Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nedávno vyslechl historicky první klimatickou stížnost. Šlo o spor iniciovaný skupinou švýcarských seniorek (KlimaSeniorinnen), které žalují vládu své země, že nedělá dost pro zamezení zvýšení globální teploty o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou.
Skupina žen podporovaná švýcarskou odnoží Greenpeace tvrdí, že klimatická změna přímo ohrožuje jejich zdraví při vlnách veder, kdy navíc nemohou normálně fungovat a žijí v „klimatickém lockdownu“.
Podle odbornice na právo životního prostředí Evy Balounové z Ústavu státu a práva AV ČR tímto historickým momentem započal proces, který může v mnohém ovlivnit budoucnost klimatických žalob v mnoha zemích včetně Česka.
„Už dlouho se mluví o tom, že by bylo žádoucí, aby se ESLP vyjádřil k souvislosti klimatu a lidských práv. Otázku už řešil Soudní dvůr Evropské unie, kde žalobci nebyli úspěšní, a ESLP se nabízel jako další možnost. Nashromáždilo se tam už asi 10 stížností z různých zemí. Soud si vybral tři z nich a ostatní odložil. Slyšení proběhlo v prvních dvou,“ dodala Balounová časový kontext s tím, že výsledky se dají očekávat někdy příští rok.
Po stížnosti švýcarských seniorek soud ještě týž den vyslyšel jednu francouzskou žalobu a v blízké době chystá i slyšení portugalské stížnosti, která míří na 33 států včetně Česka.
Těžařům se daří i za Bidena
Americký prezident Joe Biden se podle kritiků výrazně odklání od svých předvolebních slibů, které byly plné snižování emisí a boje s klimatickou krizí. Během jednoho měsíce umožnila jeho vláda dva obří těžební projekty.
Pokud soud konstatuje, že v souvislosti s klimatickou politikou států skutečně dochází k porušování lidských práv, budou podle Balounové státy povinny tento problém vyřešit. Rozsudky ESLP totiž jsou právně závazné.
Švýcarky si stěžují, že jim vláda upírá právo na život
Zástupci skupiny švýcarských žen starších 64 let před soudem přednesli své důkazy, že starší lidé trpí v extrémních vedrech víc a je u nich vyšší riziko úmrtí než u běžné populace, přičemž u žen je tento problém ještě výraznější. U soudu podle Guardianu zaznělo tvrzení, že důsledky klimatické změny představují vážné riziko nejen pro zdraví skupiny žen, ale i pro jejich samotnou existenci.
Podle stížnosti tak dochází k porušování článků dva a osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, které chrání právo na život a právo na respektování soukromého rodinného života. Švýcarská vláda podle stížnosti zavádí opatření, která zmírňují příspěvek země k otepletní klimatu, „žalostně nedostatečně“.
Zástupci švýcarské vlády sice souhlasili, že zvyšující se teploty ohrožují zdraví lidí, ale odmítli, že by zástupkyně skupiny KlimaSeniorinnen měly mít postavení obětí, s tím, že souvislost mezi konáním vlády a utrpením těchto žen je příliš „slabá a vzdálená“.
Švýcarsko také nadále trvá na tom, že svým jednáním dostatečně prokazuje ochotu jednat ve snaze předejít oteplení o 1,5 °C. Kromě toho zazněl i argument, že když k tomuto oteplení dojde, je vzhledem k pokročilému věku seniorek nepravděpodobné, že ještě budou naživu.
K evropskému soudu se případ dostal po zhruba šesti letech procesů napříč švýcarským soudním systémem.
Francouz se obává zatopení města
Podobně je na tom i historicky druhá „klimažaloba“, kterou ESLP vyslyšel ještě týž den. V jejím čele stojí francouzský europoslanec a bývalý starosta Damien Carême, který si stěžuje, že pobřežní oblast poblíž Calais ohrožuje zvyšování mořské hladiny a do roku 2030 může být potopena.
Klimatická změna tak podle něj ohrožuje jeho život i zdraví. Podobně jako švýcarské seniorky proto tento 62letý muž žádá po francouzské vládě přísnější opatření na snížení emisí.
Carême při sérii vnitrostátních procesů zaznamenal částečný úspěch, když v roce 2021 soud ve Francii nařídil vládě, aby provedla „veškeré kroky nezbytné k dosažení klimatických cílů“. K tomu ale podle bývalého starosty nedošlo, a proto žádá nápravu od ESLP.
Mladí Portugalci žalují 33 zemí včetně Česka
Za portugalskou stížností stojí zástupci mladé generace včetně několika dětí. Od 33 států včetně Česka požadují, aby změnily dosavadní přístup ke klimatickým opatřením tak, aby neohrožovaly budoucnost a životy mladých.
Veřejné slyšení tohoto případu sice ještě nepřišlo na řadu, ale podle Balounové se dá říct, že řízení už je v chodu. ESLP se případ rozhodl řešit i přesto, že ještě ani neprošel všemi vnitrostátními soudy. Evropský soud už si mimo jiné vyžádal stanovisko žalovaných států i reakce stěžovatelů.
Zásadní důsledky?
Pokud dá soud v těchto případech za pravdu žalujícím, může to mít zásadní důsledky.
Co se týče těch přímých, není podle Balounové nereálné očekávat, že státy příkaz soudu, zejména pokud bude formulován konkrétně, poslechnou. Nepřímým důsledkem pak může být precedens pro další klimatické žaloby, které se ve Štrasburku štosují. A nejen tam.
„Vlastně i Nejvyšší správní soud ve věci české klimatické žaloby poukázal na to, že si je vědom, že stížnosti už jsou u ESLP, ale že se zatím čeká na rozhodnutí. Není pochyb, že rozhodnutí ESLP bude pro české i jiné vnitrostátní soudní procesy ve věci klimatických žalob důležité,“ řekla Balounová.
Dalším důsledkem by pak mohlo být i obecně větší množství samotných žalob.
Soud ale samozřejmě nemusí žalujícím vyhovět a může jejich stížnost zamítnout.
