Článek
Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan si při pondělním jednání Rady bezpečnosti připnul žlutou hvězdu, stejně jako část jeho delegace.
Kritizoval, že Rada neodsoudí útok hnutí Hamás na jeho zemi. Podotkl, že hvězdu, kterou nacisté označovali Židy před deportací do koncentračních táborů, budou nosit tak dlouho, dokud se postoj Rady nezmění.
Erdan v pondělí večer také účastníkům jednání vytkl, že zapomněli, proč byla organizace před téměř 80 lety založena. A připomněl utrpení Židů za druhé světové války.
Gesto velvyslance kritizoval například šéf památníku Jad Vašem v Izraeli.
Podle Tomáše Krause, ředitele Institutu Terezínské iniciativy (sdružení bývalých vězňů koncentračních táborů), je symbolika židovské hvězdy namístě.
„Palestinsko-izraelský konflikt je dlouhý, vleklý a trvá prakticky od vzniku státu Izrael. Arabské státy se už tehdy v roce 1948 rozhodly, že Izrael zničí a vymažou z mapy, jen se jim to nedaří. Od 7. října se ten konflikt stal prakticky černobílý. Přitom 7. říjen se dá přirovnat k 11. září,“ říká bývalý tajemník Federace židovských obcí v ČR v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jaký máte postoj k Erdanovu gestu?
Zastávám názor, že jak jinak se má vyburcovat veřejné mínění k něčemu, co je do nebe volající. Mluvím o útoku 7. října, který je nehorázný. Taková brutalita a zvěrstva se jen tak nevidí. Svět se ale z toho otřásl jen na chvíli. Vrátil se k rétorice a názoru, jenž je naprosto zkratkovitý a vůbec nechápe podstatu konfliktu.
Názorným příkladem je právě OSN. Generální tajemník António Guterres před několika dny vystoupil v podobném duchu, přesto Rada bezpečnosti stále odmítá odsoudit barbarský čin. Proto je ta symbolika žluté židovské hvězdy, kterou používali nacisté před deportací do koncentračních táborů, naprosto namístě.
Já jsem vždycky byl poměrně proti zneužívání těchto symbolů, protože mají svoji roli v určitém historickém kontextu. Nicméně v současné chvíli skutečně jde o něco, k čemu je třeba sáhnout.
A nemáte pocit, že už je podobný krok takzvaně přes čáru?
Musíme se jednoznačně podívat na jednu věc – veřejné mínění v České republice – a odráží se to ostatně i v postoji politiků, médií a podobně. Je jednoznačně na straně Izraele. Není tomu ale tak bohužel v tom celosvětovém měřítku, dokonce ani v celoevropském měřítku. Není moc jiných cest, jak postupovat, než vyburcovat prostě svědomí lidstva, dá se říct, poměrně drastickým způsobem.
Podle vás jde o vhodné přirovnání, nicméně i v samotném Izraeli zazněla kritika. Například šéf památníku Jad Vašem řekl, že jde o o zneuctění obětí holokaustu. Není to zarážející?
Interní izraelská diskuze je trošku jiná. Oni situaci vidí prizmatem vnitřních věcí. Avšak my se na to díváme v historickém kontextu. Vždyť to, co se stalo 7. října, si skutečně nezadá s těmi zvěrstvy, která tehdy páchali v Evropě nacisté. To tak bohužel je. Svět si tento fakt zřejmě asi nechce připustit. Osobně nevím, co horšího by se mohlo stát, aby se lidé probudili.
Zmínil jste, že Česko je na straně Izraele. Máte pocit, že po odvetných útocích na Gazu se atmosféra vůči Židům u nás změnila?
Určitě ne. Myslím si, že dokonce naopak – lidé zastávají pozitivnější postoj. Nyní jsme byli koneckonců téměř online svědky pogromu v Machačkale. Kdyby tam nějakého Izraelce někdo našel, tak by ho lynčovali? To už je naprosto nepřípustné. Jde o situace, které se děly ve středověku. Když si něco takového necháme dojít až k nám, jde o sebevraždu společnosti v přímém přenosu.
Aktualizováno v 10:50: Přidali jsme video.