu. Jeho jmenování do funkce se ještě pokoušeli zmařit aktivisté, soudci ale jejich petici, podle níž Marcos neměl kandidovat kvůli desítky let starému porušování daňových povinností, odmítli.
Kritici Marcosovi mladšímu vytýkají, že se v kampani prostřednictvím sociálních sítí snažil přepsat rodinnou historii a šířil dezinformace. Jedním z opakovaných tvrzení je, že tyranská vláda Marcosova otce byla ve skutečnosti „zlatým obdobím“ filipínských dějin, navzdory tomu, že země byla silně zadlužená u zahraničních bank a hospodářství na pokraji kolapsu.
Následovník „otce diktátora“
Otec nového filipínského prezidenta a diktátor Ferdinand Marcos zemi vládl dvě desetiletí, během nichž on a jeho rodina podle vládní komise neoprávněně získali majetek v hodnotě odhadem 10 miliard dolarů (233 miliard korun). Marcosova rodina odmítá, že by se dopustila čehokoli nezákonného.
Tisíce odpůrců Ferdinanda Marcose staršího čelily za jeho diktátorské vlády pronásledování, dokud ho v roce 1986 nesvrhlo nekrvavé lidové povstání. Rodina diktátora Marcose se stala celosvětově synonymem pro korupci.
Když revolucionáři vtrhli do prezidentského paláce, našli tam mimo jiné velkou vířivou vanu jacuzzi se zlatými doplňky, 15 norkových kožichů, 508 kusů dámských šatů z předních světových módních domů a především 3 tisíce párů bot Imeldy Marcosové od slavných světových návrhářů.
Mocná rodina Marcosů následně odešla do exilu. Marcos mladší se na Filipíny vrátil v roce 1991, jeho otec zemřel v roce 1989.
Filipínská válka s drogami
Společně s Bongbongem kandidovala ve volbách na funkci viceprezidentky třiačtyřicetiletá Sara Duterteová, dcera Rodriga Duterteho, který post prezidenta Filipín právě opouští. Duterteová s Marcosem slibují, že zemi sjednotí. Politička je kromě jiného pro povinnou vojenskou službu od 18 let, Marcos zase uvádí, že by nebránil znovuzavedení trestu smrti.
Duterte, který je kritizován za brutální protidrogovou kampaň, kandidovat na další období již nemůže. Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu mezitím minulý týden oznámil, že bude požadovat opětovné zahájení vyšetřování vražd a údajných narušení práv během Duterteho tvrdých protidrogových zákroků.
Už loni dospěl žalobce k předběžnému závěru, že v letech 2011 až 2019 při protidrogových raziích ve městě Davao, kde dříve Duterte opůsobil jako starosta, a následně po jeho příchodu do funkce prezidenta v roce 2016 i na celostátní úrovni mohly být na Filipínách páchány zločiny proti lidskosti.
„Podle dostupných materiálů docházelo k rozsáhlým a systematickým útokům na civilní obyvatelstvo,“ píše ICC ve zprávě z roku 2021. Soud tehdy uvedl, že násilí nemůže být považováno za legitimní prostředek prosazování zákona, a to ani ve válce proti drogám.
Na Filipínách bylo v uvedených letech podle oficiálních statistik zavražděno na 6 tisíc převážně chudých uživatelů drog. Podle organizací hájících lidská práva bylo ve skutečnosti vražd mnohem více, do statistik se totiž nepočítali lidé zabiti střelbou z projíždějícího motocyklu. Vražd tohoto typu se na Filipínách ročně dějí stovky až tisíce.
Organizace Amnesty International v roce 2017 ve své zprávě uvedla, že filipínská policie „plní těly chudých ty samé ulice, o nichž Duterte sliboval, že je vyčistí od zločinu“.
Oprava: Původní verze článku uváděla nesprávné počty hlasů, které Marcos a jeho protikandidátka získali ve volbách, a nepřesně vymezovala období, kterým se zabýval ICC. Za chyby se omlouváme.
